Aura

47

ø rain ø

Jude se oficiálně nenastěhoval další dva měsíce, ale u Raina prakticky stejně bydlel, i když už odhodil berle.

Nebyl totiž na to čas ani myšlenky. Calluma totiž propustili z léčebny, aby čelil svým obviněním.

Jude zachovával chladnou hlavu. Byl obětí. Měli dva svědky. Co se týkalo jeho pracovního problému, Ben i Frank byli připraveni stát za ním.

To Rain byl ten, který se nechal až moc často ovlivnit emocemi. Plně si to uvědomoval, ale když poprvé uviděl Calluma teoreticky ještě na svobodě, málem se neudržel. A nemohl s tím nic dělat, protože tenhle nechutný člověk chtěl srazit jeho dceru a málem zabil Judeho.

Taky tu byla ta věc, že to byl Judeho bývalý. A představa, že se Callumovy nechutné ruce dotýkají Judeho těla, těla, kterému tolik ublížil... Byl žárlivý, to ano, ale tady o žárlivost vůbec nešlo. Tady šlo o princip.

Jude byl vyslýchán kvůli vyšetřování hned několikrát. Rain taky, hlavně z důvodu, že stále trval na zpřísnění obvinění. Ben i jeho žena byli ochotní spolupracovat kdykoliv, kdyby byli potřeba, i když už své výpovědi podali.

Ale úspěšný nebyl. "Nemůžeme dokázat, že se opravdu pokoušel o vraždu, když byl pod vlivem," řekl mu právník. Byl už čtvrtý. Nikdo mu nebyl ochotný pomoct.

"Dostane hodně i tak," uklidňoval ho vždy Jude. "I tak jsou jeho obvinění vážná."

Byl z toho frustrovaný. Byl frustrovaný z Judeho, že nechtěl, aby Callum trpěl víc za to, co mu udělal, i když chápal, že už chtěl mít prostě klid. Prožil si toho už dost.

V den, kdy měl padnout rozsudek, předal Auru své sestře. Šli se k soudu podívat, i když tam být už nemuseli. Šlo jen o rozhodnutí soudce, nic jiného.

Elsie se ho zeptala, jestli mu nevadí, že s ní pohlídá Auru i Luna. Rain se zeptal, co mezi nimi je. Pokrčila rameny a odvedla si Auru pryč.

Calluma odsoudili na pouhých šest let. Když to Rain uslyšel, nahrnulo mu to slzy do očí. Tohle měla být karma? Tohle měl být trest za to, že chtěl zabít jeho čtyřletou dcer a zranil Judeho způsobem, který ho omezoval i teď, o dva měsíce později. Musel chodit na rehabilitace a cvičit jak jeho zlomenou nohu, tak i kotník.

Celou cestu domů spolu nepromluvili. Rain zuřil a Jude to vycítil, tak raději mlčel. Až když přijeli na byt a Rain práskl klíči od auta silněji, než chtěl, Jude promluvil. "Raine..."

Rain se na něj otočil. "Měl shnít v tom vězení, Jude. Měl tam strávit zbytek života za to, co ti udělal, za to, co by udělal Auře, kdybys ji nezachránil. Šest let není dostatek. Prostě ne," vrtěl hlavou.

Chtělo se mu brečet. Křičet. Začínala ho svírat úzkost. Auře bude pouhých jedenáct let, až toho hajzla pustí ven. Co když se jí pokusí ublížit znovu? Co když se bude chtít pomstít Judemu ještě víc a znovu mu něco udělá? Co když si bude muset projít znovu tím, že si bude myslet, že je Jude mrtvý, Aura bude zoufale křičet, kde je a on se bude cítit naprosto bezmocně-

Ani si neuvědomil, že to všechno říkal nahlas. Že se mu dech zrychlil způsobem, který nedokázal už dále ovládat. Že ho pomalu začínal ovládat panický záchvat, protože Callum dostal pouhých šest let. Člověk, který mu málem zničil život, dostal jen šest let za to, co provedl.

Uvědomil si to, až ho Jude objal, začal opakovat jeho jméno a jemně mu šeptal, ať se uklidní. Až s ním začal pravidelně dýchat, aby se uvolnil.

"Promiň," zamumlal Rain. Jude mu otřel slzy, které si ani neuvědomil, že vytekly na jeho tváře.

"Hej,"oslovil ho jemně, aby si získal jeho pozornost. "Bude to v pořádku. Já jsem v pořádku, Aura taky. To je to hlavní."

Rain se na něj prázdně podíval. "A já vás obdivuju, že jste. Že jste to celé tak ustáli. Protože já to nezvládl, i když o mě v tom celém vůbec nešlo."

Jude zavrtěl hlavou. "Není to vůbec pravda," odpověděl. Propletl si s Rainem prsty. "Psychické boje jsou kolikrát horší než ty fyzické. A ty jsi tady ten, co to schytal nejvíce. Myslel sis, že se stalo něco Auře. Několik hodin jsi nevěděl, jestli vůbec žiju, zatímco jsi nemohl opustit Auru. Callum ti málem vzal nás oba. A teď za to dostal směšný trest. Staráš se o Auru, staral ses i o mě, stále jsi u toho pracoval a neměl jsi ani chvíli si oddechnout. Je pochopitelný, jak se cítíš, protože z mého úhlu pohledu jsi naopak ty ten, kdo to schytal nejvíce. Ne já."

Nevěděl, co na to říct. Zkrátka si myslel, že mu Jude dával až moc kreditu. On byl ten, co strávil dva týdny v nemocnici a pak byl přes měsíc uvězněný na vozíku.

"Myslíš, že by se mohla Elsie postarat o Auru i přes noc?" zeptal se Jude potichu. Za hodinu totiž měli pro Auru jet. Byly tři hodiny odpoledne, Rain málem prodělal jeho první panický záchvat (nebo záchvat úzkosti?) a opravdu se necítil na to, aby lítal kolem Aury, ať už ji miloval jakkoliv.

"Možná," řekl potichu.

Jude přikývl. "Sedni si," vybídl ho. "Já Elsie zavolám a zeptám se. Potřebuješ chvilku pro sebe."

Posadil se na sedačku a opřel se. Koukal do stropu. Zatímco tlumeně slyšel Judeho hlas z ložnice, jeho oči náhodně opouštěly další sluy. Nikdy se mi to nestalo. Od devatenácti byl tak zaneprázdněný, že neměl ani čas se složit. Ale Callumův rozsudek byla ta poslední tečka za těch posledních pět let, kdy se nezastavil.

Jude se vrátil snad o půl hodiny, tak to alespoň Rainovi přišlo, i když byl pryč pouhých pět minut. "Elsie se o ni postará. Klidně i celý zítřek. Mám jí dat zítra vědět," oznámil mu, když se vedle něj posadil. Nechával ale mezi nimi mezeru. Jude si odkašlal. "Chceš být sám?" zeptal se. "Jen řekni. Můžu jet domů."

Rain k němu natočil hlavu. "Tady jsi doma," řekl, protože i když ne oficiálně, oba věděli, že tomu tak je.

Jude se pousmál a protočil očima. "Víš, co myslím. Můžu jet na byt, jestli chceš být sám."

Rain ale zavrtěl hlavou. Úplně sám být nechtěl. Bál se, že by jeho hlava začala vymýšlet výmysly toho typu, že takové by to bylo, kdyby Jude s Aurou Callumovu srážku nepřežili.

"Zůstaň," řekl mu. "Nechci být úplně sám. Už jsem si odvykl. Co když na mě půjde další panický záchvat?"

"No, ne pod mým dohledem," odpověděl Jude. "Co bys řekl na to, že bychom si dali vanu?"

"Spolu?"

"Velkou ji máš na to dost. A s Aurou už nebudeme mít jen tak šanci znovu."

Rain se pousmál. "Pěna do koupele je pod umyvadlem."

Jude se hned dal do pohybu, ale nejprve došel k Rainovi a sklonil se, aby mu dal lehký polibek. "Miluju tě. Strašně moc," řekl mu.

Už jen tahle slova způsobila, že se Rain o něco více uvolnil. Co by bez Judeho dělal? Jak mohl mít nakonec takové štěstí, že našel někoho takového? Kdo miloval ho i Auru?

"Já tebe taky!" zavolal na něj, protože než se vzpamatoval, byl už na půli cesty do koupelny.

"Já vím!" zavolal zpátky a Rain se musel zasmát. On věděl, jak ho rozveselit.

ø

kamawádi, oni se nám to už fakt krátí