SINISTER [Larry Stylinson, CZ překlad]

7

akmile Louis dorazil domů, opřel se zády o dveře. Pohlédl na Harryho, který měl ve tváři vybitý výraz. Harry se koukl na Louise, který byl bledý jako stěna.

"Jsi v pořádku Lou?" Harry se suše usmál a Louis po něm střelil slabým pohledem. Stále se třásl.

"Co myslíš Harry?" Odsekl Louis a odešel si do kuchyně nalít víno. Vážně potřeboval alkohol.

Harry stál ve chvilce před ním a díval se na jeho skelný pohled. Na rtech měl opět úsměv, ale ne arogantní ani zlý. Smutný úsměv. "Alkohol nepomůže, věř mi."

Položil sklenici na stůl, odešel k zásuvce a začal se přehrabovat mezi ponožkami, než našel malou krabičku, kterou Harry dřív nenalezl.

Harry se na něj se zvědavostí díval, a když si všiml, co měl v ruce, svraštil obočí.

Louis si připomenul, že právě to ráno, se málem psychicky zhroutil.

To ráno, kdy Harry ucítil kouř a měl až přehnanou reakci.

"Harry." Řekl Louis bez váhání odhodlaným tónem. "Pojď sem."

Chlapec se temně zasmál. "Co se mnou chceš sakra dělat Louisi?"

Louis se na chvilku zatvářil otráveně. "Pojď sem." Snažil se, aby to znělo co nejvíc odvážně, ale cítil, jak mu srdce bije jako o závod. Harry obrátil oči v sloup, ale nakonec poslechl a loudal se k muži.

S hodně přemlouvání Louis svázal Harryho na židli ve svém pokoji. Harry se před ním svíjel a vydával rozhořčení zvuky. Zápěstím se snažil vyvlíknout se z lan.

"Seru na tebe." Harry vyplivl, svaly napjaté a oči rozšířené odporem. Louis polkl.

"Harry prosím, uklidni se." Pokusil se o hlas, kterým mluví s pacienty. Harry ze sebe vydal povzdech a jednou nohou nevědomky bouchal o podlahu.

"Harry." Káral ho tiše. "Potřebuju, aby si byl tady na to v klidu." Vstal ze svého křesla, došel k Harrymu a chytl ho za ramena. Podíval se mu do očí a dal mu pusu na čelo. "Psst."

Harry se konečně uvolnil, zavřel oči a dlouze si povzdechl. "Nádech, výdech." Řekl tiše a konejšivě Louis a posadil se zpět na svoje místo.

Seděli v tichosti po dobu několika minut, Louis poslouchal jeho pomalé výdechy a nádechy, až byl Harry dokonale uvolněný, oči zavřené a skoro spal. Louis vytáhl z balíčku cigaretu.

Zapálil si a sledoval Harryho.

Harry chvilku zíral na kouř kolem sebe a Louise, potom ze sebe vydal něco, co by se dalo přirovnávat k zaječení.

Louis ignoroval žalostný nářek, který vycházel z chlapce. Harry vypadal, jako by se měl každou chvíli rozbrečet. Svaly v jeho čelisti sebou škubaly a třásly se mu rty. Louis se naklonil dopředu a nedbale zpopelnil cigaretu u nohy židle.

Odkašlal si a nakrčil nos. Kouř se stále vznášel po místnosti.

Louis se nahnul blíže k Harrymu. "Takže, Harry," povzdechl si "řekni mi, proč tak drasticky nesnášíš kouř."

Harry mlčel.

Louis vytáhl z balíčku další cigaretu, což znamenalo pro chlapce mnoho dalšího utrpení. Louis vypouštěl kouř tak, aby co nejvíce zasáhl Harryho. Harry kašlal a v očích měl něco, co Louis nedokázal popsat.

"Kurva, přestaň!" Harry pekelně zavrčel a zarýval prsty do opěradla. Šlachy na krku se mu napjaly a začínal se potit.

Louis si ho nevšímal. "Je to spojené s alkoholem? Nebo možná s tím, že jsi zabil několik lidí, Harry?"