Grace (TVD/Mikaelson Brothers)

LXII.

„Vím. Spím se třemi muži a s jedním mám i dceru."

🖤-🖤~🐺~🖤-🖤

Grace zastavila před malým domkem s červenou střechou, ovšem zůstala sedět v autě. 

Možná se dostala až před dům, ale stále měla pochybnosti, stále měla strach. Ptala se sama sebe, zda to nemá vzdát, zda by raději neměla odejít, protože nevěděla, jestli to dokáže. Vždyť, co když se něco pokazí a akorát to špatně dopadne?

„No tak, Grace, ty to zvládneš. Zvládla jsi i horší. Vždyť jsi přes 65 let žila s Damonem." Říkala si pro sebe. Zhluboka se nadechla a vydechla, než vystoupila a pomalu přišla ke dveřím.

Už chtěla zaklepat, ale těsně před dveřmi se zastavila. Byl to skutečně dobrý nápad? Neměla by raději odejít? Co když ji odmítne? To už je bude raději pouze pozorovat z dálky, než aby se nechala odmítnout.

Nakonec si povzdechla, rukávem si otřela zbloudilou slzu a začala se otáčet k odchodu, jenže se najednou otevřely a odhalily staršího muže na vozíčku.

„Mami?" Zeptal se zaraženě.

Když se na tím Grace tak zamyslela, bylo to celkem zvláštní a divné. Byl fyzicky starší a přesto jí stále říkal mami.

„Ahoj, Billy." Pozdravila.

Ani nevíte, jak moc se Grace chtělo brečet, jak moc se za ním chtěla rozbrečet a utěšit ho, když si všimla slz v jeho očích.

„Ty jsi… jak jsi?" Koktal a nemohl tomu uvěřit. Přímo před ním stála žena, která ho porodila a vychovala.

„Můžu dál? Všechno ti vysvětlím." Řekla Grace a Billy na ni chvíli pouze koukal, než nakonec přikývl.

„Pojď dál."

Grace opatrně vstoupila do domu a následovala ho do kuchyně.

„Jak to, že jsi naživu? Co se stalo? Proč jsi nepřijela dřív?" Začal se hned vyptávat.

Samozřejmě okamžitě pomyslel na to, že možná bude upír, tak jako Cullenovi, jenže se jim vůbec nepodobala. Stále měla své krásné, hnědé oči, opálenou pleť. Nebyla bledá a neměla zlaté nebo rudé oči.

„Vše ti vysvětlím, ale musíš mi slíbit, že nebudeš vyvádět, prosím." Požádala a doufala, že to přijme. „Dobře." Přikývl a měl strach. Co když to bude moc zlé?

„Stalo se to tu noc, kdy jsem měla hlídku. Objevil se tam zvláštní muž, byl rychlý, silný, ale nebyl jako Cullenovi. Myslela jsem si, že když je jen jedeny, tak ho zvládnu, že silná jsem na to dost. Ale tak moc jsem se mýlila. Během našeho boje mi zlomil několik kostí a já se musela změnit zpět. Muže to překvapilo, asi nevěděl, na čí území vstoupil. Ale překvapený nezůstal dlouho. Jakmile se vzpamatoval, jeho tvář se změnila. Jeho oči byli tmavé, červené, pod nimi se táhly tmavé žíly, ostré tesáky.

Během pár sekund už se mi zakousl do krku a začal se živit mou krví.

Než mě stihl zabít, zachránil mě jiný muž. Byl stejný jako můj protivník. Chtěla jsem, aby mě zachránil a on to udělal. Ovšem trochu jiným způsobem, než bych si přála. Nakrmil mě svou krví a zabil.

Myslela jsem si, že jsem mrtvá. Ale probudila jsem se o pár hodinu později v cizím pokoji. Přišel za mnou muž, který mě zachránil, dal mi krevní vak a řekl mi, že pokud se do 24 hodin nenapiju, zemřu. Tak jsem se napila.

Nakonec jsem zjistila, že ze mě udělal nočního chodce, ale stále jsem se mohla proměňovat, takže jsem se stala hybridem." Vysvětlila Grace a koukala se na zaskočeného a soustředěného Billyho, který se snažil zpracovat vše, co mu jeho matka řekla.

„Co je noční chodec?" Zeptal se a Grace chvíli mlčela, než odpověděla. „Je to upír. Ale rozdílný od Cullenových. Existují dva druhy noční chodci a chladní, což jsou Cullenovi."

„Ale přísahám, že jsem nikdy nezabila obyčejného člověka. Vím, že se ze mě stalo monstrum a pochopím, když mě teď budeš nenávidět, ale tohle jsem nikdy nechtěla, nechtěla jsem vás opustit."

Billy mlčel a Grace to brala jako odpověď. Proto si povzdechla a začala vstávat.

„Chápu." Řekla a chtěla úplně odejít, ale Billy ji vzal za zápěstí a nepouštěl.

Možná se jeho matka stala upírem, ale i nadále byla jeho matkou. Nemohl ji jen tak zavrhnout. Mohl nenávidět upíry, ale svou matku miloval a nemohl ji nenávidět. Nemohl nenávidět ženu, která mu dala tolik lásky a starala se o něj dokud mohla.

Navíc pochyboval, že se Grace změnila. Určitě to byla stále ta stejná žena, jakou si pamatoval. Tak, která mu vyprávěla příběhy před spaním, hrála si s ním a jeho sourozenci, tajně dávala sladké, když to jejich otec zakázal, i když to mělo být naopak.

Stále to byla jeho matka.

„Neodcházej." Zašeptal. ,,Chyběla jsi mi."

Grace se usmála, než se k němu sklonila a objala ho. ,,Ty mně taky. A moc." Řekla Grace potichu.

Mezi nimi byla krátká chvíle ticha, dokud se Grace nerozhodla promluvit.

„Tak, kdy mohu poznat svá vnoučata?" Zeptala se s úsměvem a Billy se na ni překvapeně podíval. „Snad si nemyslíš, že jsem na vás přestala dávat pozor. Aspoň jednou za měsíc jsem vás přišla navštívit. Sledovala jsem vás z povzdálí a dávala na vás pozor." Vysvětlila a trochu se zasmála.

„Takže víš, že otec-" Ale Grace ho přerušila. „Si našel jinou? Ano vím a také vím, že byla jeho otisk." Přikývla s malým úsměvem.

„A sama jsem našla svůj." Dodala. ,,To jsem rád, aspoň nejsi sama." Řekl a trochu se usmál, zatímco ji držel za ruku.

„Nesuď mě, ale mám tři otisky. A zároveň to jsou mé spřízněné duše." Řekla tentokrát trochu potichu. Ale i přes to ji slyšel a překvapeně se na ni podíval. „Vím. Spím se třemi muži a s jedním mám i dceru." Řekla Grace a sklonila hlavu, jako když otec kára svou dceru. „Mám další sestru?" Zeptal se a Grace přikývla a ukázala mu své předloktí, kde měla tetování. „Jmenuje se Hope a je jí ještě dvanáct." Řekla.

„Ostatně je tu také. Přišli jsme na pomoc Cullenovým. Dva z mých manželů znají Carlislea, takže je přišel požádat o pomoc." Dodala ještě. „Slyšel jsem o tom maléru. Smečka je také na jejich straně." Řekl Billy.

Matka a syn si ještě nějakou dobu povídali, když dovnitř vešel Jacob. Zastavil se, když uviděl Grace a zamračil se na ni. I když byl zároveň zmatený.

,,Proč je tu pijavice?" Zeptal se. ,,Jacobe." Napomenul ho Billy. ,,Takhle se s rodinou nemluví." Dodal.

Jacob se překvapeně podíval na svého otce.

S rodinou? Copak ta pijavice patřila do jeho rodiny?

Jenže pak mu to došlo. Nakonec zjistil, proč mu žena přišla tak povědomá. Otočil hlavu a podíval se na zeď plnou rodinných fotek. A tam ji spatřil.

„Ty jsi Grace, má..." Jacob nebyl schopný dokončit svou větu. ,,Tvá babička." Dokončil za něj Billy. ,,A má matka." Dodal a znovu vzal Grace za ruku, takže se usmála.

„Vím, že se ti nelíbí, že máš v rodině pijavici, ale je to tak." Řekla Grace, když se dívala na svého vnuka. Jenže hned na to trochu zavrávorala, když ji Jacob objal.

Popravdě si Grace vždy přál poznat. Už toho o Grace slyšel tolik, slyšel tolik příběhů a věcí. Věděl o ní téměř vše a moc si přál ji poznat. Hlavně když byl malý.

Jistě, jedna její část možná byla stále upír, ale nebyla aspoň chladná. A stále byla quilet, stále byla součástí kmene a jednou z nich.