Pondělní ráno (odjezd na zájezd na hory)
Už jsme všichni stáli seřazení u autobusů, které nás měli zavézt na naši destinaci na hory. Aizawa dal Iidovi papír jak máme sedět v autobusu.
Iida: Dobře rozdělíme se nejdřív do dvou řad, každý půjde do jednoho autobusu.
Začal vyjmenovávat i s čísly jako 1 a 2, aby jsme věděli. Bohužel jsem nebyla s Shotem v autobusu, takže to bude dost dlouhá cesta. Poté nás rozdělil Iida i do dvojic jak budeme sedět, schytala jsem Bakuga no super. Shoto ke mně přišel.
Shoto: Pak se uvidíme.
Pohladil mě po hlavě a utíkal do druhého autobusu. Bakugo se na něj hnusně díval stejně jako na mě. Asi se dneska opravdu dobře nevyspal, ale nic neříkal.
Bakugo: Jdu k oknu.
Já zvedla ruce na to že mi je to jedno, Deku seděl před námi s Urarakou.
Uraraka: Aaaah ahoj Y/N.
Y/N: Ahoj, doufám že máš o zábavu postaráno.
Koukla jsem nenápadně vedle ní a ona zčervenala lehce. No mě to bylo hned jasné že se jí líbí Deku, ten ale taky měl co dělat. Co se zavřeli dveře jsme vyjeli na dlouhou cestu. Měla trvat jenom 3,5h, já vím i tak je to dost, ale lepší pořád než 4h trčet v buse.
Y/N: Můžu si dát sluchátka Katsuki?
Katsuki: Klid- počkej jak jsi mi to jako řekla?
Y/N: Tvým křestním jménem, vadí?
Katsuki: Ne asi dobrý.
Nafoukaně se otočil ode mě. Ach jo, je jako malé dítě, těším se až dospěje. Najednou mi přišlo upozornění ohledně zprávy.
Todo_Shoto: Ahoj, doufám že nemáš otravného přísedícího.
Y/N: Neboj se jen Katsuki.
Todo_Shoto: To už mu říkáš křestním jo? Mám se bát?
Y/N: Vůbec, koho máš vedle sebe ty.
Todo_Shoto: Tvého tátu, je to zábava. Cítím se trochu trapně abych byl upřímný.
Y/N: Neboj už jen hodina, to vydržíš. Jinak ahoj tati, vím že se mu koukáš přes rameno.
Todo_Shoto: Počkej co? A fakt že máš pravdu, taky tě pozdravuje. Tak za hodinu na místě.
Vypla jsem si mobil a nechala si jen puštěné písničky ve sluchátkách. Možná na chvíli jsem i usnula. Vzbudila jsem se a byla jsem opřená o Katsukiho... A sakra. Rychle jsem si sedla, ale taky spal. Díky bohu, doufám že opravdu spí.
Katsuki: Spalo se ti na mě dobře?
No do háje...
Y/N: Promiň mi to.
Katsuki: Není co, doufám že tě nebolí hlava.
Y/N: Ne nebolí jsem v pohodě. Ještě jednou promiň.
Nad tím jen protočil oči a já si sundala sluchátka, protože jsme se pomalu přibližovali. Zabzučel mi znovu mobil.
Todo_Shoto: To si děláš srandu že jo?
Todo_Shoto: *obrázek jak se Y/N opírá hlavou o Katsukiho*
Y/N: Já jsem to neudělala naschvál. Prosím nezlob se Shoto.
Todo_Shoto: Promiň, jsem z toho jenom nervózní jak máš vedle sebe Bakuga.
Katsuki: Copak píše hmm? Žárlí alespoň?
Y/N: Co ti je do toho, HEJ ne dej mi ten mobil.
Y/N: Copak žárlíš ice-hot? - Bakugo.
Todo_Shoto: Vrať jí mobil nebo to schytáš hned jak přijedeme a zastaví se autobusy.
Y/N: Už se stalo ty pitomče - Bakugo
Katsuki: Na to by mi mohlo stačit.
Já si jen odfrkla a autobus už stál a dovnitř vletěl Shoto celý nažhavený na Katsukiho.
Shoto: Dej mi ruku jdeme.
Podala jsem mu ruku a vystřelili jsme rychle z autobusu. Zatáhl si mě někam bokem, aby nás nikdo nerušil. Já jen sklopila hlavu a čekala co nastane dál. Očekávala jsem cokoliv, ale ne to co udělal. Přitáhl si mě a políbil a dost vášnivě.
Y/N: Dobře stáčí.
Shoto: Takhle se mi líbíš.
Pohladil mě po tváři a šli jsme se seřadit k autobusu, ano znovu. Iida zase spustil kdo s kým bude na pokoji. Bylo to znovu po dvojicích s tím že byli vždy dva pokoje spojené, abychom se vůbec vlezli. Konečně jsem byla s Shotem na pokoji. Shoto se na mě usmál jako kdyby to věděl. Pak jsem se podívala na tátu a bylo mi jasné o co jde.
Iida: Poberte si všechny věci a sejdeme se v jídelně na obědě.
Shoto: Tak pojď Y/N.
Byl opravdu šťastný a táhl mě za sebou do pokoje. Kufry jsme si každý položili na kraj pokoje a lehli jsme si na matraci, která byla povlečená.
Y/N: Nikam se mi nechce Shoooto.
Shoto: Tebe to baví že elfko.
Lehl si vedle mě a podepřel si hlavu rukou. Chtěl mi dát pusu, ale v tom se otevřeli dveře do kořán, tak že jsem se sakra lekla. Objevil se v nich Katsuki s Kirishimou.
Katsuki: A já si myslel že se vás zbavím.
Y/N: Já tě jednoho krásného dne přizabiju.
Vykřikla jsem a hodila po něm polštář. Rozběhla jsem se za ním a on utíkal ven.
Katsuki: Nech to-
Y/N: Čeho?
Objevila jsem se před ním a podkosila mu nohy. Jen zaskučel a já mohla spokojeně nazpátek. Když jsem vešla do našeho pokoje, tak se Shoto už bavil úplně v pohodě s Kirim.
Kirishima: Aaaa, kde je-
Y/N: Skoro není, rozplácl se na chodbě. Samozřejmě zakopl sám o sebe.
Podala jsem sakrasticky a všichni jsme se tomu zasmálo, ale to už naštvaný Katsuki stál za mnou. Já se schovala za Shota.
Shoto: Dobře už stačí, jdeme na ten oběd.
Rozkázal a vyšli jsme společně všichni do jídelny. Byla sakra obrovská na to že jsme někde v horách. Než jsme se všichni rozešli Iida nám dal pokyny a na dnešek byli takové že jsme měli celé odpoledne volno a večer se konala maškaráda venku, protože bylo docela hezky. Co jsme se vrátili na pokoj za námi Shoto zavřel a já se převlékla do něčeho co si můžu namočit či ušpinit. Takže staré kraťase se starým dlouhým tričkem.
Shoto: Kam jdeš?
Y/N: Trénovat.
Shoto: Tak počkej, mám si vzít asi něco co si můžu zašpinit že.
Jen jsem kývla a počkala na něj venku. Kluci se též někam chystali společně.
Y/N: Kampak jdete?
Katsuki: Nikam, co tě to zajímá.
Kirishima: Jdeme ještě s někým se projít do nedaleké vesničky, prý je to tam pěkné.
Katsuki: Musels to vyžvanit že jo?
Y/N: Já tam nejdu, tak můžeš být klidný.
Shoto: Můžeme.
Y/N: Tak pojďme.
Beze slov jsme vyšli ven před ubytování a vyšli jsme cestičkou směrem do lesa.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
ČTEŠ
I feel it too {Y/N x Todoroki}
FanfictionKvůli tomu že jsi přišla o rodiče ve velmi v brzkém věku se tě ujal tvůj strejda, který učí na jedné ne zcela normální škole. Je to škola pro nadané a pro ty, kteří mají nějakou zvláštní schopnost a chtějí chránit zbytek lidí, kteří se neumí tak jed...