Kapitola 5. - Bezpečnost klubu Wintera

42 9 0
                                    

Samson si už dříve všiml, že v Kultu nejsou nikde žádná okna a samozřejmě mu to bylo podezřelé. Jenže vzhledem k tomu, že se kult ukrýval, vydedukoval, že se k tomuto účelu hodil nějaký velký bunkr. Nejspíš měl pravdu, vzhledem k tomu, že teď s Maeween a Latresem kráčeli po schodech někam nahoru, odkud se ozývalo něco, co se podobalo hudbě. Pop hudbě či elektro. Byl z toho nepatrně zmaten. Stále totiž nevěděl, co přesně má od tohoto světa očekávat. Zřejmě se neocitl v paralelním středověku, kde ženy nosili šaty, kde se rytíři vzájemně vyzývali na souboj za srdce dámy, kde se pořádaly lovy na divoká zvířata a kde valná většina populace neměla co do úst. Rytmická hudba ho ale stejně překvapila, proto si dal slib, že ať už přijde cokoliv, bude se snažit tvářit jako člověk, který rozumí naprosto všemu, co se kolem něj děje.

Došli ke dveřím, které Maeween otevřela a v tu chvíli dosáhla hudba hlasitosti klubového trháku. Vynořili se v úzké spoře osvětlené chodbě, která ovšem na rozdíl od těch v Kultu byla krátká – Samson na jejím konci viděl natažený bílý provaz s visící tabulkou. Napadlo ho se Maeween zeptat, zdali tu vůbec můžou být, když to vypadá na nějaký zákaz, ale včas si uvědomil, že kdyby něco nebylo v pořádku, už by na to Maeween s Latresem reagovali. Zatím se tvářili tak, že je všechno v pořádku.

Následoval je a po vzoru Maeween přelezl přes provaz s tabulkou. Otočil se, aby se na ni podíval a všiml si, že je na ní vážně napsáno „zákaz vstupu".

Vzpomněl si na Malilenova slova o tom, že sídlo kultu je jedno z nejbezpečnějších míst ve Whitolisu. To snad jen pokud byla tahle tabulka nějak začarovaná a nepouštěla dovnitř ty, kdo neřekli potřebná kouzelná slova. Všechny otázky si ale nechával na později. Přes tu hudbu by ho Maeween nejspíš stejně neslyšela, ani kdyby jí křičel přímo do ucha.

Dostali se do ohromné místnosti. V tuto chvíli se nacházeli na vnitřním balkónu, který byl nejspíš vyhrazen pro VIP klienty, vzhledem k tomu, že tu nikdo nebyl. Vchod na něj ovšem hlídali tři muži, kteří se podobali bodyguardům. Když si všimli Maeween, uvolnili jí cestu a uklonili se. Uklonili se i Latresovi. Jakmile ale uviděli Samsona, jeden z nich musel chytit svého kolegu za předloktí. Všichni tři na něj nevěřícně zírali, ale pak se vzpamatovali a také se uklonili. Samson o tom raději nechtěl přemýšlet. Teď se chtěl prostě jen dostat pryč z toho hluku.

Podle atmosféry, sporého osvětlení, laserů, dekorací, neonově svítivých nápojů u baru, hlasité hudby a tančící mase těl poznal, že se nachází v klubu. Musel se nad tím pousmát, protože mu to přišlo velmi chytré – kdo by hledal Kult v podzemí obyčejného klubu? Tedy ne že by věděl, jak vypadá obyčejný klub – kvůli tomu, že ve svém světě ještě nebyl plnoletý, neměl možnost se do nějakého podívat, ale představoval si, že by byl podobný tomuto.

Chvíli se obával, že budou muset projít tančícím parketem, ale naštěstí jen sešli po schodech a ocitli se kousek od východu. Museli jen projít menší chodbou se závěsy z baldachýnu, kde bylo pár lidí, co si přišli zatancovat. Jen čekali na možnost si odložit věci u šatnářky, která pracovala nejen rukama, ale i svou magií (byla nositelka vzduchu). Trojice kolem přítomných prošla k lítacím dveřím a stanuli naproti těžkým dveřím z dubu. Samsonovi připomněli východ z divadla.

Konečně stáli venku. Musel zamrkat. Jedna věc byla absence oken v Kultu, ale něco jiného bylo denní světlo zesílené sněhem všude kolem. Zafoukalo a pár vloček mu vlítlo do tváře. Byl to velký nezvyk, jelikož v jeho světě teď byl květen – horko – a tady mu byla celkem zima i v kožichu. Nepatrně se zachvěl a řekl si, že na své kraťasy a tričko může zřejmě zapomenout.

Chtěl se trošku více rozkoukat; prohlédnout si, v jakém světě se to vůbec ocitl, ale nedostal moc příležitosti. Maeween ho vzala za ruku a táhla k něčemu, co se podobalo stříbrnému autu, jen to mělo tři kola – jedno vepředu a dvě vzadu. Ve předu už seděl řidič. Vzadu byla čtyři místa naproti sobě. Latres už si jedno zabral. Maeween počkala, než si Samson vleze dovnitř a pak si do auta sedla i ona. Dveře se s výdechem páry zavřely, motor prakticky zavrněl a stroj se rozjel.

Králové bez korunKde žijí příběhy. Začni objevovat