Chapter 1.

241 13 3
                                    

Můj den je jako každy jiný, jsem jenom prostá holka která ráno vstane a jde do školy. Nepotřebuje moc času na to aby se nachystala a vyšla z baráku. Jeden den byl ale pro mě jiný, ráno jsem zaspala, tak jsem jen prohrábla vlasy, oblékla se, popadla tašku do školy a vydala jsem se na autobus.

V autobuse jsem seděla vždy sama, nikdo si ke mě nechtěl sednout ani důchodci. Byla jsem furt sama ve škole, doma, v autobuse prostě všude!

Měla jsem pocit že jsem tady zbytečná, nikoho nezajímám. Kdybych jednoho dne zmizela nikdo by si toho nevšiml.

Ve škole sedím ve třetí lavici. Přestávky trávím v lavici jen sedím a čumím do blba. Ale jednou ke mě příjde nejhezčí kluk ve třídě a zeptá se mne jestli si ke mě může sednout na chemii. Byla jsem zaskočená že se mnou vůbec promluvil. Řekla jsem mu že klidně může, že mi to nevadí.

Další den:

Jak jsem se zmiňovala o nejhezčím klukovi v naší třídě. Jmenuje se Patrik. Je tak úžasný, hodný, milý a myslím si, že mě má rád. Samozřejmě jen jako kamarádku nemyslím, si že by zrovna on se mnou chtěl být. "Alex nebuď tak naivní" řekla jsem si pro sebe nahlas.

Ale to jsem trošku odbočila, takže zpět ke včerejšku. Měli jsme chemii a Paťa si sedl vedle mě, jak říkal. Moc chemii nerozumí tak se mne zeptal, jestli bych ho nedoučovala. Že by třeba každou středu chodil ke mě domů a učili by jsme se, v mém pokoji. Nic jsem nenamítala, byla jsem celkem i ráda že se se mnou baví.

O pár týdnů později:

Najednou se mi začala zvětšovat popularita. Bavilo se se mnou víc a víc lidí. Měla jsem pocit, že mám pravé přátele. Patrik si se mnou začal psát i na facebooku, byla jsem zkrátka konečně mezi hodně lidmi. Jednou ve středu, když byl Paťa u mě v pokoji, zeptala jsem se ho jestli nechce něco na pití. Prý že si dá vodu. Odkráčela jsem do kuchyně. Najednou jsem uslyšela kroky, nevěnovala jsem jim moc pozornost a dále se věnovala své práci. Když tu najednou mě Patrik obejme ze zadu kolem pasu. Zeptala jsem se ho, co dělá, odvětil mi, že už mi dlouho potřebuje něco říct. Otočila jsem se k němu čelem, a řekla, co potřebuje tak důležitého. Řekl, že už dlouho mě miluje a bál se mi to říct. Dal mi pusu a začal se červenat. Byl tak roztomilý, jeho tváře tak narůžovělé skoro až úplně červené. Byl prostě k zulíbání. Řekla jsem, že neměl důvod se bát, že i já jeho miluju už delší dobu. Roztomile se usmál a já jen čekala, co mi chce říct dál. Nadechl se, nepotřeboval ani slova, a začal mne líbat. Měla jsem pocit, že lítám. Motýlky v bříšku a podlamovali se mi kolena.

O pár týdnu později:

Konečně jsou prázdniny a léto. S kamarádkou Jessicou jsme se rozhodli jít na koupaliště, protože bylo šílené vedro. Měla jsem dvoudílné plavky, a pořád mi padal horní díl, když jsme třeba skákali ze skokánků atd. Jess mě přemluvila na tobogán. Měla voděodolný foťák a vyfotila strašně moc fotek. Na tobogánu jela první a natáčela video jak jedu já. Ta mrcha se domluvila s nějakým klukem, aby stál pod tím tobogánem kde jedu já. Sjela jsem to a vynořím se z vody a vůbec jsem necítila že mi uplaval horní díl plavek a ten kluk mě začal z ničeho nic líbat. Ona to vyfotila a hned to poslala Patrikovi a napsala, že ho podvádím. Polepila s tím snad celou školu. Myslela jsem, že se hanbou propadnu do země. Byl to takový mega trapas. Patrik si to nechtěl nechat vysvětlit, a vůbec mi nevěřil, že to Jessica jen naplánovala, aby ho dostala ona.

Navždy v pastiKde žijí příběhy. Začni objevovat