Neuvěřitelné prázdniny

rande

Zase jsem jeli půl hodinovou cestu, akorát zpátky na chatu. Lie a Mia už se nehádali, takže jsme měli spoustu místa v autě. Když jsme byli i chaty, naše mamky šli dovnitř a já se Sebou, ještě chvilku zůstali v autě.
A:,,Kdy ses rozhodly že dáš naše fotky na ig??"
S:,,Od té doby, co jsi moje holka, vadí ti to?"
A:,,Ne nevadí, jen jsem u tebe čekala, že to necháš v soukromí, před celý světem, protože prostě si nechtěl zveřejňovat, že chodíš se svým úhlavním nepřítelem a p-"
S:,,Abi, ššš." V tu chvíli jsem ztichla, protože mi položil prst na pusu.
S:,,Nás vztah bych nikdy neudržoval v tajemství, já tě miluji a na to se nic nezmění."
A:,,Jestli už můžu mluvit, chvi jenom říct, já tebe taky."

Seb mi dal malinkou pusu do vlasů. Vyšli jsme ven z auta. Seb mě hned chytl zaruku a přitáhl k sobě. Do vlasů u ucha mi pošeptal.
S:,,V šest budu na tebe čekat u bazénu, Vem si nějaké společenské šaty."
A:,,Cože, kam půjdeme?"
S:,,Vezmu tě narande."
A:,,A kam???"
S:,,To je překvapení." Seb mě políbil a šel za svou mamkou, asi něco domluvit.

                            *♡*♡*

Za pět minut bylo šest. Mela jsme na sobě moje bílé šaty s černými puntikami, které mi jen tak tak zakryvali zadek. Dodělávala jsem si ještě linku na jednom oku. Načasovala jsem to tak dobře, že přesně v šest jsem otevřela dveře a přišla k bazénu, kde na mě už čekal Seb. V jeho očích, když mě poprvé zahlédl, šlo vidět, že mě má fakt moc rád. Měl na sobě rifle, bílé triko a přes to černou koženou bundu.

S:,,Moc ti to sluší já nemám slov."
A:,,Tobě samozřejmě taky." Hned jsem přišla k němu a obmotala ruce kolem jeho krku.
A:,,Je na to moc brzo, nebo?"
S:,,Tak akorát." Políbila jsem ho a on mi to opětoval.
A:,,Doufám, že si mě jenom nechtěl hodit do bazénu."
S:,,Ne nemusíš se bát, pojď za mnou." Šli jsme k autu jeho mámky a vlezli dovnitř, Seb nastartoval a někam jel.
A:,,Odkdy máš řidičák?"
S:,,Mel jsem odklad, takže na něj mám právo a abych odpověděla na dotaz od konce května."
A:,,A nezabijes nás, že ne?"
S:,,Nemusíš se bát, to už říkám dneska podruhé."
A:,,Kam to vůbec jedeme?"
S:,,Víš co je princip slova překvapení?"
A:,,Tak, ale snad mi to už můžeš říct?!"
S:,,Ne nic ti neřeknu."

Dalších deset minut co jsme jeli, jsem se ho snažila přesvědčit, že mi to musí říct a že nemá na výběr. Když jsem však před sebou viděla farmu, dost mě to zaskočilo.
A:,,To je vazne farma?"
S:,,Jo je."
A:,,Ty si mě vzal na rande, na farmu?"
S:,,Ne to se nemusíš bát, jen si půjčíme dva koně, mám to domluvený."
A:,,Jízda na koni, kam pojedeme?"
S:,,Na místo, kde se bude odehrávat naše rande."
A:,,Však, ale mám šaty, nepojede se mi špatně?"
S:,,Klidně si můžeme půjčit jenom jednoho."
A:,,Tak to ne, sorry jako, ale když už je jízda na koni, musím to vyhrát."
S:,,Ja to věděl."

Oba jsme se začali smát. Chytla jsem Seba za ruku a šli do stáje s koni. Hned jsem poznala svého oblíbence. Bílá klisna s černými fleky. Seb měl taky klisnu, ale hnědou. Vyšli jsme na louku, kde jsme nasedli na koně a jeli přímo za nosem nebo spíš jak  mi ukázal Seb, že jedeme. Seb náhodou udržoval stejně tempo jako já u když minule byl úplně na dně.
A:,,Odkdy umíš jezdit na koni?"
S:,,Ode dneška."
A:,,Tak to gratuluji zlato."

Zrovna jsme dojeli před lesík. Zesedli jsme z koní. Uvázali jsme je ke stromům  aby se mohli past na louce. Trochu jsem se porozhlizela, ale nic co by mělo vypadat jako rande tu nebylo.
S:,,Tady nic nenajdeš." Koukla jsem se na něj zklamáným obličejem. Seb mě objal ze zadu.
A:,,Kde je to překvapení?"
S:,,Když mi dáš pusu, tak se to brzy dozvíš."
A:,,Tak to ne."
S:,,Ty potvoro." Začal mě lechtat. Já jsem dost lechtivy člověk, takže ti docela zabralo. Začala jsem sebou cukat. Ale stejně to nepomohlo.
A:,,Tak joo, jezisi, jen toho nech."
S:,,Ale musí být z lásky." Podívala jsem se hned na něj, pohledem jako vážně? kdybych ho nemilovala, tak bych s ní nikdy nechodila, takže samozřejmě, že bude z lásky. On mi to jen opetoval kulišáckým pohledem. Jemně jsem ho líbla. A on mi pres oči dal svoje ruce.
A:,,Teď neuvidím na cestu."
S:,,Neboj se."

Ušli jsme pár metrů Po chvilce z mých očí sundal jeho ruce. Před očima jsem uvidelay snad to nejhezčí co pro mě kluk kdy udělal. Byla tu deka, na které bylo položené nějaké jídlo a svíčky. No teda ne doslova svíčky, protože to by ten les brzy shořel, byly to takové ty plastové svíčky. Ještě chvilku jsem pozorovala tu krásu přede mnou a pak už jsem byla schopna promluvit.
A:,,To jsi dělal ty?"
S:,,Kdo jiný si myslíš, že to dělal?"
A:,,Bohové..."
S:,,Ty jsi, ale láska."
A:,,Ne, je to vážně moc hezky."

Pritulila jsem se k němu a on mě objal ze zadu.
S:,,Co si dáte?"
A:,,Co nabízíte?"
S:,,Mame tu jenom kureci řízky a nebo hezkého kluka."
A:,,A nějaké ovoce by nebylo?"
S:,,Mam maliny."
A:,,Tak to beru."
S:,,Maliny nebo hezkého kluka?"