Kapitola 19 - Špatné zprávy?

1.2K 116 18
                                    

Probudila jsem se kolem deváté ráno v něčím objetí.

Jakmile mi došlo, že je to Peťa, odtáhla jsem se a vyhrabala jsem se z postele.

Šla jsem do kuchyně a začala hledat svůj oblíbený džus.

Peťa se ke mě připlížil, chytl mě zezadu za pas a začal mě lochtat. Vypískla jsem. A otočila se k němu čelem.

"Copak hledáš?" usmál se.

"Džus," odpověděla jsem.

"Tak ten se obavám nenajdeš," podíval se na mě naoko provinile.

"Achjo," povzdechla jsem si.

"Zajdu ho koupit," šel se oblíknout. Nebo tedy spíš si vzít kalhoty a boty a vyrazil ven.

Mezitím jsem se převlíkla a připravila nám vajíčka se slaninou. Docela mi to kvůli sádře trvalo a otravovalo mě to.

Když jsem to konečně dávala na talířek, zaslechla jsem klíčky v zámku.

Peťa vešel do kuchyně a s úsměvem mi podal džus.

"Děkuju," přišla jsem k němu, vzala jsem si džus a dala mu pusu na tvář.

Začervenal se a já se musela uculit.

Sakra. Opravdu flirtuju s klukem, který je můj nejlepší kamarád, i přesto že mám kluka a on má holku?

Ano. A on nevypadá, že by mu to vadilo.

Posadili jsme se, jedli a povídali si.

"Tak co dneska podniknem?" usmál se.

"Šla bych na Vltavu na šlapadlo," zazubila jsem se nadšeně a Peťovi zazářili oči.

"Jsem pro," dojedli jsme a Peťa šel umýt nádobí, jelikož jsem já s mojí sádrou opravdu nebyla schopná ničeho takového.

Odpoledne jsme se rozhodli jít k Vltavě na to šlapadlo. Naštěstí to bylo kousek, od Peťova bytu.

"Hlavně doufám, že do tý vody nespadnu," zasmála jsem se, když jsem nastupovala na šlapadlo.

Ale samozřejmě vše dopadlo dobře.

Jeli jsme a koukali se na ostatní lidi, na Vltavu a na sluníčko.

"Sofi, já tě mám fakt rád," podíval se na mě.

"Já tebe taky," usmála jsem se.

Povzdechl si.

"Proč musí být všechno tak komplikované?" díval se před sebe.

"To si taky často říkám," prohrábla jsem si vlasy.

Po cestě domů jsme -teda spíš Peťa- koupili červené víno. Vím, že bych správně neměla, ale co už. Proč si nedat víno s kamarádem.

Pustili jsme si televizi.

Dávali Kamarád taky rád. Začala jsem se smát. I Petrovi začali cukat koutky. Šťouchla jsem do něj loktem.

Otevřel víno a nalil nám. Podal mi skleničku a jednu si vzal sám.

"Tak na co?" podíval se na mě tázavě.

"Na nás," přiťukli jsme si.

Napila jsem se. Víno bylo dobré. Peťa umí holt vybrat.

Potom co jsme dopili skoro celou lahev, Peťa přinesl dvě piva.

To už jsem měla opravdu docela upito. Smála jsem se. Pak jsem se odmlčela.

NáhodaKde žijí příběhy. Začni objevovat