Naše třída se tedy sešla znovu na hřišti, abychom si změřili čas v běhu či v hodu koulí. Koukla jsem se na budovu školy a viděla v okně Shinsa. Zakryla jsem si rukou oči, abych měla stín a zamávala mu. Mávání mi oplatil a ukázal ať dávám pozor.
Jiro: Kdopak to je? A kdo jsi vůbec ty že nosíš Aizawovo příjmení hmmm.
Y/N: Je to trochu složitější, ale tam to je něco jako můj bratr a Aizawa je skoro něco jako můj táta.
Jiro: Aaah, tak to potom chápu, ale tvůj brácha je docela pěkný.
Y/N: Hele.
Strčila jsem do ní lehce.
Aizawa: Dobře půjdete běhat po 5ti, každý si držte svou línii.
První pětice běžela a Todoroki byl skoro stejně rychlý jako ten blb, který pořvával na mého bráchu.
Aizawa: A teď dívky prosím.
Jiro: Uvidíme kdo je rychlejší.
Y/N: Nejsem moc rychlá, takže je jasné kdo.
Zasmáli jsme se a čekali na pokyn. Aizawa vystřelil z pistole a my holky se rozběhli, já se dostala jednoduše před všechny a měla jsem docela slušný náskok. Taky že jsem v cíli málem vyplivla plíce, jak jsme to rozdýchávala.
Jiro: To si děláš srandu že jo?
Y/N: Ne nedělám, dost trénuju.
Mrkla jsem na ní a ona se jen usmála. V okně pořád stál můj brácha a ukázal palec navrch.
Po všech povinných tělesných zkouškách
Aizawa: Dobře, tak tady jsou výsledky. Tak se na ně koukněte kdo byl první.
Aizawa se na mě usmál, asi byl spokojený s tím co si vytrénoval. Když jsem šel bokem tak mě pohladil po hlavě a pošeptal.
Aizawa: Vedla sis dobře.
Nakonec jsem se dostala k tabuli já a Todoroki, který vyčkával taky.
Todoroki: Pěkně jsi první, ale příště ti zavařím víc.
Y/N: To se ještě uvidí.
******: Nebuďte si tím tak jistí, příště tě předeženu, beztak je to jen proto protože jsi si blízká s Aizawou.
Todoroki: Bakugo, měla to zaslouženě a moc dobře to víš.
Y/N: Takže Bakugo, abych ti náhodou nenatáhla za to jak si řval po mém bráchovi.
Bakugo: Už se celý třesu, se na sebe podívej tss...
Y/N: Fajn...
Otočila jsem si Bakuga a chtěla ho praštit, ale někoho jsem uslyšela. Pustila jsem ho a pořádně se zaposlouchala. Někdo volal o pomoc, tudíž jsem rychle vyběhla tím směrem jí či mu pomoct. Plot jsem přeskočila jak nic a Aizawa si asi už uvědomil co se děje. Všem řekl ať jdou do třídy, ale Todoroki s Bakugou museli běžet za ním. K hlasu jsem se čím dál víc přibližovala, až jsem nakonec narazila na nějakou malou holčičku.
Y/N: Ahoj, neboj se ano.
Holčička: Já se strašně bojím.
Y/N: Nemáš proč ano, jsem tu s tebou.
Holčička mě rychle objala a ještě se klepala, byla to past a moc dobře jsem to věděla. Proto jsem dávala velký pozor a měla nastražené uši. Někdo sem běžel, ale nedokázala jsem rozeznat kdo to je.
Y/N: Postav se za mě ano?
Holčička jen kývla hlavou a já zaujala bojový postoj. Najednou se ze křoví vynořil Todoroki, málem to ode mě dostal. Sakra jak já jsem se lekla.
ČTEŠ
I feel it too {Y/N x Todoroki}
FanfictionKvůli tomu že jsi přišla o rodiče ve velmi v brzkém věku se tě ujal tvůj strejda, který učí na jedné ne zcela normální škole. Je to škola pro nadané a pro ty, kteří mají nějakou zvláštní schopnost a chtějí chránit zbytek lidí, kteří se neumí tak jed...