Danielle, neobyčejná čtrnáctiletá dívka, která miluje svůj sport a nenávidí svou nemoc. Danielle má nemoc, která se nazývá Diabetes Melitus 1.(prvního) typu. Zkráceně DM1.
Co když na jednom z tréninků potká kluka, do kterého se na první pohled zamil...
Druhý den ráno mě probudil bráška s tím, že mi tady nechal nějaký outfit, hřeben a telefon, a že kufr už mám v autě. Převlíkla jsem se tedy do černého spodního prádla, bílého crop topu, modrých džínových kraťasů a černých vansek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla jsem trošku naštvaná, že se mi brácha hrabal ve spodním prádle, ale tak co už. Rozčesala jsem si vlasy, sbalila spacák a karimatku a odnesla to do auta.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Potom jsem šla za bráškou, který balil stan. Pomohla jsem mu, on ho potom hodil do kufru auta a všichni jsme se sešli u ohně.
,,Já bych vám všem chtěla poděkovat za pomoc a za účast. Já jsem si to tady užila a doufám že i vy. Taky doufám, že se příští rok sejdeme ve stejné sestavě. Děkuju jak praktikantům, tak vedoucím i když někteří se do našeho týmu vedoucích a praktikantů přidali až dýl. Někteří z nás se uvidíme na trénincích, s některými až tady, nebo o samotě. Doufám že mezi námi za ty měsíce nevzniknou žádné spory. Někteří si zažili něco, co pro ně bylo velice nepříjemné a já doufám, že to bude v pořádku. Ještě jednou všem moc děkuju, sejdeme se příští rok a teď ahoj." Pronesla Klára svůj monolog.
,,Ještě než se rozpustíme, já bych taky chtěla něco říct. Já jsem si taky tábor moc užila a děkuju, že jste mě a Kristiána přijali do týmu. V posledních dvou dnech to pro mě nebylo zrovna lehký a tak chci poděkovat mému bratrovi Williamovi, mému příteli Adamovi, Markovi a Sofii. Byli jste tady pro mě, když James udělal, to co udělal. Po tomhle se začalo dít něco, co nebylo zrovna příjemné. Začala jsem se sebepoškozovat. Viděl to Marek, který mě donutil to říct Adamovi a bráchovi. Za to mu děkuju, protože mi to dost pomohlo. Taky bych chtěla poděkovat za dárky k narozeninám a Kláře, která tolerovala to, že jsem každou chvíli někam mizela s koňma." Řekla jsem taky svůj monolog.
Všichni jsme se rozloučili, objali, a pak jeli domů. Semnou a s bráškou jel i Adam. Povídali jsme si a já už se i smála.
Když jsme dojeli domů, provedla jsem Adama. Potom jsme vybalili kufry a já dala prát špinavé prádlo. Sedla jsem si do obýváku na gauč a zapla televizi. Našla jsem Netflix, kde jsem si pustila film Smečka.
