Up all night (minlix)

kapitola 2

Pozoroval jsem, jak poslední písmeno nápisu BAR PREMIUM nepravidelně bliká a narušuje tak jinak poměrně působivě navržený design jména baru. Netušil jsem, co by mi mohl Minho chtít. Věděl jsem, že není dobrý nápad sem chodit. Changbinův úkol zněl jasně: vzít spis a zmizet. O žádné schůzi s Minhem nebyla řeč. Musel to tedy být jeho vlastní nápad. Co mi ale tak může chtít?

„Tak co, mladej? Hodláš tu jen tak stát a čumět?"

Otočil jsem se za nepříjemným mužským hlasem a spatřil jsem urostlého blondýna s kartičkou security upevněnou na prsou.

V obranném gestu jsem zvedl ruce nad hlavu a vydal jsem se do baru. Netušil jsem, proč to dělám. Nějaká síla mě ale táhla dovnitř. Oproti baru Kolotoč zde vládla jakási klidnější atmosféra. Hudba hrála stejně hlasitě, lidé byli stejně opilí, ale vše působilo jinak. Místní násoskové totiž nebyli pouze bandou zoufalců, ale seskupením středně úspěšných podnikatelů plných touhy po úniku z reality.

Zajímavá volba, Minho.

Rozhlížel jsem se po okolí, zároveň jsem se ale snažil nebudit pozornost a působit dojmem, jako bych tu byl už poněkolikáté.

Očima jsem klouzal po barovém pultu, když vtom jsem narazil do nějaké postavy. Přibližně čtyřicetiletá žena se značně podnapilým výrazem na mě ulpěla pohledem a mnula si loket, který se stal patrně obětí mé nešikovnosti.

„Co to děláš? Koukej, kam šlapeš!"

„Omlouvám se." Lehce jsem se poklonil a snažil jsem se couváním vybruslit z celé nepříjemné situace. Rázem se do konfliktu připojil ale i druh oné ženy. „Co si o sobě myslíš?" Obličej muže brunátněl a sliny se v barevných světlech reflektorů pozoruhodně blyštily. Sice jsem rozuměl jen ztěžka, pochopil jsem ale, že bude lepší se vzdálit.

„Přejete si, abych mu pomohl najít východ, pane?" ozvalo se mi za zády.

Když jsem se otočil, nevěřil jsem svým očím.

Minho.

„Vyveď ho, než se rozčílím." Až v tenhle okamžik jsem měl možnost zahlédnout špičáky toho agresivního chlapíka.

Minhova ruka mě popadla za zápěstí. Táhl mě davem ven a já netušil, co se to u všech všudy děje. Konečně jsme se ocitli venku. Minho ale pokračoval ještě o blok dál a zabočil do chabě osvětlené uličky.

„Na starýho Hwanga by sis měl dávat bacha," řekl nepřítomně, a když mě pustil, zalovil v kapse kožené bundy. Vytáhl krabičku cigaret, jednu si zasunul mezi rty a začal hledat zapalovač.

„Neříkej mi, co mám a nemám dělat," řekl jsem nevzrušeně a připálil jsem mu svým zapalovačem.

Minho děkovně přikývl a zhluboka potáhl. Vyfoukl oblak kouře a zadíval se mi do tváře. Ty hnědé oči jako by mě propalovaly. Měl jsem co dělat, abych neucukl pohledem. Cítil jsem, jak se mi začaly potit dlaně.

„Proč jsi mě sem pozval?" zeptal jsem se.

„Changbin je hrozný tajnůstkář. Chci vědět, kdo jsi a kdo je spojkou mezi mnou a Changbinovou skupinou."

Minho naklonil hlavu na stranu a sjel mě očima od hlavy až k patě. Byl jsem rázem neskutečně vděčný za to šero. Bylo mi jasné, že mi rudnou tváře.

„Nemám jediný důvod říkat ti cokoli o sobě." Hlas se mi taktak podařilo držet v normálu.

„Hmm," znovu potáhl z cigarety, kterou pak hodil na zem a zašlápl. „Tak se tedy ptej ty. Podle toho, jak na mě koukáš, o mně toužíš vědět všechno."

V krku jsem měl rázem knedlík. Co to?

„To byl vtip," řekl najednou suše Minho. „Když nechceš nic říkat, neříkej. Chtěl jsem jen poznat toho, koho Changbin dosadil na místo předchozí spojky. Po tom, co se stalo..."

„Co se stalo?" vypadlo ze mě dřív, než jsem se stihl zarazit. Ty jsi ale debil, Felixi...

Minho vypadal rázem pobaveně. Proklínal jsem se.

„Nechtěl sis povídat, tak proč bych měl já?"

Najednou se MInho naklonil blíž. Měl jsem jeho obličej jen pár centimetrů od toho svého. Cítil jsem lechtání jeho vlasů na svém čele.

„Pokud si to ale rozmyslíš..."

Crrrr...

Cuknul jsem sebou. Mobil. Můj mobil. Vytáhl jsem ho z kapsy.

Volal BangChan.

„Tak to bys měl asi vzít. Měj se." Minho se usmál a zmizel za rohem.

Přijal jsem hovor.

„Kde jsi? Už jsi dávno měl být zpátky s těma papírama! Doufám, že se nic nepodělalo."

„Ne... ne, všechno v pohodě. Jsem na cestě."

Típnul jsem hovor.

Všechno v pohodě.