Girls in France

11. Kapitola

Přišly jsme na hotel.
,,Páni, to už je 9 hodin. Strávily jsme v tom muzeu asi 5 hodin.“ řekla jsem.
,,Tak moc? Ty jo. Co se ti líbilo nejvíc?“ zeptala se Denny.
,,Ten korejec. Co tobě?“ zasmála jsem se a Denny se přidala.
,,Taky. Co budem dělat zítra?“ zeptala se.
,, Zítra ráno něco vymyslíme. Už jsem unavená “ řekla jsem. Denny kývla a lehla si do postele. Já jsem šla do sprchy a když jsem se vrátila, Denny už spala. Zhasla jsem lampičku a šla jsem taky spát.

Druhý den
,,Budíček!“ budila jsem Denny.
,,Co se děje? Proč mě budíš tak brzy?“ zeptala se.
,,Brzy? Vždyť je 10 hodin. Půjdem na snídani dolů.“ řekla jsem a Denny se začala připravovat.  Já to nevěděla, ale snídaně i obědy byly v té ceně. Takže máme jídlo zadarmo. Rychle jsem se zavřela do koupelny. Taky jsem se začala připravovat.

Po snídani
,, Teď si půjdem odpočinout a pak něco vymyslíme “ řekla Denny.
,, Dobře “ řekla jsem, a utíkaly jsme na náš pokoj. Lehly jsme si do postelí a odpočívaly. Na chvíli jsem zavřela oči, a když jsem je znovu otevřela, bylo už 12 hodin.
,,Denny, vstávej. My jsme usnuly a je čas na oběd.“ řekla jsem a Denny okamžitě otevřela oči a sedla si.
,,Že co?“ zeptala se. Já jsem jí to zopakovala a pak jsme běžely dolů na oběd. Naložily jsme si jídlo na talíř a sedly si ke stolu, kde byl asi největší klid.
,,Napadlo mě, že bychom šly na Oxford street.“ navrhla jsem.
,,Tak jo. To zní dobře.“ řekla Denny a začaly jsme konečně obědvat.

Po obědě
Utíkaly jsme se připravit na pokoj. Oblékly jsme si moc hezké oblečení, protože jsme věděly, že potkáme nějaké asiaty.
Po přípravě jsme vyšly na ulici, a podle map jsme šly přímo na Oxford street. Cestou jsme potkaly mnoho usmívajících se asiatů, takže jsme se několikrát zamilovaly. Na Oxford street nás nejvíce zaujala ulička, kde visely lampiony jako v Japonsku nebo v Číně. Šly jsme se tam tedy podívat, a viděly jsme korejku stojící před korejskou restaurací. Vítala nás a pozvala nás dovnitř. Očividně tam pracuje. Vešly jsme dovnitř. Usadili nás ke stolu a přinesli nám vodu. Objednaly jsme si jídlo a po chvíli nám ho přinesli. 자장면 (jajangmyeon), na kterým jsem si pochutnala, byl hned pryč. Také hned zmizely pirohy, na kterých si pochutnala Denny.
Když už jsme odcházely, poděkovala jsem korejsky a ta korejka se usmála. Po chvíli jsme se jen procházely a dívaly se okolo. Spatřily jsme "Calvin Klein" obchod. Podívala jsem se na Denny a ona na mě, usmály jsme se a zamířily dovnitř. Doufala jsem,  že uvidím na stěnách Jungkooka, ale byla tam jen Jennie. Začaly jsme si jí fotit. Doopravdy jsme šly dovnitř jen abychom viděly fotky Kooka nebo Jennie. Kousek od "Calvin Klein" obchodu jsme viděly to velké hračkářství "Hamleys". Rychlým krokem jsme tam vešly. Bylo to docela kouzelné. Moc hezké hračkářství. Dokonce obří. Vyšly jsme až do nejvyššího patra a rozhlížely jsme se po všech hračkách.

Šly jsme po eskalátorech dolů a dva korejci na vedlejších eskalátorech, se na nás dívali. Jeden z nich se mi díval do očí. Měli jsme dlouhý oční kontakt. Usmívala jsem se. Jakmile jsme vyšly ven z hračkářství, procházely jsme se ještě po těch uličkách, a chodily jsme po random obchodech. Šly jsme do obchodu s oblečením, kde jsme si koupily oblečení, které se nám moc líbilo. Po zakoupení jsme si to oblékly na sebe, a chodily jsme s tím oblečením dál po Oxford street.

19:27
,,Už bychom měly jít na hotel. “ navrhla jsem.
,, Joo. Už půjdem. Jen si ještě koupím tohle.“ řekla Denny a dávala do košíku nějaký balzám na rty. Poté to zaplatila a vyrazily jsme na hotel.

Hotel
Přišly jsme unavené na hotel. Hned jsme si lehly do postele, a začaly jsme si vyprávět o dnešním dnu.
,, Nezapomeň, že zítra letíme do Paříže “ připomněla Denny.
,,No vidíš. Málem bych zapomněla. “ začaly jsme se smát mé skleróze. Vztala jsem z postele a šla jsem dělat teplou večeři. Poté jsme šly spát.

---------------------------------------------------------------

Omlouvám se, že dlouho nic nevyšlo. Nějak jsem nevěděla, co mám psát dál. Ale další díl je tadyy!!