MORBUS

172 22 0
                                    

nemáte potuchy
co přeje si mé počínání

že přeju si skonat
za hlasitého potlesku

a ohnivá závěj
jež činí vlnobití
ať lemuje mou rakev
a uškvaří mě v prach

pak vítr musí roznést
ostatky mých někdejšků
po celém tom zmatečnu
co nazývá se světem

budu třít se o vás

duše

o vás
co tu zůstaly

a předám vám ty zbytky sil
které ukloní se dechu

budu vás hlídat
každou částí sebe
v jiné dimenzi
i čase

a dohlédnu na to
aby chuť na smrt

vás

duše netknuté

nikdy nepotkala.

v nouzi poznáš KARMU.Kde žijí příběhy. Začni objevovat