War Of Hearts [Kaz Brekker CZ] ✔

xliv. epilog

KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ — ❛epilog❜

∘☽༓☾∘

Kaz Brekker často zapomínal, že Stasiaj Yahontov děsila každého zločince v Barrelu. Zvykl si na to, že ji vidí pouze jako Stasiaj, ne jako Hada. Ta samá Stasiaj, která vždy pila horkou čokoládu a kradla mu košile, která milovala teplé koupele navzdory její nenávisti k vodě a která byla podivně fascinována jeho holí.

Ale zpátky v Barrelu si připomněl strach, který vzbuzovala. Pouhé zašeptání jejího jména způsobilo, že dospělí muži bledli a utíkali do úkrytu, aby neslyšela jejich šeptání o nezákonných činnostech, které se odehrávaly ve tmě. Kdykoli se to stalo, na její tváři se vytvořil krutý úšklebek a Kaz zjistil, že se do ní znovu zamiloval.

,,Zase zíráš," vytrhla ho Stasiaj z myšlenek. Kaz, jak si uvědomil, pozoroval její tvář a očima přejížděl po jejích rtech, které se místo do krutého úšklebku, stáhly zpět do jemného úsměvu. Často se stávalo, že se přistihl, jak přemýšlí o tom, jaké by bylo mít její rty na svých, cítit je na své kůži a přitáhnout si ji k sobě do náruče. Nic z toho jí ale neřekl.

Slunce již zapadlo a poslední zbytky oranžové a jantarové barvy na obzoru v dálce se slévaly do jedné, takže světlo svíček bylo jediným zdrojem osvětlení v malé místnosti. Stasiajiny tesáky byly položeny na rohu stolu vedle Kazovy hole. Stasiaj si otáčela prstenem na svých prstech, zatímco četla stránky s informacemi před sebou. Jak mohla vědět, že ji sleduje, bylo Kazovi záhadou, ale pohled neodvrátil.

Nakonec vzhlédla od stránek, její jemný úsměv se zvětšoval, když ho sledovala, a oči jí naplňoval obdiv.

,,Mám něco na obličeji?" Kaz zavrtěl hlavou, stránky pod ním volně položené. ,,Tak proč mě pozoruješ?"