Pokračování......
Začal jsem procházet pokoje postupně. První co byly hned na kraji byl Taeho pokoj a naproti němu měl Jin pokoj. Tae má vždy pokoj zamčený a taky, že měl. Pak jsem šel do Jina pokoje, ale tam nikdo nebyl. Šel jsem tady dál. Než jsem stihl otevřít další dveře tak s Jungkookovýho pokoje vyšel Jungkook. "Ahoj Sugo. Co ty tu? Čekal jsem, že budeš dole." řekl Jungkook. "Ale jen hledám Sofí. Neviděl jsi ji?" zeptal jsem se ho. "Ne vlastně jo. Šla do tvého pokoje, ale s kým a nebo proč to nevím." řekl Jungkook a prošel kolem mě a šel za klukama dolů. Ani jsem neklepal a vešel jsem do pokoje. Líbala se tam s Jinem. "Vypadni mi z očí Sofie!" zakřičel jsem na ni. "N-Není to tak jak to vypadá Yoongi." řekla mi Sofie. "Vypadni!" zařval jsem na ni znova a ona s brekem odešla. "A ty mi taky jdi z očí." řekl jsem Jinovi a on tedy taky odešel pak jsem za sebou bouchl dveřmi. A zády jsem po nich sjel se slzami v očích.
Jungkook
"Co se stalo?" zeptal jsem se jich, když jsem viděl odcházet Sofí se slzami v očích. "Nevím. Ty jsi byl pro něco v pokoji ne?" zeptal se mě Tae a já jen kývl hlavou. Pak jsme slyšeli bouchnutí dveří a dolů přišel Jin. Celý se usmíval. "Co se stalo?" zeptal se ho Hobi. "Ale jen Yoongi a Sofí se kvůli něčemu pohádali." řekl a rychle mu zmizel úsměv z tváře. Byla to lež, ale nikdo to pod návalem alkoholu nepoznal. "Ouuu doufám, že se to spraví mezi nimi." řekla Jul a já jen kývl na souhlas. "Nejsem si tím stoprocentně jistej, ale třeba jo." řekl Jin. "Jine já si myslím, že jo. Že si to určitě vyříkají a budou spolu." řekl Namjoon. Jo kéž by jsme všichni doopravdy věděli jak to celý dopadne. Nakonec se teda Jin někam posadil a začali jsme si zas povídat o všem možným. Já seděl na Taeho klíně, Jul na Namjoonovým klíně a Jimin na Hobiho klíně.
Uběhla tak hodina možná dvě a Yoongi stále nepřišel měl jsem o něho strach. Možná už tu s námi být nechtěl a nebo byl unavený i když vlastně nevím kolik je hodin. A bál jsem se podívat na hodiny, protože by jsem se toho děsil kolik hodin by bylo. Nakonec jsem se na ty hodiny podíval a bylo chvíli po půlnoci čekal jsem to horší. Šlo vidět, že Jimin pomalu spí. Hobi to trochu i poznal. "No nic asi půjdeme. Jimin pomalu spí. Tak ho nechci nechat moc dlouho v téhle poloze. Odnesu ho do postele a možná se vrátím." řekl Hobi a zvedl se s Jiminem a pak odešli. "Je pravda, že by jsme měli jít spát, protože zítra jdeme zase do školy." řekl Namjoon a polovina kývla na souhlas. "Ještě chvíli Namjoone." řekl jsem roztomile a ještě se na něho usmál mým králičím úsměvem. "Fajn, ale pak do hajan." řekl Namjoon. "Stejně si myslím, že tu moc dlouho nezůstaneš." řekl Tae a ja kývl.
A měli jsme pravdu. Odešla pouze Jul, ale i tak. Já jsem taky jak si pomalu usínal, ale nechtěl jsem do dávat najevo. Nechtěl jsem odejít. Ale vím, že stejně budu muset. A jestli budu usínat vedle Taeho tak to mě pak nikdo z té postele nedostane. Ani Tae ani Hobi no prostě nikdo.
Yoongi
Já stále nespal a pak jsem slyšel jak Jimin s Hobim už šli spát. A dole stále zbytek byl. Asi po 10 minutách prošla asi kolem dveří Jul. A já stále byl opřený o dveře a brečel jsem. Jak mi to mohla udělat. Já jí miloval, ale ona mě asi ne. Kdyby jo neudělala by to. I když vím, že z 1% má na tom podíl alkohol. A z 99% ti 2. Nebo jsem si to spíše jenom myslel. Ale bylo to úplně jinak. Nechtěl jsem jít spát a taky jsem nechtěl stále myslet na ní. A znova se mi do depresí upadnout nechtělo. Už to nechci znova prožívat to co jsem si prožil. Ale když ono je to tak těžký. A tak jsem se pokusil stát, ale marně. Nedokázal jsem to. Ale nějak jsem se k té posteli doplazil a nějak jsem na ni i vylezl.
Pak jsem jen ležel a díval se na strop. I když nevím co na stropě může být zajímavý, ale něco tam bylo. I když je ten strop celý bílý. Ale.já tam viděl vzpomínky naštěstí jen ty dobré. I když jsem stále ležel na posteli a stále jsem brečel. Věděl jsem, že mám kolem sebe ty správný lidi, kteří tu jsou při mě, když mi je nejhůř. Pak už když už jsem pomalu usínal slyšel jsem nějaký kroky. Pak byla rána. "Ty vole Jungkooku co děláš? Ty snad neumíš chodit." řekl Tae za zdí. "Tae moc dobře víš, že já neumím chodit ani ze schodů ani po rovince." řekl Jungkook na Taeho a já se musel trochu usmát. Tihle 2 vždy vymyslí něco zábavného. Nebo klidně jen Jungkook. Ono to je vlastně jedno. Pak se mi povedlo usnout.
Namjoon
Dole jsem byl jen já a Jin. Nevypadal na to, že by ho trápilo to co se stalo mezi Yoongim a Sofí. "Jine?" zeptal jsem se ho. "Ano?" zeptal se mě. "Co se doopravdy stalo mezi Yoongim a Sofí?" zeptal jsem se ho a teď najednou vypadal zaskočeně. "Emmm.....to co jsem vám řekl." řekl Jin. "Bylo by lepší kdyby jsi mi nelhal do očí." řekl jsem a vstal jsem, ale on mě chytil za ruku. "Počkej Namjoone." řekl Jin a já se otočil. "Ano?" zeptal jsem se ho. "Nic už nic. Dobrou." řekl Jin a já odešel. Čekal jsem, že mi řekne pravdu, ale on nic.
Jin
Bál jsem se mu říct pravdu, ale stejně si myslím, že se to všichni dozví a já budu za toho nejhoršího. Sice jo chtěl jsem to udělat už dřív, ale nedalo mi to. A taky jsem nečekal, že ona bude spolupracovat. A tak jsem přestal na to myslet a šel jsem si lehnout. Ale prvně jsem se převléknul. A pak si šel lehnout.
Eyyooo máte zde další kapitolu. Stihla jsem ji napsat, že půjdu spát. Nečekala jsem, že vyjde takhle narychlo, ale máte ji zde. Jinak jsem ráda za každé přečtení, hlasování i komentář. Dneska to nebudu moc zdržovat. Mějte se a dobrou noc.
-Borůvka💖💖
ČTEŠ
Love in music school 💚Taekook ff💜✔︎
FanfictionTenhle příběh pojednává o dvou klucích, kteří s jejich kamarády. Jdou na hudební školu v Seoulu. Partu tvoří 7 lidí, ale hlavní jsou pro nás pouze 2. A to Taehyung a Jungkook celým jménem Jeon Jungkook a Kim Taehyung. Toto je fanfikce na Taekook. Om...