𝐀𝐯𝐚𝐭𝐚𝐫 : 𝐎𝐞𝐥 𝐧𝐠𝐚𝐭𝐢 𝐤𝐚𝐦𝐞𝐢𝐞 - (Neteyam x Reader)

♒︎ 𝟓𝟒 - 𝐂𝐡𝐲𝐭í𝐦 𝐭ě 𝐭𝐨𝐥𝐢𝐤𝐫á𝐭, 𝐤𝐨𝐥𝐢𝐤𝐫á𝐭 𝐛𝐮𝐝𝐞š 𝐜𝐡𝐭í𝐭.

y/n - tvé jméno

-⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--

Y/n Pov

Dny se střídaly s nocí a týdny se protáčely v měsíce. 

Náš společný život stále rozkvétal. Všechno bylo jako dříve.. tedy skoro. Za poslední tři měsíce jsem byla víc a víc unavenější, nevrlejší. Ale všechno tohle jsem sváděla na únavu ze vší té práce nebo že jsem se prostě jenom špatně vyspala. 

Nechtěla jsem dělat z toho nějak velkou věc. Kdyby se to začalo zhoršovat, můžu se kdykoliv zeptat Ronal. Přesto mi to přišlo zbytečné za ní chodit teď. Něčí dlaň se ocitla na mém rameni a jeho rty mi darovaly polibek do vlasů.

,,Dobré ráno." zabručel ospale Neteyam. Jednou rukou si protřel unavené oči a druhou slepě šáhl po kusu oděvu, který mu každý pracovní den objímal pas. Naštěstí jej našel i poslepu a když své oči po chvíli otevřel, uvázal si jej kolem něj. Pobaveně jsem ho sledovala, než jsem svůj pohled stočila před sebe.  

Natáhla jsem se k několika listů naproti mě a jeden po druhém je motala kolem masa. Mezi tím se Neteyam dostal naproti mě, kde se usadil na své obvyklé místo. Očima proskenoval naši snídani, než se pousmál.

S popřáním jsem mu podala jeho hotovou porci a sama se zakousla do té své. Neteyam párkrát kousl a požvýkal, než spokojeně pokýval hlavou. Byla to jenom uvařená ryba, pro něj však každé jídlo dělané mnou bylo božské. 

Osobně jsem své jídlo považovala za průměrné nebo někdy i podprůměrné, ale pokud mu to udělalo radost, neměla jsem v plánu mu to vymlouvat. Náš ranní rozhovor začal jako vždy rozvrhem dne. Dneska jsem nic moc neměla v plánu.

Chtěla jsem doprovodit Tsireyu, jelikož si chtěla nechat udělat své první tetování. Neferi mě včera ujišťovala, že dneska pomoct nepotřebuje, takže dnešní den bych měla mít volný. Přemýšlivě jsem se zadívala do uhasínajícího ohně, jenž se urputně svými plameny snažil udržet na životě.

,,Dneska budeme pomáhat u hráze. Zastavíš se?" navrhnul mi s úsměvem můj protějšek. Odtrhnu oči od mrtvého bodu a s  úsměvem přikývnu.

,,To by šlo. Zastavím se u vás až půjdu od Tsireyi, nebudu tam tak dlouho." souhlasím a jemu se zalesknou nadšeně oči. S úsměvem mu podám další kus masa.

,,Už víš, na které místo si ho dáš?" zvědavě po ní kouknu, zatím co míříme k místu. Tsireya se pousměje a přikývne. 

,,Na krku nebo přes hruď.. Něco podobného jako má matka. Jako budoucí Tsahìk musím mít tetování spíše uprostřed těla. Ale jelikož je to mé první, tak stejně nebude tak velké." objasnila mi se smíchem. 

Tetování přes srdce a hrudník symbolizuje bezpečné objetí ostrova. Ti jenž se zdržují převážně na pevnině si tetují spíše prostřední část těla. Proto má tedy třeba lovec hlubin ruce hustě potetované a naopak méně na hrudi. A také tetování zobrazují postavení v klanu.

Celou cestu mi vykládala, jak se jednotlivé tetování liší a jak velké místo mají místo mezi Mořskými klany. Je opravdu fascinující, jak se Na'vi lišili místem jejich domova. Ne jenom vzhledem, ale i kulturou. I když jsme byli stejný druh, byli jsme odlišní v mnoha směrech.