Carol 2

Kapitola 8

8

Ložnicebyla ještě zahlcena v šeru. Terez se posadila a snažila se mupřivyknout.
,,Dobré ráno Carol." zazněl její hlas prázdnýmpokojem.

Anoje prázdný, pomyslela si, ale ne na vždy... uklidňovala se vzápětí polohlasem.

Došlado kuchyně, udělala si kávu a zamířila do jídelny, rozhlíželase po skříních okolo, napadlo ji, že do nich se, od doby, kdy sepřistěhovala, vlastně nepodívala.

Shrnkem v jedné ruce otvírala jednu po druhé... nádobí...nadobí.. prostírání, co taky čekala v jídelně jiného, muselase usmát.
Přemýšlela o místech, kde by ještě mohla mítCarol knihy, neuměla si představit jiné místo, kam by Rindindopis mohla založit.

Rozhlíželase ještě potemělým obývacím pokojem... tady už převrátilavše vzhůru nohama předešlý den, ale nenašla nic.

Znovuse posadila k psacímu stolu, otevírala jednu zásuvku za druhou aprohledávala papíry, jeden po druhém, nic, nikde nic.

Sedělapozorovala tichý prostor, bylo jí trochu úzko, došla tedy kegramofonu a pustila ,,jejich skladbu,, ani ta, tenhle pocitnezahnala, ne musí něco dělat, udělá si snídani, napadlo ji.

Vkuchyni zjistila, že lednice je prázdná, stejně jako místnostibez Carol.

Opřelase o dřez a přemýšlela co teď, dopila kávu a hrnek okamžitěumyla. Uklidila jej na vlastní místo a vrátila se do obývacíhopokoje, přesto, že se jím nyní linula jejich skladba, pořád jípocit úzkosti nepřešel, nalila si sklenku ginu, byla sobota,nikam nespěchala.

Vrátilase i se sklenkou do ložnice a usadila se na postel na stranu Carol, vzala do ruky knihu, která stále čekala, že se její majitelkavrátí a bude pokračovat ve čtení, uvažovala na dtím, co takzlého vlastně v tom dopise muselo být napsáno dalšího, že jito dohnalo, tak daleko. Určitě to nebyl jen dopis, ale takéHargesovo věčné odmítání, proč?
Proč ten člověk, je takzlý? Co jej k tomu vlastně vede?

Sedělav rukách svírala Carolininu knihu a z očí se jí draly slzy.
Proč jí musí tak ubližovat, vždyť ona byla po jeho boku takdlouho, dala mu jejich nádhernou dceru, a najednou měla přijít oprávo vídat se sní? Proč? Protože, milovala pravdu a Terez?
Tonebylo fér. Nikomu nikdy neublížila, jediným slovem nebo gestemnikdy před Rindy nedala na jevo, že by Abby nebo ona byly víc,než kamarádky.

Zaokny už se New York probudil úplně, slunce ozářilo polo prázdnoupostel.

Terezsi utřela slzy... ,,je na čase být silná,, pronelsa sama k sobě.

Rozhodlase, že si půjde koupit něco k jídlu, nemělo smysl blouditpoloprázdným bytem, a už vůbec neměla chut trávit čas seskleničkou ginu.

Obléklasi modré šaty, které na ni měla Carol ráda, vzala kabelku avydala se do ruchu velkoměsta.

Chvílijen tak bloumala po ulici, bez konkrétního cíle, pozorovala lidiokolo sebe, šla pomalu, nikam nespěchala, nebyl důvod.

Lidéokolo se usmívali, někteří si cosi povídali, někteří jírázným krokem míjeli.

Zastavilas v malé pekárně na rohu ulice, aby si koupila čerstvé pečivo.
Pokračovala dál ulicemi New Yorku a uvažovala.