I feel it too {Y/N x Todoroki}

🔹První den ve škole🔹

Ráno jsem vstala celá natěšená na to že konečně půjdu do své nové školy a udělám si nové kamarády, které jsem bohužel doposud neměla. Všichni se mi jenom na základní škole smáli jak vypadám a že jsem úplně jiná než oni uvnitř. Byla to pravda, ale i tak jsem z toho byla tak trochu smutná, že mě nikdo nebere takovou jaká jsem. 

No můj vzhled... vypadala jsem trochu jako elfka, abych byla upřímná. Měla jsem ještě ke všemu každou barvu očí jinou. Tím elfka myslím mé delší špičaté uši a tou barvou to, že jedno oko mám celé bílé a vypadá jako kdybych byla slepá, ale nejsem. Mé druhé oko neslo barvu mých vlasu, takže krásně hnědou. 

Kvůli uším jsem měla tu schopnost, že jsem slyšela nářek klidně i na kilometr daleko. Bohužel to zatím bylo moje maximum, které jsem jak říkám zatím dosáhla. Též jsem byla dobrá v boji na blízko, čímž jsem dosáhla díky svému strejdovi. Brala jsem ho už spíše jako svého tátu a tím pádem jsem měla i bráchu, byl samozřejmě starší jak já. 

Strejda byl Aizawa, který měl učit všechny prváky a můj "brácha" se jmenuje Hitoshi Shinso. Jo byl to dobrý brácha, naučil mě hodně stejně jako můj strejda.

Rychle jsem si sbalila všechny věci do kufru a k tomu jsem si musela vzít ještě jednu tašku, protože se mi vše do kufru nevešlo. Ano stěhovala jsem se na koleje, které byly v areálu školy. 

Shinso: Y/N můžu dovnitř? (ozvalo se za dveřmi)

Y/N: Jasné, už jsem skoro sbalená. (koukla jsem se na něj, když jsem zrovna zavírala kufr)

Shinso: Dobře, za chvíli vyrážíme. Snídani si dáme v autě.

Já jen kývla že rozumím a Shinso mi vzal kufr dolů do auta. Já se běžela dolů s taškou se obout, když jsem zrovna potkala strejdu.

Aizawa: Nachystaná?

Y/N: Ano, moc se těším.

Aizawa: To já moc ne. (řekl pochmurně, ale to k němu prostě pasovalo) 

Nasedla jsem do auta na zadní sedačku, kde si sedl i Shinso. 

Shinso: Tady máš snídani, dobrou chuť.

Y/N: Děkuji ti moc, dobrou chuť.

Společně jsme se na sebe usmáli a zbytek cesty jsem si užívali výhled na krásnou krajinu. Když jsme přijížděli ke škole, tak se otevřeli obrovské brány, které pustili i ostatní studenty dovnitř, okolo kterých jsme projížděli.

Aizawa: Y/N hodím tě přímo před koleje jo?

Y/N: Dobře a moc děkuji.

Aizawa: Za co prosím tě? Beru tě jako svou dceru.

Y/N: Právě proto ti děkuji.

Shinso: Pomůžu jí s kufrem a na svou kolej dojdu pěšky, mám to blízko.

Aizawa: Jak myslíš Shinso.

Aizawa pohodil rameny a Shinso my už pomáhal s kufrem, který dostal před tabuli, která stála před kolejí.

Shinso: Tohle je tvoje kolej, najdi si číslo pokoje a vezmi si potom klíčky, měli by být pověšené vevnitř po levé straně když vejdeš dovnitř.

Y/N: Dobře děkuji, zbytek zvládnu.

Shinso: Na to zapomeň, vezmu ti kufr až do pokoje.

Mrkl na mě a já se rychle šla podívat. Kolej byla rozdělená na holčičí a klučičí, díky bohu. Omylem do mě někdo strčil a já strčila do holky vedle mě.