Girls in France

3. Kapitola

Jenny: Cože? Takže tím chceš říct, že letíme do Londýna?!
Denny: Ano, ale letenky jsem objednala na 10. května. Dřív to nešlo..
Jenny: Dobře. Už se nemůžu dočkat!

Je půl 10. Už jsem se rozhodla vylézt z postele. Šla jsem do koupelny. Udělala jsem si ranní hygienu a převlékla se. Přemýšlela jsem, co si udělám na snídani a rozhodla jsem se pro lívance. Udělala jsem si těsto a nachytala pánev. Snídani jsem si vychutnala. Uklidila jsem nádobí a kuchyň. Bylo už půl 11 a přišla mi zpráva od Jenny.

Jenny: Já se trošku bojím, mám stres. Nevím co mám říkat.
Denny: To bude v pohodě. Uklidni se, máš ještě dost času si vymyslet téma. On určitě taky vymýšlí téma

Nejsem si jistá, jestli zrovna Šimon vymýšlí téma.

Jenny: Ale jaké téma mám vymyslet?!
Denny: Nevím
Jenny: 🥲
Denny: Třeba koníčky, rodina..
Jenny: Ok. Jen tohle. Fajn.
Denny: Nee, vic toho
Jenny: ....
Denny: Nevím..
Jenny: Co si mám obléct?!?!?!?!?!
Denny: To co chceš
Jenny: Ne!
Denny: Jo!
Jenny: V čem jsem........sexy..
Denny: Takže ty takhleeee. Takže ne jen kámoši, že??
Jenny: 😒
Denny: Černé kalhoty a černý top
Jenny: Ok
Denny: Pak mi zavolej, až budeš doma
Jenny: Ok

Takže ona ho fakt má ráda. Ještě nedávno mi řekla, že by s ním nikdy chodit nechtěla. To slovo 'nikdy' zdůraznila. Ale lidé se mění, a mění se i názory na lidi. Taky jsem to říkala o Martinovi, jak se naši spolužačce Verči mohl líbit Martin. Tvrdí, že už se jí Martin nelíbí, ale všichni tušíme, že nám lže do očí, protože ho má pořád ráda. Jde to poznat, protože když projde, Verča se usmívá. Ale prý s ním nikdy nebyla venku. Haha, já už jsem byla. Ale taky ho mám hodně ráda, jako Jenny Šimona. Jsem zvědavá, jestli Šimon s Jenny bude chodit.

Jenny
Je tak 10:45 a já se bojím víc a víc. Ještě 3 hodiny a 15 minut. Musím si udělat seznam, co mám udělat, než půjdu. Nechci vypadat, jako debil. Raději si všechno napíšu. Vím, že to zapomenu ze stresu, proto si to raději píšu.
,,Pojď uklidit kuchyň!!" zvolala na mě máma ze zdola. Běžela jsem po schodech směrem k mámě a ptala jsem se.
,,Mami? Víš, že jdu dnes ven, že ano?"
,,Jo? A s kým? Nic jsi mi neříkala " usmála se. Já ji nic neřekla? Ups, jen se mi zdálo, že jsem jí to řekla. Haha.
,,Noo....s Denny, s kým jiným?" zalhala jsem.
,,Jo?" ptala se mě máma. Nevěřila mi. Nedivím se, protože jsem se netvářila tak, jako vždy.
,,Tak s kým jdeš ven?" ptala se mě znovu.
,,No fajn.." ještě teď jsem přemýšlela, jestli ji to mám opravdu říct. Zase jsem zalhala.
,,Fajn, nejdu jen s Denny ale taky s Klárou a Natkou.." řekla jsem tak přesvědčivě, že mi konečně uvěřila.
,, Dobře. Ale v 7 budeš doma" řekla a šla vařit oběd.
,,Jojo" řekla jsem a šla jsem uklízet kuchyň, aby máma měla více místa na vaření.

11:15
Sprintem jsem běžela po schodech nahoru, abych se ujistila, že jsem se nespozdila. To už je čtvrt na 12? Však jsem jen uklidila kuchyň. Šla jsem do sprchy a převléknout se.
V koupelně jsem strávila 30 minut, takže bylo 11:45. Já jsem si myslela, že jsem byla v koupelně 10 minut. Ale ještě tady pár minut strávím, protože se musím učesat, upravit linky, namalovat řasenku, a tak dále.

12:15
,,Oběd!!" zvolala máma.
,, Už jdu!!" řekla jsem. Ještě jsem musela si upravit linku, protože je křivá. Sestra vlezla do koupelny.
,,Je oběd, Jenny. Rychle!"
,, Už jdu pane bože! " řekla jsem naštvaně a ona odešla.
Moje křivá linka byla opravená. Trvalo mi to 5 minut. Opravit linku není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Běžela jsem dolů k jídelnímu stolu. Máma i sestra na mě ohromeně hleděly, táta vůbec nezaregistroval, že jsem tady, už se dávno pustil do jídla.
,, Co je?" zeptala jsem se.
,,Ty jdeš na rande?" řekla máma a táta hned zvedl hlavu ze stolu.
,,Ne!! Já a na rande? Mami ty víš, jakou mám smůlu u kluků" řekla jsem.
,,Ale takhle ses nikdy neupravila. Beztak je za tím nějaký kluk, ale nechceš nám to říct" řekla máma.