Změnil mi život

Kapitola 30. - Celá od krve

  Mně by tak zajímalo, proč mi Calin i Petr předtím říkali, že s klukama z Milion+ nemám trávit čas..? Cítím se tu jako doma.. s nimi, jo bylo to fajn, ale ne takhle.. proč mě před nimi tak varovali? Nebo se snažili skrýt něco od sebe? Já nevidím nic špatného. Naopak. Rychle zapomenu na to, co se děje v mé hlavě, s Calinem a s Petrem to ani nešlo na chvíli zapomenout.. max když jsem s Petrem spala.. ,,Nad čím přemýšlíš, beruško?" zeptá se mě Nik, který mě tak vytrhl z myšlenek. ,,Nad tím, jak je mi to s vámi dobře." usměju se. ,,To jsem strašně rád, bál jsem se, že si s klukama nesedneš, ale sedli jste si úplně skvěle." usměje se. ,,Je to naše štěně." zasměje se Jakub a obejme mě kolem ramen. ,,Není to pes, vole." zasměje se Radek(Decky). ,,Není, ale vychováváme ji jak štěně, ha, musíš být chytrej." zasměje se Jakub a prstem zaťuká na spánek, aby ukázal na jeho chytrou hlavou. ,,No dobrý, teď se to dostalo někam, kam by nemělo." zasměju se. ,,Ale prosímtě, ty naše štěňátko." ušklebí se Jakub. ,,Nech toho, fakt." zasměju se. ,,A nebo co?" zasměje se. ,,Ehhhh," rozhlédnu se po studiu. ,,No dobře, vyhrál jsi." zasměju se. ,,To já vždycky." uculí se Jakub. ,,Zase jsi chytrej, Jakube." zasměje se Dominik a za ruce mě vytáhne od kluků z gauče k sobě. Políbí mě na rty a bere mě ke stolku kde jsou panáky a chlast, abychom to nalili. ,,Jsou to magoři, promiň." uchechtne se. ,,Ani není se za co omlouvat, díky nim a i tobě jsem zapomněla na to, že jsem byla někdy závislá.." usměju se. Teď sis to ale připomněla, good job, Sofie. On si mě přitáhne za boky k sobě. ,,Vážně?" koukne mi do očí. ,,Ano. Sice jsem si to teď sama připomněla, ale jinak ano." pousměju se. ,,To bude brzy za tebou, malinká, ano?" vtáhne si mě do objetí. ,,Snad ano." odpovím nejistě. 

  ,,Já jdu nahoru, nevadí kluci? Potřebuju se vyspat.." kouknu na ně rozpačitě. ,,Drž se kotě!" usměje se na mě Jakub, já se s nimi rozloučím a zmizím do Nikova bytu. Je mi strašně úzko. Už ani ty kluci nepomáhali. Chodím sem a tam a snažím se zhluboka dýchat. Ale nejde to. Je mi hůř a hůř. Sednu si na zem, opřu se o zeď a snažím se rozdýchat, protože se mi začalo hůře dýchat. Vážně si teď procházím panickým záchvatem? To je blbost.. tohle je něco jinýho určitě. Stékají mi slzy po tváři, jak se to zhoršuje a zhoršuje. Vezmu mobil a začnu volat Dominikovi. Po chvíli mi to zvedne. ,,Niku..?" vzlykám a sotva dýchám. ,,Tady Jakub, Dominik je na záchodě, co se děje?" zeptá se mě vyděšeně. ,,Já-já nevím, nemůžu.. nemůžu dýchat." vzlykám a lapám po dechu. ,,Snaž se zhluboka dýchat-Dominiku běž nahoru, je jí fakt zle.. má asi panický záchvat, padej nahoru. Už bude u tebe jo? Dýchej." snaží se mi pomoct. ,,U-už je tady, děkuju." zavěsím to a Nik si mě hned přitáhne do objetí. ,,Dýchej malinká, dýchej. Nic se neděje, jsem tady a všechno je v pořádku, ano?" mluví na mě. ,,Já-já nemůžu.. já to nezvládnu.." vzlykám. ,,Zvládneš." stiskne mě pevněji a hladí mě po vlasech. ,,Poslouchej můj hlas. Jsi silná holka, zvládneš všechno, co budeš jen chtít, zvládla jsi toho strašně moc, dosáhla jsi strašně moc věcí. Tohle spolu překonáme, nejsi sama, já tady budu vždycky.. nádech, výdech, miluju tě, jsi nejsilnější holka, co znám.." mluví na mě uklidňujícím hlasem. Po chvilce se uklidním a odpadnu mu v objetí do říše snů. 

  Vzbudím se v prázdné posteli, všude je tma. Kde je Nik? Rozhlížím se kolem ložnice, když se pak můj pohled zastaví u nočního stolku na mé straně. Je tam nějaký papír. Rozsvítím lampičku a vezmu si do ruky papír, mi tam Nik nechal. "Jestli ses vzbudila, jsem ještě s klukama ve studiu, kdyby se dělo cokoliv, klidně volej, nebo klidně za námi přijď. Miluju tě, maličká<3" je to cute.. že bych šla za nimi? Ne, to ne.. mám chuť na klub. Na drogy.. Že bych se na sober cestu vysrala? Stejně to nezvládnu.. jo, seru na to. Vstanu z postele, dojdu ke svému obrovskému kufru, kde mám oblečení, vezmu si šedé tepláky a poloprůhledný crop top s krátkými rukávy. Obléknu se do toho, připravím si kabelku, jdu se obout a vyjdu ven. Napíšu Dominikovi ještě zprávu a kráčím do nějakého klubu.