Kapitola 33 - Promiň

968 84 12
                                    

Panebože!! Prekonali jsme 20k!!!! Mame uz přes 22k!!!! Jste nejlepší! Ani nevím jak vám poděkovat. A teď zpátkyk příběhu.. Omlouvám se že dlouho nebyla část:((( nebyl moc čas, ale spíše nálada a když nemám náladu tak příběh stojí opravdu za nic:((

V krku jsem měla knedlík, když jsem odemykala dveře. Ruce se mi potily a cítila jsem zvláštní chvění.

"Jsem doma," vyšlo ze mě přiškrceně, za což jsem se okamžitě v hlavě pokárala. Sakra. Sakra drž se Sofi!

"Ahoj zlato," na sobě měl tepláky, tričko a přes to hozenou zástěru. Nic ale nemohlo překonat ten jeho úsměv. Usmála jsem se na něj, zula se a odhodila klíče. Šel až ke mně a objal mě kolem pasu a dal mi sladkou pusu.

Pak odešel zpátky do kuchyně a já šla za ním. Odložila jsem si kabelku a objala ho zezadu, když stál u linky.

"Copak to chystáš kuchaři?" usmála jsem se mu do ucha a položila mu hlavu na rameno.

O půl hodiny později jsme už seděli u stolu se sklenkou bílého a lasagnemi od Petra.

"Jak bylo v práci?" usmál se na mě. Na vteřinu jsem ztuhla

"Fajn," vynutila jsem si na obličeji úsměv.

Petr se nejdříve trochu zamračil a pak chtěl něco říct, ale já jsem ho zastavila.

"Co ty?" usmála jsem se, vstala jsem, vzala svůj a Petrův talíř a šla je umýt.

"Ale, budeme nahrávat novou písničku," vstal a pokrčil rameny.

Začala jsem umývat nádobí a když jsem byla hotová, přitáhl si mě Petr k sobě zezadu a začal mě líbat na krku.

"Musela jsi mít perný den," vydechl mi do kůže a začal mi masírovat ramena. Bylo to opravdu příjemné. "Ještě jsme spolu neskončili Lancasterová," zazněla mi v hlavě Vadimova slova. Zatřepala jsem hlavou.

"Všechno v pohodě zlato?" zeptal se Petr zpoza mě. "Uvolni se trochu," řekl a políbil mě na krk. Otočila jsem se na něj.

"Promiň," řekla jsem a odešla jsem pryč z kuchyně.

Zavřela jsem se ve sprše a snažila se myšlenky vytlačit horkou sprchou. Pak jsem vylezla a oblékla si na sebe Petrovo tričko a kalhotky.

"Mám dobrou správu," na to co se stalo předtím, se usmíval jako měsíček nad hnojem.

"Povídej," zazubila jsem se na něj a přisedla (nebo snad přilehla?) jsem si k němu do postele.

"Za dva týdny poletíme na Vidcon do LA," usmál se a dal mi pusu do vlasů. Zase jsem malinko ztuhla.

"Kdo všechno tam poletí?" zeptala jsem se. Potřebovala jsem si být jistá. Jistá tím, že tam nebude Vadim.

"No já a ty a pak ještě Gogo, Jirka Král, Stejk, Teri a Vadim," přečetl seznam a já jsem v zápětí litovala všeho na tomhle světě. Vadim s náma poletí. Jenom to ne.

Tákže tenhle dil je hodne krátký, ale snad vas navnadil, protoze me napadlo neco super a zitra hned zacnu psat dalsi part kdyz budu mit cas a naladu:)))
Jinak jeste neco! ZACALA JSEM PSAT NOVOU STORY!!! Pokud mate radi opět neco jiného (neco takoveho jsem jeste fakt nikdy nečetla) tak se kouknete na moji novou story "I'd turn straight for you" která je v angličtině takze kdo ma rad anglické story tak sup tam:) kdyztak kdybyste se ji pokusili rozšířit bylo by to super, zatim ma hrozne malo reads:(( a mam uz hodne kapitol předepsaných a hodne me bavi:)) Xx

NáhodaKde žijí příběhy. Začni objevovat