Kapitola 2 - Jenom kamarádi

1.8K 127 1
                                    

Po obědě s Peťou jsem došla domů. Byli asi 3 odpoledne.

Rozhodla jsem se, že zavolám Sandře a povím ji tu, pro ni úžasnou, novinku.

Píp píp

"No ahoj Sofi," ozvalo se hned po dvou pípnutích.

"Mám pro tebe novinku Sandro," už kvůli ní jsem se snažila znít pokud možno co nejvíc nadšeně.

"No povídej," doslova vykvíkla.

"Hádej kdo má dva lístky na utubering?" usmála jsem se do telefonu.

"Kecáš!" ječela Sandra.

"Nekecám," smála jsem se.

"Nech mě hádat. Lexa," řekla Sandra ještě pořád nadšeným hlasem.

"Jo přesně tak, co by pro mě nejlepší kamarád neudělal."

"Panebože my půjdem na utubering!" ječela ještě pořád Sandra.

"No jo prosímtě, klid," snažila jsem se jí uklidnit.

"Ty jsi ta nejlepší kámoška! Normálně ti dám pusu až tě uvidím," smála se.

"Začínám se bát," zasmála jsem se já. "No nic Sandro, já půjdu, zatím," řekla jsem a položila jsem hovor.

S ní to tam bude fakt dost zajímavý.

Dneska už jsem nic moc na práci neměla a tak jsem se rozhodla podívat se na stránky utuberingu, abych věděla, kdo všechno tam vůbec půjde.

O dvě hodiny později

"Jak ses dneska měla?" ptala se mě mamka, když přišla domů.

"Ale jo fajn, byla jsem s Peťou ve studiu a pak na obědě," odpověděla jsem nenuceně.

Zapípal mi mobil. Otevřela jsem messenger.

Sandra: Ještě jednou děkuju, miluju tě:*

: Já sebe taky:D a máš za co:*

"Co jsem ti říkala o tom mobilu?" koukla na mě mamka.

"Promiň," schovala jsem mobil do kapsy a pomohla jí vyndat nákup.

Chvíli jsem se s ní ještě bavila a pak jsem se podívala do mobilu.

3 zprávy na messengeru.

Marek: Nezajdeme zítra na long? Má být hezky a já se už dlouho neprojel:)

: Já taky ne a moc ráda bych jela:) tak zítra ve dvě tam jako vždycky?

S Markem vždycky jezdíme stejnou trasu a děláme u toho hrozný kraviny. Je s ním fakt sranda, ale to je tak všechno.

Marek: Super, těším se:)

Jako další mi psala Sandra.

Sandra: Ty seš hroznej egoista:D

: Až po tobě:D

A pak mi psala ještě Stella.

Stella: Neuvěříš co se mi dneska stalo:3

: No povídej:O

Stella: Radši bych si zavolala:D

Okamžitě jsem vytočila její číslo.

Píp píp

"Ahoj," řekla s klidným hlasem.

"No povídej přeháněj! Co se dneska stalo?" vyhrkla jsem.

"No potkala jsem jednoho kluka," úplně jsem viděla jak se culí do mobilu.

"Všechno mi o něm řekni!" doslova jsem jí rozkázala.

"No tak jmenuje se..."

Asi hodinu jsme spolu všechno rozebírali a pak mi došlo, že bych se už měla jít vykoupat a jít si lehnout, protože zítra jedu na long s Markem.

Druhý den

"Čau Marku," usmála jsem se na něj a objala ho.

"Ahoj Sofi," usmál se tím jeho klasickým roztomilým úsměvem. Musím uznat, že Marek je fakt pěknej kluk a super kamarád, ale tím to u něj opravdu končí.

"Můžem?" naskočila jsem na long a jela vstříc nekonečnům. No dobře to zase ne. Jela jsem jenom naší obvyklou trasou.

Na chvíli jsme se zastavili, tam co vždycky a sedli jsme si do trávy. Teda já jsem si lehla a nechala jsem sluníčko aby mě hřálo.

Najednou jsem viděla jak se ke mně Marek naklání.

"Co to děláš?" odstrčila jsem ho, podařila se a tázavě se na něj podívala.

"Sofi, já nevím," odmlčel se. "Asi bych ti chtěl něco říct," usmál se.

"Marku, počkej, prosím neříkej to, nechci zkazit naše přátelství," podívala jsem se na něj.

Vypadal zklamaně.

"Tak dobře Sofi, pojď, pojedem dál."

Omlouvám se za opravdu nudný díl, ale chvíli trvá než se to rozjede. Slibuju, že příští díl bude už zajímavý... Protože půjde o utubering!:) stejně doufám, že jste si tento díl užili a další "utubering díl" bude snad ještě dnes:)

NáhodaKde žijí příběhy. Začni objevovat