Aura

bonusová kapitola 3

ø jude ø

"Máte deset minut max. Jinak mě vyhodí," zamumlala Ava, strčila je do pokoje a zavřela za nimi dveře. 

Jude se usmál. Podíval se na dětskou postýlku pod oknem, u které už jednou stál. Popadl Raina za ruku a začal ho k ní táhnout.

Neměli tu co dělat. Skye stále nebyla miminko bez rodiny. Oni nebyli zaměstnanci nemocnice ani její příbuzní. Už zítra si pro ni měli přijít pěstouni. Přesto jim Ava při menším přemlouvání dovolila sem jít. Jude udělal psí oči, oznámil jí, že se včera zasnoubili a že jestli Skye nenajde rodinu, pokusí se o její adopci. A proto ji Rain potřebuje vidět.

Zastavili se u postýlky. Judeho úsměv se ještě více rozšířil, když ji zase uviděl. "Raine, tohle je Skye. Skye, Rain," představil je. 

Nedokázal v tu chvíli Raina přečíst, netušil, co se mu honilo hlavou. Byla to výjimečná situace, ale občas měl takový pohled, který Rain zkrátka přečíst nedokázal.

"Je tak malinká," vydechl Rain po chvíli. 

"Říkal jsem ti, že má jen pár měsíců."

Rain se na něj podíval. "Myslíš, že si ji můžu pochovat?" zeptal se.

Jude pokrčil rameny. "Jsme tu sami. Já to na tebe neprásknu."

A tak se Rain sklonil přes okraj postýlky a zvedl malou Skye do náruče. Jude už ho chtěl poučit, stejně jako ho poučila Ava, ať jí drží hlavičku, ale naprosto zapomněl, že on byl doslova povolaný. Že sám vychoval to nejúžasnější dítě na světě.

Poprvé Raina viděl s tak malým miminkem jinak než z fotek. A ten pohled v něm vyvolal plnu emocí, nejsilněji tu, že opravdu s ním chce dítě mít.

Rain ji lehce pohladil prstem po tvářičce. Jude sledoval, jak se mu na tváři tvoří úsměv. Nemluvil, i když toho chtěl tolik říct. Nechal Raina, aby si obrázek o Skye udělal sám.

"Může to trvat i roky," zamumlal pak.

"Cože?"

Rain se na něj otočil. "Může to trvat i roky. Adopce. Proces trvá minimálně osm měsíců. A to se nepočítá naše ověření a další procedury nebo fakt, že ještě nejsme svoji." Shlédl zpátky na Skye. "Pokud by jsme vůbec měli to štěstí, protože takhle malý miminka jdou doslova na dračku."

Jude nasucho polkl. Nelíbila se mu Skye? Nebo proč mluvil, jako by se mu do toho najednou nechtělo? "Takže do toho nejdeme?" zeptal se slabě. 

Rain s ní začal trochu pohupovat. Skye se zasmála a Rain se usmál. Pak opět zvedl pohled k Judemu. "Proces stát se pěstounem trvá tři měsíce."

Jude se na něj překvapeně podíval. "C-co-"

"Mohli bychom si vzít Skye do pěstounské péče. Byla by s námi. A mohli bychom zahájit proces adopce. Nejen, že tak bude i adopce rychlejší, ale mohla by být už za pár měsíců s námi. Navíc nemusíme být svoji, abychom se stali pěstouny, takže bychom ani svatbu nemuseli zas tak uspěchat."

Jude jasně slyšel Rainova slova, ale plně je nezpracovával. Ještě včera tenhle člověk netušil, že by Jude chtěl adoptovat úplně cizí dítě. Bylo tomu pár hodin. A i za těch pár hodin stihl zjistit, jak to celé udělat co nejrychleji, jak zařídit, aby Skye byla co nejdříve s nimi.

Díval by se na něj nevěřícně do nekonečna, kdyby se v tu chvíli Skye nerozplakala.

"Oh," vydal ze sebe Rain a začal s ní houpat úplně stejným způsobem, jako tehdy Ava, když ji nemohla uklidnit. Jude se vzpamatoval.