Yoongi
Je ráno a mě se nechtělo vstát. Radši by jsem ještě spal, ale to asi jako nepůjde. Dneska se budeme muset sbalit, protože pojedeme na ten školní výlet někam. Kde se samozřejmě bude tančit. Jak já tam nechci. K romu tam bude Sofí. A vlastně v naší třídě nikdo neví, že někdo má s někým vztah. Oni neví o tom, že kluci jsou spolu a Jul je s Namjoonem. I když někteří holky za námi stále chodí a stále se nás snaží sbalit. Ale my si jich nevšímáme a nebo je pošleme někam. Nepotřeboval jsem vztah, když jsem ho měl. A už ho asi ani potřebovat nebudu i když ho nemám. Díky tomuhle jsem začal méně věřit na lásku. Všem okolo to klape, ale já prostě musím být sám. Nebo jako nebyl jsem sám, ale včera když jsem to viděl, tak jsem sám už byl.
Po nějaké dobré půl hodince jsem slyšel kroky. Zastavili se mezi mým a Namjoonovým pokojem. "Myslíš si, že je Yoongi v pořádku?" podle hlasu jsem usoudil, že je to Jul. "To nevím, ale myslím si, že ano." řekl Namjoon. "Ale nejsem si tím jistá. A i kdyby jsem za ním šla neřekl by mě to." řekla Jul. "Dej mu čas neboj. On se sám musí z toho dostat." řekl Namjoon. "Ale co se včera stalo?" zeptala se ho Jul. "Jin možná něco tuší, ale nic mi včera neřekl a Yoongi o tom chtít mluvit nebude. Na něho by to bylo už dost." řekl Namjoon. "Však víš, že zítra jedeme na školní výlet a Sofí tam bude taky. Ona mi taky myslím nic neřekne, protože si to nebude pamatovat." řekla Jul. "Víš co? Nepřemýšlej tolik nad tím a vše se vyřeší. Čas zahojí všechny rány." řekl Namjoon. Jen kdyby jsi měl pravdu. "No já nevím." řekla Jul.
Namjoon
"No já nevím." řekla Jul. "Ale no ták. Radši pojď pomůžeš mi sbalit věci." řekl jsem jí a políbil jsem ji. Ona mě pak chytla za ruku a šli jsme do mého pokoje. Já jsem jí ukazoval co by jsem si mohl vzít a ona buď souhlasila a nebo nesouhlasila. Nakonec jsme to do půl hodiny měli hotový nějaký věci si tam hodím večer. Mezitím pak odešla Jul k sobě si pro věci, atd. Takže jsem byl pak sám. Nebo jako vím, že moc dlouho jí to trvat nebude, ale i tak. Jak čas plynul tak to čekání netrvalo dlouho. Nebo spíš když jsem byl dole tak už to bylo 2 hodiny co ona je pryč. A Yoongi tak před 10 minutami šel ven. Ani se mu nedivím.
Yoongi
Šel jsem ven se projít. Od rána jsem nic nejedl a ani hlad moc nemám. Chtěl jsem jít do nějakýho parku. Dřív jsem tam chodil často, ale potom co jsem poznal kluky tak už ani moc ne. Takže jsem se tam šel zas po dlouhý době podívat. Byl jsem tam nějak do 20 minut. Když jsem tam přišel všude byl klid a nikdo tu skoro nebyl. Což jsem ani nečekal. A tak jsem si sedl na lavičku a díval se všude kolem. Bylo tu nádherně i nádherné prostředí tu bylo.
V dáli jsem si všiml. Nějaké skupiny kluků, kteří se blížily k nějaké holce vypadalo na to, že si něco četla neho tak. A tak jsem se zvedl a šel jsem blíž k nim. Nebo jako oni si mě nevšimli, ale ta holka mě přišla povědomá. Byl jsem od nich ani ne 5 metrů. "Hej ty." řekl jeden z kluků na tu holku. "Co chcete?" zeptala se jich. "Líbíš se nám. Nechceš jít někam s námi?" zeptal se jí někdo jiný z té party. "Ne díky nechci." řekla a dál si četla knihu. "Ale no tak kočičko pojď s námi." řekl někdo z té skupiny. "Můžete ji nechat na pokoji?" zeptal jsem se jich a šel jsem k nim. "A to jako proč?" zeptal se nějaký brunet z té jejich debilní skupiny. "Protože se s vámi třeba nechce bavit a nebo s vámi nikam jít nechce. " řekl jsem jim a sedl si vedle ní. Potom jsem poznal kdo ta holka je. Byla to Jul. "Ty nám do toho tak mluv. Však se na sebe podívej. Ty by jsi nedokázal sbalit žádnou holku." řekl nějaký blonďák a všichni se z té skupiny zasmáli.
"On je můj přítel." řekla Jul. "Nevypadá na to." řekl nějaký nízký kluk. "Ale je. Takže můžete jít." řekla Jul a oni po chvíli nakonec odešli. "Díky." řekla. "Děkovat nemusíš." řekl jsem jí. "Ale musím." řekla. "To spíše já bych měl děkovat." řekl jsem. "Neděkuj. Jo a než půjdu měla by jsem otázku." řekla Jul. "Ano?" zeptal jsem se jí. "Co se včera stalo?" zeptala se mě. "Řeknu ti to velice rychle a stručně. Včera jsem viděl Sofí se líbat s Jinem u mě v pokoji." řekl jsem jí. "Ou to mě mrzí. Třeba se to na tom výletě spraví." řekla Jul. "Tím si nejsem jistý. Jdeme teda?" zeptal jsem se jí a ona kývla. Takže jsme šli směrem domů.
Po asi 30 minutách jsme došli k nám. Otevřel jsem dveře. Slyšel jsem hlasy z obýváku. "Namjoone klid. Ona určitě přijde." řekl hádám Jungkook Namjoonovi. "Jestli potřebuješ jít do pokoje a být sama. Rád ti to umožním." řekl jsem potichu Jul a ona kývla na souhlas. "Já zabavím kluky a ty rychle projdi." řekl jsem jí znova potichu a šel jsem směrem k obýváku. "Jsem zpátky." řekl jsem a Jul mezitím rychle proběhla okolo mě. "Ahoj Yoongi." řekl Jimin. "Co se děje?" zeptal jsem se jich. "Jul se neukázala." řekl Hobi. "Já ji viděl a dokonce jsem se s ní i bavil." řekl jsem. "Jo a kde?" zeptal se Jin. "Seděla v parku." řekl jsem. "Co se včera vlastně stalo?" zeptal se mě Tae. Jul jsem to řekl, protože jí věřím, ale u kluků se bojím. "Noo.... ona.... se... líbala s Jinem." řekl jsem a všichni se podívali na Jina. "Co je? Já za nic nemůžu to ona se na mě první vrhla." řekl Jin.
Eyooo máte zde další kapitolu. Nečekala jsem, že snihnu napsat dneska kapitolu, ale už se zpátky dostávám do mé psací formy. Jinak na začátku dalšího dílů vám hodím flashback.
Jak si myslíte, že to celé bylo? Bylo to tak jak řekl Jin a nebo to bylo úplně jinak.
Jinak jsem ráda za každé přečtení, hlasování a nebo i za komentář. Moc mi tím pomůžete. Užijte si zbytek dne a mějte se. Dneska už možná kapitola nevyjde.
-Borůvka💖💖
ČTEŠ
Love in music school 💚Taekook ff💜✔︎
FanfictionTenhle příběh pojednává o dvou klucích, kteří s jejich kamarády. Jdou na hudební školu v Seoulu. Partu tvoří 7 lidí, ale hlavní jsou pro nás pouze 2. A to Taehyung a Jungkook celým jménem Jeon Jungkook a Kim Taehyung. Toto je fanfikce na Taekook. Om...