Každý Ráno V Nás (Another Girl)

31. Jak strašně moc mi tohle chybělo.

Zprvu jsem ztuhle a ohromeně stála, nakonec jsem mu objetí opětovala, zabořila jsem mu hlavu do ramene a obmotala jsem mu ruce kolem pasu. Jak strašně moc mi tohle chybělo. Jeho objetí. Mohl mě objímat kdo chtěl, ale nikdy to na mě nepůsobilo tak emotivně, jako jeho objetí. A ničí objetí pro mě nemělo takový význam, jako to jeho.

"Ahoj." Trhla jsem sebou, když jsem za sebou zaslechla cizí, ale známý hlas. Otočila jsem se abych mohla stanout tváří v tvář Oliverovi, klukovi, kterého znám sotva den a opravdu jsem nečekala, že by přišel a pozdravil mě. Že by se se mnou vůbec chtěl bavit.

"Ahoj." Stydlivě jsem se na něj usmála a sklopila jsem pohled, abych se nemusela koukat do těch modrých očí. Krásných modrých očí.

"Do jaké chodíš třídy? Mám pocit, že jsem tě v té naší neviděl." Uchechtla jsem se.

"Nemohls. Chodím o ročník níž." Konečně jsem se na něj podívala. Po tváři se mu rozlil široký úsměv. Chvíli jsme tam jen tak stáli než tu napjatou atmosféru přerušil školní zvonek ohlašujíci posledních pět minut přestávky.

"No nic, už musím na hodinu." Usmál se a už odcházel, když jsem za ním ještě zavolala.

"Olivere!" Otočil se a s otázkou v očích se vrátil zpátky ke mě.

"Copak?" Trpělivě se usmál.

"Můžu... Můžu tě obejmout?" Zeptala jsem se ho váhavě a zkousla jsem si ret. Malinko se zasmál.

"Samozřejmně!" Rozpřáhl ruce v náznaku objetí a já mu obmotala ty své kolem hrudi. Přitiskl si mě k sobě a párkrát mi přejel rukou po zádech. Blaženě jsem nasála jeho vůni a usmála jsem se. Ještě trošku jsem se k němu přitiskla a pustila jsem ho.

"Děkuju." Zašeptala jsem a už jsem ho nechala odejít. Jako ve snách jsem se vydala do třídy. Ani nevím, co jsme měli za hodinu, myslela jsem jen na to objetí. Celý den.

"Taylor! Taylor počkej!" Zastavila jsem se a otočila se, abych viděla, kdo se po mně" shání. Kdo jiný než Oliver. Zastavil u mě a chvilku se vydýchaval po tom sprintu.

"Můžu tě doprovodit domů?" Zeptal se, když se mu dech zklidnil. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem přikývla.