Jen co jsem přišla domů, běžela jsem do svého pokoje. Vůbec, ale vůbec jsem nevěděla co si mám vzít na sebe. Otevřela jsem skříň a vzala jsem si na sebe kytičkovaný top, džínové kraťasy a okolo pasu červenou kostkovanou košili. Jen co jsem se převlékla šla jsem do koupelny se nalíčit. Nechtěla jsem to přehánět a ani líčit se moc neumím a proto jsem se rozhodla jen pro řasenku a oční linky. Vzala jsem si doklady, telefon, klíče a sluchátka. Chvilku jsem nad sebou před zrcadlem přemýšlela a nakonec jsem si vzala pod kraťasy i legíny. Viděla jsem jak mám nohy samou modřinu a to se mi nelíbilo. Nerada mám odhalené nohy. Podívala jsem se na hodiny. Bylo asi 10 minut před půl třetí. Rozhodla jsem se ,že je čas vyrazit.
Sedla jsem si na lavičku, vytáhla sluchátka a pustila jsem si svůj oblíbený playlist. Bez sluchátek nedám ani ránu. Jen tak jsem se podívala na Fb. ,,Uživatel Emilly Watersonová vám odeslal(a) žádost o přátelství." Řekla jsem si v duchu. Tu osobu jsem neznala takže jsem jednoduše zmáčkla "ignorovat".
Někdo mi zakryl oči. Sundala jsem si sluchátka a zeptala se:,,Kdo to je?"
Ten někdo mě pustil a já se otočila. Byl to Even. Kdo jiný... Jeho úžasný blonďatý vlasy a zelené oči bych poznala všude. Měl na sobě červené džíny, černé triko a v ruce svíral mikinu. Vypadal opravdu úžasně. Byl přímo sexy. Nikdy jsem se takhle nechovala, tohle je poprvé. Úplně mi popletl hlavu. ,,Ahoj. Čekáš dlouho? Mimochodem, moc ti to sluší." Řekl mi a usmál se. Musela jsem se určitě červenat. Poprvé v tomhle životě mě někdo chválí. Je to celkem nezvyk. ,,Děkuji" Úsměv jsem mu oplatila. ,,Kam jdeme?" Zeptala jsem se ho a zvedla jsem se z lavičky. Even byl asi o půl hlavy vyšší než já. Líbilo se mi. ,,Mno...Půjdem do kavárny? Dělají tam dobrou ledovou kávu." Řekl zamyšleně a chtěl mi dát ruku kolem pasu. Trochu jsem se od něj odtáhla. Čekala jsem bolest. Co jiného. ,,Promiň já ti nechtěl ublížit." Řekl sklesle. Viděla jsem, že ho to mrzí a tak jsem řekla: ,,Já vím, ty promiň. Jen jsem zvyklá dostávat rány, kopance atd." Vzpomněla jsem si na své modřiny a na to jak v tomhle vedru musím nosit dlouhé legíny. ,, Mohu to zkusit znovu?" Zeptal se nerozhodně a já kývla. Pomalu mi dal ruku kolem pasu. Cítila jsem teplo z jeho ruky. Stále jsem si na to nemohla zvyknout. Na to jak se o mě někdo zajímá, jak se mě někdo dotýká a jak se mnou někdo normálně mluví aniž by to byla urážka nebo nadávka.
Šli jsme pomalu po ulici podél silnice a za nějakým obchodem s oblečením jsme zašli doprava. Uprostřed ulice stála kavárna s názvem Beaux Souvenirs.
Vešli jsme dovnitř a šli jsme ke stolu pro dva. Přišla k nám číšnice a dala nám seznam toho co nám mohou nabídnout za nápoje a zákusky. Slečna byla mladá a milá. Měla blond vlasy v culíku a hnědé oči. Byla hrozně hezká. Přála bych si tak vypadat. ,,Dej si co chceš." Řekl mi Even a podal mi jeden ze seznamů. ,,Děkuji, ale klidně si to zaplatím sama." Odpověděla jsem a podívala jsem se co nám kavárna nabízí. Cítila jsem jak se na mě Even dívá. Po chvilce řekl: ,,No to ať tě ani nenapadne. Platím to já. Vybrala sis?" Podívala jsem se do jeho zelených očí. Přikývla jsem. ,,Dám si to ledové kafe jak jsi mi doporučil a medovník." Odpověděla jsem a dala jsem seznam na stůl. Even zvedl ruku a ta milá slečna k nám hned přišla. Vesele se usmála a zeptala se: ,,Tak co to bude?"
Even: Pro slečnu jednu ledovou kávu a medovník a já si dám...
Číšnice: Mohu vám něco doporučit?
Even: Myslím že ne, děkuji. Dám si také ledovou kávu a jahodový řez.
,,Takže to bude dvakrát ledovka, jednou medovník a jeden jahodový řez. Ještě něco? :) '' Zeptala se a všechno si to zapisovala. Všimla jsem si ,že má v kapse nějaký sešit. Asi se chystá na nějakou školu, tak se musí učit. Pomyslela jsem si.
Asi za 3 minuty k nám přišla zase ta příjemná slečna. Podala mi medovník a kávu a Evenovi také kávu a řez.
(Rozhovor pro něho - , pro ní +)
- ,,Takže kam se tedy chystáš?"
+ ,,Ještě nevím. Asi budu doma a číst různé knížky, flákat se a koukat na filmy."
- ,,Aha...Naši vlastní chatu u lesa. V půlce července tam plánujeme párty. Je tam pozváno hodně lidí. Nechtěla bys tam jet taky?"
+ Jo to by bylo super :)
- Fakt bys šla? Tyjo to jsem nečekal. Bezva! :O :3
Dovolila jsem se usmát a vzala jsem si sousto medovníku.
ČTEŠ
Long way up |book 1|
Teen Fiction,,Byla jsem na dně. Nikdo se o mě nezajímal. Všichni si na mě jen vybíjeli zlost. Kopance, facky, monokly. Potom se objevil někdo, kdo mi změnil život. Byla jsem šťastná, ale každé štěstí jednou končí. O tom jsem se sama přesvědčila.. Můj první příb...
