𝐀𝐯𝐚𝐭𝐚𝐫 : 𝐎𝐞𝐥 𝐧𝐠𝐚𝐭𝐢 𝐤𝐚𝐦𝐞𝐢𝐞 - (Neteyam x Reader)

♒︎ 𝟐𝟓 - 𝐍𝐞𝐭𝐞𝐲𝐚𝐦𝐞..𝐭𝐲 žá𝐫𝐥íš?

y/n - tvé jméno

-⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--⎽__⎽-⎻⎺⎺⎻-⎽__⎽--⎻⎺⎺⎻--

Y/n Pov

,,Skxawng ! Vezmi si svoji!" Jako vždy, dohadování sourozenců mě probudilo. Zavrčela jsem a pořádně se protáhla. Proč vždycky po ránu musí být tak hluční? Přemluvila jsem své tělo, aby se posadilo a naštvaně jsem střelila pohled ke dveřím, když se ozvaly další jejich připomínky. Dobelhala jsem se do společné části Marui a donutila tak všechny zvednout hlavy.

,,Fpom rewon. (Dobré ráno.)" popřál mi jako první Neteyam a natáhl ke mně ruku se zabalenou uvařenou rybou. Protřela jsem si unaveně oči a usedla vedle něj. Když jsem si svou snídani převzala a konečně se trochu probrala, přeměřila jsem si své jídlo v ruce. Už zase ryba?  Nejsem vybíravá, ale pokud budu každé ráno jíst jenom ryby, tak umřu...

,,Aspoň je to jiný druh.." pousmál se Neteyam jízlivě.

,,POŘÁD to nemění fakt, že je to ryba.." zamračím se na něj. 

,,Můžeme na zítra nasbírat nějaké ovoce! Zeptáme se Tsirey nebo Tawmì." nadhodila Tuk a koukla po nás všech. Kiri přikývla a já v duchu zajásala. 

,,To je dobrý nápad." pousmála se Neytiri a podala Jakeovi další rybu. Ten koukl po mě a pak na svého nejstaršího syna. Zakousla jsem se do ryby a on najednou spustil.

,,Takže.. vy dva jste konečně spolu?" V momentě kdy se zeptal, Neteyam po něm střelil pohledem, šokován jeho náhlou otázkou a já se omylem zakuckala. Bolestivě jsem polka a neměla odvahu se na ně podívat.

,,Kdo je s kým?" Tuk zmateně zvedla taky hlavu a těkala pohledem ze svého otce na nás. Cítila jsem jak mi hoří tváře. Neteyam mě chytil za ruku a já se na něj podívala. 

,,Ano.. Jsme." oznámil všem pevně a já s úsměvem přikývla. 

,,No hurá! Myslela jsem, že budu muset umřít stářím, než se vy dva dáte konečně dohromady.." zasmála se Kiri a Lo'ak souhlasně přikývl, na což si zasloužil bratrův pohlavek, jelikož byl nejblíže. Protočila jsem nad tím s úsměvem oči a upevnila náš stisk. 

Měli ale pravdu.. Známe se tak dlouho a přesto, ani jeden se neodvážil udělat první krok.. Až teprve teď.. a to to nebylo ani plánované.. 

,,Půjdu se projet.." vstal z ničeho nic Lo'ak. Neteyam mu chtěl něco říct, ale Tuk ho zatahala za ruku, aby jí pomohl s něčím. A tak jeho bratr mezitím úspěšně proklouzl pryč. Měla jsem tušení, že se vydal za svým novým kamarádem, ale dokud nebude v průšvihu, nebudu mu dělat chůvu. On se o sebe dokáže postarat. Je to přeci jenom Lo'ak..

,,A já se jdu protáhnout k pláži.." vzdychnu a popadnu svůj luk. 

,,Mawkrr! (Později!)" zvednu ruku a vylezu ven. Odpolední paprsky slunce se nadšeně objímaly s okolím a Na'vi si jako vždy užívali slunečné počasí. 

Děti nadšeně pobíhaly a poskakovali po plážích se svými kamarády, při čemž naštvali každého do kterého bezohledně vrazili. Úsměvy od ucha k uchu a smíchem táhnoucím se za nimi. 

Dospělí se věnovali každodenním starostem. Někteří opravovali zničené věci, jiní si lámali hlavy nad vyráběním sítí. Dívky seděly nad koralkami a chlapci soutěžili mezi sebou.