není to pozitivní sbírka.
nebyla jí sice ani ta předešlá, ale tahle, ta je jako prohrabovat se zbytkem odpornýho bordelu a hromadou sutin po demolici opuštěný čtvrti.
jako když se znovu stáhne moře a člověk vidí, co matka příroda v podobě ohromný vlny zapříčinila.
je jako sklep od stropu navršenej lejstrama odloženejch kriminálních případů, protože k jejich rozluštění se nenashromáždilo dostatek pádnejch důkazů.
tahle sbírka je recidivou.
je to beznadějnej propad.
pravý nefalšovaný nenávratno.
je zrádná a ponurá .
živá a přece uvnitř mrtvolně chladná.
píšu ji ve svý největší rozervanosti
a čtu si ji, když trhliny slepuju nazpátek, aby bylo napříště zase, co trhat.
aby nakonec už nic nezbylo.
ČTEŠ
v nouzi poznáš KARMU.
Poesíamoje druhá básnická sbírka, která podtrhuje to mý dekadentní fungování způsobený spiknutím vesmíru. planetky se nestřetly, hvězdy padly na opačnou stranu a je z toho: KARMA. ale přesto. věřím v tebe, vesmíre. vždyť i ten mistr tesař se někdy utne...
