jak říct světu sbohem
když můj svět jsou lidé
jejichž duše nelze zlámat?
co vyslovit v závěru?
jak shrnout dík
za snahu o pochopení?
obávám se
že poprvé má slova
nevyplynou v konci
poprvé nevyřknu
smršť tonoucí
a do paměti vrytou
poprvé a naposledy
budu zírat
na ty bytosti
lidi
kteří mi peklo
chtěli zútulnit
DĚKUJU.
ČTEŠ
v nouzi poznáš KARMU.
Poesiamoje druhá básnická sbírka, která podtrhuje to mý dekadentní fungování způsobený spiknutím vesmíru. planetky se nestřetly, hvězdy padly na opačnou stranu a je z toho: KARMA. ale přesto. věřím v tebe, vesmíre. vždyť i ten mistr tesař se někdy utne...
