kapitola 19.

14 2 0
                                    

Danielle.

Ráno jsem se probudila chvíli před sedmou. Převlíkla jsem se do černého nike crop topu, černých kraťasů, černo bílích nike bot a bílé mikiny, na které jsou věci ke koním.

 Převlíkla jsem se do černého nike crop topu, černých kraťasů, černo bílích nike bot a bílé mikiny, na které jsou věci ke koním

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Rozčesala jsem si vlasy, vzala si židličku a šla k ohni.

Ještě nikdo tu nebyl a vzhůru byl jen Marek, který rozdělal oheň

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ještě nikdo tu nebyl a vzhůru byl jen Marek, který rozdělal oheň. Ta ruka mě ze včera ještě dost bolela. Rozhodla jsem se to tedy Markovi říct. Seděl na dřevěné lavičce hned vedle mě.

,,Marku?" Oslovila jsem ho.

,,Povídej." Vybídl mě.

,,Včera při tý stezce jsem zakopla o kořen, spadla a teď mě bolí zápěstí." Řekla jsem.

,,Ukaž." Otočil se na mě a já mu podala levou ruku. Podíval se na to a trochu si to osahal.

,,Nic to nebude, ale namažu ti to nějakou mastičkou a jestli chceš, tak i obvážu." Prolomil ticho.

,,Dobře." Pousmála jsem se a on odešel. Po chvíli se vrátil s mastičkou a obvazem. Ruku mi namazal a obvázal. ,,Děkuju." Poděkovala jsem a vytrhla mu svou ruku, když ji nechtěl pustit.

Zajímalo by mě, co to s těma chlapama je, každej má furt potřebu se mnou mít nějaký fyzický kontakt.
Neřešila jsem to a pokračovala v koukání do ohně. Netrvalo dlouho a přišel Adam.

,,Dobré ráno." Popřála jsem mu.

,,Dobré ráno lásko." Popřál mi taky. Pustila jsem ho na židličku a když se posadil, sedla jsem si na něj. ,,Co to máš s ručičkou?" Zeptal se.

,,Nic, jen jsem včera v tý tmě zakopla o kořen a teď ráno to ještě bolelo, tak mi to Marek namazal mastičkou a obvázal." Odpověděla jsem.

,,Dobře. A jak jsi se vyspinkala?" Zeptal se na další otázku.

,,Dobře." Odpověděla jsem. ,,A ty?" Zeptala jsem se i já.

,,Taky dobře." Odpověděl. Patnáct minut po osmé jsme měli nástup.

Hasička s DiabetemKde žijí příběhy. Začni objevovat