kapitola 20

10 2 0
                                    

Danielle

Ráno jsem se probudila a Adam už tu nebyl. Bylo dost teplo. Převlíkla jsem se do bílého trička s červenými květy, bílích kraťasů a bílích nízkých conversek.

 Převlíkla jsem se do bílého trička s červenými květy, bílích kraťasů a bílích nízkých conversek

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Rozčesala jsem si své černé vlasy a zapletla je do dvou copů.

Rozčesala jsem si své černé vlasy a zapletla je do dvou copů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Hned potom jsem se vrhla na líčení.
Tmavě hnědé stíny se třpytkami, černá linka a řasenka.

 Tmavě hnědé stíny se třpytkami, černá linka a řasenka

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Na nic jsem už nečekala a vyšla ven ze stanu. Nikdo nikde, jen Adam v boudě. Podle hodin jsem zjistila, že je deset.

,,Kde jsou všichni?" Zeptala jsem se Adama.

,,Dobré ráno princezno. Jsou v lese s nějakým chlapem co se zajímá o ptáky." Odpověděl.

,,A proč jsi mě nevzbudil?" Zeptala jsem se na další otázku.

,,Protože by tě to nezajímalo. Ten chlap je pěkně nudnej." Odpověděl.

,,Tak jo." Povzdechla jsem si. Nebyl tu opravdu nikdo kromě mě a Adama.

,,Chceš jít za nima?" Zeptal se teď on.

,,Tak jo." Odpověděla jsem. Vstal, vzal můj i jeho telefon a šli jsme.

,,Psal ti strejda a další lidi." Oznámil mi a podal mi můj telefon. Poděkovala jsem a začala odpovídat na přání k narozeninám. ,,Tak, dej mi to, zachvíli budeme u nich, tak ať neví, že jsi měla telefon." Vypla jsem to a podala mu ho.

Hasička s DiabetemKde žijí příběhy. Začni objevovat