Aura

15

ø jude ø

Ve středu se Jude do práce tedy vrátil. Ve vestibulu zahlédl, že Rain musel přijet těsně před ním, protože předával Auru v dětském koutku vychovatelce. Jude pokračoval v cestě, ale pak se zastavil. Otočil se zpátky, aby na Raina počkal. Stejně měl pár otázek ke dnešku.

Netrvalo dlouho a Rain z dětského koutku vyšel. Když uviděl Judeho, lehce se na něj usmál, ale pak pohled přemístil ke vstupu. Když se tam Jude také podíval, hned věděl proč.

Byl to Callum. "Jude! Zapomněl sis ty dvě složky!"

Jude nahlédl k sobě do tašky, kde měl pár složek. Ale Callum měl pravdu, ty dvě nejdůležitější chyběly. Myslel, že je má.

Callum k němu došel a podal mu je.

"Děkuju," zamumlal Jude, stále zmaten z celé situace. "Nemusel si zajíždět."

Callum byl u něj přes noc, ráno Jude byt opouštěl asi o půl hodiny dřív, protože se ještě před prací musel stavit natankovat. Calluma u sebe nechal a půjčil mu náhradní klíče, které mu teď taky vracel. "Je to jen malá zajížďka. A tady zrovna ty klíče." Dal mu i ty.

Jude tikl pohledem k Rainovi, což byla chyba. Zastavil se několik metrů od nich a s rukama v kapsách je sledoval. Jeho výraz byl nečitelný.

Jenže Callum to samozřejmě zaznamenal a podíval se stejným směrem. Nebylo pochyb, že Raina pozná. "Neříkal jsi, že se s ním neznáš?" zeptal se potichu Judeho.

"Dělám s ním na projektu. Jen jsem na něj čekal, abych se doptal na pár věcí, než začneme," odpověděl Jude, pyšný na svou částečně pravdivou výmluvu.

"Hned budu zpátky," zamumlal Callum a rozešel se směrem k Rainovi. Jude lehce zpanikařil, ale zůstal stát. Sledoval, jak se mu Callum představuje, jak mu říká o tom, že obdivuje jeho úspěchy v investování. Jude se musel uchechtnout. Že se nezmínil i o tom, jaký má názor na fakt, že má dceru.

Když se k němu Callum vrátil, prohodil: "Takhle se to dělá." Pak krátce spojil jejich rty, stiskl mu dlaň a rozloučil se. Jude sledoval, jak odchází.

Rain k němu mezitím došel. "Jdeme?" zeptal se jednoduše.

Přikývl, otočil se a srovnal krok s ním. Šli potichu. Alespoň do chvíle, dokud nevstoupili do výtahu. "Promiň za Calluma," řekl Jude. "Chce mít jen známosti."

"Nestačí tvoje známost?" zeptal se Rain.

"Uhm. On neví, že se známe nějak více."

Těmito slovy Raina překvapil. "Oh? Proč mu neříkáš pravdu?"

Jude zamyslel, protože to sám nevěděl. Proč Callumovi prostě neřekl, že Rainovi hlídal dceru? Že je to člověk, se kterým se baví ve firmě nejvíce?

Že byli v pondělí i s Aurou na zmrzlině?

Dobře, to poslední by se mu asi nelíbilo. Callum byl lehce žárlivý typ, proto mu nejspíš o Rainovi neříkal. Už ale nedokázal vysvětlit fakt, že ani nezvážil mu to říct. Od samého začátku. "Já nevím," přiznal Jude. "Asi nechci, aby si myslel kdo ví co. Je docela žárlivý a nevím, jak by si vynaložil to, že mám tak rád tvou dceru, protože žije v tom, že jsem ji nikdy pořádně neviděl," uchechtl se lehce.

"Takže jsi mu neřekl ani o našem pondělním rande?"

Jude trhl hlavou. "Rande?"

"Aura tomu tak začala říkat," pokrčil rameny Rain. "Zmrzlinové rande. Oficiální název."