🔹Liga zločinců🔹

65 4 2
                                    

Druhý den ráno

Všichni se chystali na nějaký speciální trénink a já seděla u stolu a přemýšlela co budu dělat. 

Shoto: Pak se uvidíme.

Y/N: Dobře, buď opatrný.

Jen se usmál a dal mi pusu na čelo. Poté odešel s ostatními do autobusu, který je odvezl na okraj areálu ke kopuli, kde se speciálně trénovalo v různých podmínkách. Byla to už hodina co byly pryč a měla jsem nějaký divný pocit. Vím že jsem nikam neměla chodit, ale šla jsem směrem ke kopuli. Po cestě jsem nikoho nepotkala, bylo to tu strašně mrtvý a mě se ujal divný pocit, který mě strašně svíral.

Rozběhla jsem se rychle za všemi, když jsem už byla skoro tam tak vyběhl Iida z kopule.

Iida: Běž pryč není to tam bezpečné, musím jít zavolat pomoc!

Y/N: Mám telefon, zavolám All Mightovi.

Hodila jsem po Iidovi mobil, kde už se vytáčelo All Mightovo číslo a běžela jsem dovnitř. Když jsem tam vběhla, tak u vchodu byli všichni vyčerpaní a jen se na mě koukli. 

Uraraka: Běž pryč Y/N.

Varovala mě, ale já neposlechla šla jsem blíže a z vrchu jsem viděla jak to už táta nezvládá a pomalu krvácí. Celá jsem ztuhla a objal mě pocit vzteku.

Y/N: AAAAAAAAAAAAAAA.

Zakřičela jsem co nejdřív a upoutala pozornost všech co byli ve středu kopule. Poté jsem vyskočila do vzduchu a strhla k zemi toho divného zločince s otevřenou hlavou, takže mu šla vidět lebka a vypadal zároveň jak pták na steroidech.

Aizawa: Y/N, b-běž...

Y/N: TOMURO!

Ukázala jsem na něj naštvaně a on se na mě otočil, takže nikomu jinému neublížil.

Tomuro: Ale Y/N, zapletla ses se špatnou školou.

Ten pták na steroidech mě vzal za ruku a chtěl hodit o zem a taky se mu podařilo. Když jsem se odrazilo od země vyplivla jsem krev.

Tomuro: Jsi slabá a vždy jsi byla. Nikoho tu nezachráníš.

Po jeho slovech jsem se dostala na nohy, ale to už se mě dotkl mé paže. Tak zatraceně to bolelo, ale chytla jsem ho též za paži a hodila velmi silně o zem.

Y/N: Já určitě nejsem slabá.

Už jsem cítila jak mi svítí oko a jsem na pokraji svých sil a zároveň jsem soustředěná jak nikdy. Když ten pták na steroidech chtěl praštit s tátou znovu o zem, tak se objevil prach u vchodu do kopule, což upoutalo pozornost všech. Byl tam All might vedle kterého stál hrdý Iida i s ostatními učiteli. Podívala jsem se na svého tátu a stejně s ním praštil.

Mně se zamlžilo před očima, ale to už všichni útočili a zachraňovali ostatní. Tomura a ostatní zmizeli, aniž by je stihli chytit, ale všichni byli v pořádku a nějak v celku. Strašně jsem se rozbrečela, protože jsem v takovém stavu tátu nikdy neviděla a byla z toho špatná.

Shoto, Kirishima, Bakugo už byli tady, což se mi ulevilo a během toho jsem upadla vyčerpáním do spánku. Po tom co jsem usnula si už vůbec nic nepamatuju a vzbudila jsem se až na ošetřovně v lůžku. Vedle mě spal Shoto, který mě držel za ruku. Byl moc roztomilý, takže jsem ho prostě musela pohladit i kdybych ho tím měla probudit. Taky se mi to povedlo a on mě hned objal.

Shoto: Moc jsi mě vylekala.

Y/N: Jsem v pořádku, co táta?

Shoto: Je stabilizovaný, nemáš se čeho bát jasné?

I feel it too {Y/N x Todoroki}Kde žijí příběhy. Začni objevovat