Myslím, že název vám všem došel, pokud ne, napište do komentářů a já vám to vysvětlím:DDD
O dva týdny později už usměvavý Petr tahal naše kufry dolů k taxíku, který jsme si objednali směr Letiště Václava Havla.
"Nemám ti pomoct?" houkla jsem na Petra když jsem za námi zamkla a vydala se za ním dolů po schodech.
"Ne v pohodě," ani se na mě neotočil, ale cítila jsem jak se usmívá. Myslím, že když jste s někým tak dlouho a milujete ho, tak takovéhle věci prostě poznáte. Pravou rukou jsem si chytla prsteníček na levé ruce a otočila jsem prstýnkem kolem dokola. Nemohla jsem se dočkat, kdy konečně přijde ten den. Už jsme se tak nějak domlouvali, jak asi svatba bude vypadat, ale místo, na kterém to bude jsme zatím nevybrali.
Chvíli poté jsme se už sešli s klukama a Teri na letišti. Poobjímali jsme se a když si mě k sobě přitáhl Vadim, chytnul mě nad zadkem, no neměl teda moc daleko k tomu aby za zadek, a zvednul mě nahoru.
"Ahoj Sofi, dlouho jsme se neviděli jak se máš?" jeho úsměv byl tak falešný, že by to musel poznat i slepý.
"Až moc dobře Vadime," zpražila jsem ho a pak jsem radši přešla zpátky ke svému snoubenci. Vzali jsme se za ruku a tou druhou jsme si každý za sebou táhl svůj kufr.
O dvě hodiny později jsme už konečně seděli v letadle. No já bych tedy radši neseděla, jelikož jsem seděla mezi Vadimem a Jirkou. Jak ironické že?
Po celou dobu jsem měla v plánu mít v uších sluchátka a koukat na filmy. Tu a tam jsem prohodila pár slov s Jirkou, hlavně když na mě chtěl Vadim začít mluvit, odvrátila jsem hlavu k Jirkovi.
Asi v půlce letu jsem musela na záchod, tak jsem poprosila Vadima, aby mě pustil do uličky. Když jsem procházela, doslova jsem cítila jeho pohled na mém zadku.
Po několika nekonečných hodinách a jednom přestupu, konečně LA!
Na letišti si Petr s Jirkou a Teri zašli pro kafe a já tam zůstala stát s Vadimem a Stejkem. I když bych se normálně se Stejkem moc nebavila, teď jsem za to byla ráda. Neberte to špatně, jen to není úplně můj typ člověka.
Ubytováni jsme byli na menším, ale pěkného hotelu. Já byla v pokoji s Petrem. Stejk s Vadimem a Teri byla s Jirkou. Když zacházeli do pokoje, Teri se na mě podívala a já zvedla obočí a uculila se.
"Konečně sami," řekl Petr, zavřel dveře. Pak se na mě otočil s takovým tím jakoby vyzývavým pohledem a přešel pomalu ke mně.
"Co s vámi provedeme madam?" zadíval se na mě, prsty mi sevřel bradu a můj tep se rapidně zvýšil.
Začal mě líbat a pak mě popostrčil směrem k posteli. U ní do mě jemně šťouchnul a já spadla na postel. Petr si pak vylezl nade mě a znovu mě začal líbat. Jeho ruka zajela pod moje tričko.
"Jdeme na bowliiiiiing!" někdo vrazil prostě jentak bez zaklepání dovnitř. Petr ze mě rychle slezl a hodil na Vadima vražedný pohled. Já jsem se posadila a protočila očima.
"Tebe asi neučili ťukat co?" ironicky jsem se usmála na vytleméneho Vadima.
"Ne to neučili, asi bys mě to měla naučit," vyplázl na mě jazyk. Achjo ten kluk to snad nikdy nevzdá. "A teď makejte, zarezervovali jsme nám se Stejkem bowling dole v zábávní části a máme tam být za deset minut," poklepal si na hodinky, které na ruce ani neměl.
Radši jsem se zvedla, když jsem procházela kolem Petra, dala jsem mu rychlou pusu. Na Vadima jsem se ani nepodívala a vyšla jsem ze dveří. Podle Petrového odkašlání mi bylo jasné kam se Vadim kouká.
"Kazišuku," slyšela jsem pak ještě Petra zašeptat a donutilo mě to se nad tím vším usmát. Jak absurdní.
Haaa tak co myslíte si, že se vůbec někdy ještě dočkáte 15+?:DDD mně nevadí to psát, to vůbec, jen se tak trochu stydím to pak zveřejnit:D jinak doufám, že se vám tento díl líbil:)) teď mám psací náladu, jen nebudu mít o víkendu čas.. Ale tak třeba něco přidám, uvidíme:)
ČTEŠ
Náhoda
FanficTento příběh je o 17 ti leté Sofii. Její nejlepší kamarád je Petr Lexa, ale jinak youtube nijak nesleduje. Co se ale stane když jí vezme s sebou na druhý ročník utuberingu? - Přidávat budu jak často to půjde, ale budu se snažit alepsoň jednou týdně...