Chapter 8.

63 7 3
                                    

Ahoj , než začnete číst se chci moc omluvit že to píšu takhle pozdě, ale nějak nebyl čas. Doufám že si užijete další díl :) Páá :)

„Víš Patriku, tohle je na mě moc, řeknu ti zítra teď vážně nevím."

„Dobře lásko, miluju tě, zítra a zajdem si na pizzu" usmál se na mě. Pokusila jsem se taky o úsměv ale žádná sláva to nebyla. Zvedla jsem se z lavičky, a odešla celkem rychlím krokem.

„Jsem doma!" zakřičela jsem. Bouchli dveře a já si zula boty a vyrazila do kuchyně. Měla jsem velkou chuť na nějaký ovocný salát. Koukla jsem na jídelní stůl, kde bývá ovoce. Výborně jablko, hrozny, kiwi. Vzala jsem si nůž a začala krájet na kostičky. Vzala si misku, nasypala do ní ovoce, a šla si sednout k televizi. Moc nekoukám na pořady, spíš si pouštím Očko.

„ALEX!" Zařvala Amy. Rychle jsem vstala a běžela o jejího pokoje.

„Co se děje?" Zeptala jsem se nechápavě.

„Koukni." Podala mi nějakou plastovou tyčinku.

„To je těhotenský test?"

Amy pouze přikývla. Na tom těhotenském testu byla jedna slabá a čárka a ta druhá byla silnější. Jak jsem se dočetla v příbalovém letáku. Amy je těhotná.

„A ty ho chceš? A kde si to vůbec vzala? Hrnula jsem na ni dost šílených otázek.

„No jak mě držel ten chlap a dal mi kudlu pod krk, tak ho do mě asi to no..." (Omlouvám se že je to tak divný téma ale něco jsem vymyslet musela :D)

„Co teď budem dělat?" Zeptala jsem se vystrašeně.

„No co asi devět měsíců budu mít v sobě malé miminko, nebo půjdu na potrat. Sakra je mi 19 já ještě nemůžu mít dítě. Nechám si ho vyndat. Je to nespravedlivý, ale prostě musím."

„V pohodě, já to chápu." Pousmála jsem se a chtěla ji povzbudit. Problém byl v tom, že jsem nevěděla jak. Jen jsem jí řekla, že se na to musí vyspat. Napustit si horkou vanu a relaxovat.

Už jsem ležela v posteli a Amy už spala vím to, protože jsem jí šla zhasnout lampičku, jelikož usnula. Uznala jsme, že je taky čas jít na kutě. Zachumlala jsem se do peřiny, zavřela oči a usnula. Probudila jsem se asi v deset. Chvilku jsem se válela v posteli, potom sem se rozhodla vstát a udělat si kafe. Amy moc kafe nepije, jen čaj a vodu. Postavila jsem vodu na kafe a čaj. Amy má ráda jahodový se smetanou. Dávala jsem hrnky na stůl, když jsem slyšela prásknutí dveřma.

„Dobré rááánooo!!" Zařvala Amy přes celý barák.

„Dobré!" Zařvala jsem na ni zpátky.

„Crrrrr!!" Rozlehnul se zvuk zvonku po baráku. Šla jsem otevřít jen v pyžamu, což byla jen dlouhá košile po mém otci, a samozřejmě jsem měla spodní prádlo. Otevřu dveře a v nich Patrik. No do háje přišel si pro odpověď, a já neměla vůbec čas o tom popřemýšlet.

„Ahoj Lásko, pojď dál, kafe, čaj, vodu?" Pousmála jsem se a šla směrem do kuchyně.

„Asi vodu, děkuju." Pousmál se a šel si sednout k jídelnímu stolu. Jak jsem se natahoval pro skleničku ve skříňce tak mi vylezli trošku kalhotky. Otočila jsem se na něj a viděla jenom ten pohled. Neudržela jsem to a začala se smát.

„Hej! Proč se jako směješ?" tvářil se trochu uraženě.

„Notáák...nedělej, já vím že si ty kalhotky viděl." Řekla jsem a zase svůj smích neudržela.

„No a co jako, radši mi řekni jak ses rozhodla." Řekl a mě hned smích přešel.

„Víš, já se jaksi ještě nerozhodla, ale něco mi říká, ať zůstanu tady. Promiň mi to."

„Dobře, já tvoje rozhodnutí beru, budeme si volat, psát atd. Jo?" Jen jsem přikývla a sedla si na jeho klín. Chvilku jsem koukala na naše propletené prsty. On mě jenom chytl za bradu, otočil si mou tvář k té své, a věnoval mi dlouhý a něžný polibek.

Navždy v pastiKde žijí příběhy. Začni objevovat