Dilf školník

II. Vůně mentolových cigaret

"Dobrý den" pozdravila jsem.

"Ahoj" odpověděl tajemným hlasem

"Co tu děláte?" Zeptala jsem se

"Opravuju tady rozbitou skříňku, upadl ji pant."

"Aha, a jak se jmenujete? Nikdy jsem Vás tu neviděla."

"Matěj Slach, dělám tu školníka"

Matěj Slach

To je krásné jméno. Takový božidar.

"Já jsem Viola Šlavíčková" řeknu.

"Potřebuješ něco?" zeptal se. Asi si všiml, že na něj nezvykle dlouho zírám.

"Nene, jen si jdu pro atlas....sakraaaa, ja si zapomněla klíče."

"Tak pojď se mnou pro kleště" řekl mi.

Když šla vedle něj nemohla jsem si nevšimnout jeho svalnatých rukou. Byl velmi pohledný. Ucítila jsem jeho lehce mentolovou vůni smíchanou s cigaretovým kouřem. Mělo by mi to smrdět ale opak je pravdou...

Po zachránění mého atlasu ze skříňky jsem rychle spěchala na hodinu. Už teď jdu pozdě.

"pardon pane učiteli, ja mam krámy"
"Aha, tak si to příště nechte pro sebe" řekl mi nepříjemným hlasem učitel šugr Zdenda.

Začala hodina a i když je hospodářský zeměpis můj nejoblíbenější, nemohla jsem přestat myslet na náhodné setkání s Matějem...

Na mobilu mi svítilo oznámení od Michala "dobré ráno prcinko, včerejší noc byla gg [džidži]"

.....včerejší noc?? Vždyť jsme spolu včera nebyli.