7. Kapitola

9 1 0
                                    

Jenny: No nic. Já už jdu spát.
Denny: Jo já taky. Nebo vlastně ne. Půjdu se koukat na BL drama😁
Jenny: ok. Aby ses neposrala🤣🤣
Denny: neposeru se no😂
Jenny: tak bye
Denny: dobrouu
Jenny: Dobrouu
Navzájem jsme si lajkly zprávu. Já jsem šla do sprchy. Byla jsem tam celkem dlouho, protože mi byla zima. Zalehla jsem do postele pod peřinu a usnula bez sluchátek. Byla jsem hrozně šťastná. Byla jsem šťastná z toho venku a z toho, co mi napsal. Už půjdu spát.

Denny
Jsem za Jenny hrozně ráda. Doufám že budou spolu chodit.

O 5 dní později
Nadešel ten den kdy jsme měli psát přijímačky. Ráno jsem se trochu stresovala, protože jsem si myslela, že se nedostanu na školu, na kterou chci. Bylo půl 8 a já jsem se už šla oblíkat a připravovat na odjezd. Moje mamka mezitím na mě čekala v autě. Napsala jsem Jenny, jestli by mě nepočkala před školou. Už jsme vyjeli.

Už jsme před školou ale nevím, kde je Jenny. Už ji vidím, tak jsem šla za ní. Obě jsme se nadechly a vkročili do školy. Naše mamky nám popřály štěstí. Nějaká paní nás odvedla do třídy, kde budeme psát přijímačky. Bylo tam to trapné ticho, ale i přes to ticho, jsme se s Jenny, bavily.

Po 1. příjmačkách
Mám z toho vážně špatný pocit. Já si nemyslím, že to dám. Nemyslím si, že se dostanu na školu, na kterou se dostat chci. Hodně úloh jsem přeskočila, hodně jsem nevěděla a taky jsem hodně typovala. Musím se psychicky připravit na rodiče, až zjistí, že jsem se na školu nedostala. To bude doslova má smrt. Já ty příjmačky prostě zkazila.

Jenny
Tak tohle jsem nečekala. Myslela jsemy že to bude jednoduché a že si budu jistá, že to dám. Ale pravý opak. Bylo to hrozně náročné. Spoustu úloh jsem natypovala a něco jsem i vynechala, protože jsem to nějak nemohla spočítat. Tak teď s Denny jdeme dolů po schodech. Před dveřmi jsme se zhluboka nadechly a otevřely jsme dveře. Naše mamky stály vedle sebe a povídaly si. Přišly jsme k nim a smutným výrazem na ně koukaly.
,,Tak co? Dobré, ne?“ zeptala se moje máma, ale z mého výrazu vyčetla, že jsem to podělala.
,,Ale já věřím, že se dostaneš. To bude dobré.“ řekla a pohladila mě po zádech.
,,To bylo až tak těžké?“ zeptala se Denny máma.
,,Jo..“ řekla Denny krátce. Měla strach, že jí rodiče zabijou.
,,Ale to nevadí. Vždyť jsou to jen příjmačky. To nic není. Nemusíš se bát. Co ty víš, možná se obě dostanete“ usmívala se máma od Denny.
,, Noo nevím “ řekla jsem a Denny už byla v pohodě. Už se nebála.

Přijela jsem domů a sedla si na pohovku. Přemýšlela jsem nad tím, co by se stalo, kdybych to nedala a kdybych to dala. Vyrušilo mě nějaké oznámení z mobilu. Bude to asi Denča. Otevřela jsem si to. Byl to Šimon.

Šimon: Ahoj
Jenny: Ahoj, co se děje?
Šimon: Nic, jen jsem se chtěl na něco zeptat.

Celkem se bojím, co napíše. O čem chce mluvit?

Šimon: Jak dopadly příjmačky?

Vážně? To je ta otázka? Tak proč jsem se bála??

Jenny: No popravdě....na hovno..
Šimon: Jaktoo?
Jenny: Bylo to celkem těžké. Já nevím no, jestli se někam dostanu.
Šimon: Určitě se někam dostaneš. Uvidíš. Já ti věřím
Jenny: Díky. To mi už ale řekla máma a od Denny máma taky xd
Šimon: Aha. Alee já jsem tvůj nejlepší kamarád
Jenny: Jo..jsi..
Šimon: Teď ta otázka, na kterou jsem se tě chtěl zeptat..
Tak jsem se mohla bát dál. Co to bude?!
Šimon: Už dlouho jsi v mých snech. Přemýšlím nad tebou ještě než jdu spát. Když tě uvidím ve škole, tak se usmívám ale zakrývám to. Jsi strašně krásná a roztomilá. Ta otázka zní, jestli by jsi to nechtěla zkusit...?

Asi jsem zapomněla dýchat. On chce se mnou chodit!!? Ale popravdě.... necítím se na to..

Jenny: Abych pravdu řekla, taky ses mi ještě včera líbil. Ale teď to je trošku složité. Příjmačky a střední, ještě musím dohnat učivo z naší školy a další věc... že nevím, jestli bych s tebou dokázala být. Bála bych se, že by ses mi přestal líbit. A ještě jedna věc, jsem spíše na asiaty ...
Šimon: Aha, dobře. Byla to jen otázka takže...v poho.
Jenny: Tak já už půjdu.
Šimon: Tak ahoj.
Jenny: ahooj.

Bylo mi ho líto, ale udělala jsem dobře. Stejně bych na něj teď neměla moc čas.

Ahojj. Omlouvám se, že zase dlouho nic nevyšlo. Denči se psát nechtělo xdd a já jsem byla na dovolené. Takže se omlouvám a zkusím to napravit . Tento týden vyjde další díl. Slibuju..♡

Girls in FranceKde žijí příběhy. Začni objevovat