Long way up |book 1|

Chapter 3

Když mě Even doprovázel domů,začalo pršet. Trochu mi byla zima. Even si toho všiml, sundal si mikinu a se slovy: ,,Na vezmi si jí...Neboj nechci ti ublížit." Mi jí podal. Vzala jsem si mikinu na sebe. Byla mi velká, ale stále bylo cítit teplo z jeho těla. ,,Děkuji" Poděkovala jsem mu a on mě chytil za ruku. Cítila jsem jak mi déšť rozmazává řasenku.

Pršelo dlouho a hustě. Náhle jsme potkali jak šla po ulici Jess. Jess je moje spolužačka. Taková ta co si o sobě myslí víc než je. Tak hrozně jí nemám ráda. Asi osoba kterou z naší třídy nejvíc nesnáším. Měla dlouhé hnědé vlasy až po zadek a modré oči. Byla celkem hezká ale s prominutím 'kráva'. Neustále mě urážela, šikanovala a pomlouvala mě. Vlastně dělala to co zbytek třídy. Nikoho jsem neměla. Až na Evena. Ten mi alespoň trochu pomohl...

,,Ahoj." Řekla Jess a usmála se. Zase si ta kráva hrála na osobu na kterou se můžeš spolehnout. ,,Ahoj." Odpověděla jsem jí a trochu jsem se přitáhla k Evenovi. Even si toho všiml, ale kývl Jessice na pozdrav.

(Z pohledu Evena)

Kelly se ke mě přiblížila. Byl jsem rád, že mi alespoň trochu důvěřuje. Mezi ní a Jessikou to nebylo zrovna růžové. Jess byla moje holka...Ehm ex. Rozešli jsme se, protože byla hrozně namyšlená a to je i teď. ,,Jestli ti nevadí, my zase půjdeme." Řekl jsem a usmál jsem se. Chtěl jsem jí naštvat a tak jsem se k tomu i usmál. Vím že jí to deptá. ,,Jo jasně...Tak si to užijte." Odsekla a pokračovala ve své chůzi jako na módní přehlídce. Všiml jsem si, že se Kelly usmívá. Měla strašně krásný úsměv. Nikdy jsem jí takhle neviděl. Škoda, že jsem si jí začal všímat až teď. ,,To byla tvoje holka?" Zeptala se mě Kelly. ,,Ummm??" Nevěděl jsem na co naráží ,,Jess? Ne! Ani omylem. I když..Chodili jsme spolu ale byla hrozně namyšlená tak jsme se rozešli." Řekl jsem. ,,Áha" Řekla.

(Z pohledu Kelly)

Even mi pustil ruku a vzal mě znovu kolem pasu. Trošku jsem sykla bolestí. Okamžitě mi pas pustil a zeptal se:,, Co je? Bolí tě něco? Mám přestat?" Hned se zajímal. ,,Jen tam mám modřinu. Řekla jsem a zašklebila jsem se.

,,Měla by jsi změnit školu. Nelíbí se mi, že ti ubližují. Jestli chceš půjdu s tebou." Řekl a věnoval mi dlouhý pohled svých zelených očí. ,,To nejde... Máš tu kamarády." Sklopila jsem hlavu a obešla kaluž. ,,Kvuli tobě je klidně opustím. Stejně se s nimi uvidím na té párty. Jestli chceš řeknu našim aby to s vašima zařídili...Bereš?" A usmál se. Kývla jsem hlavou. Tohle pro mě nikdo nikdy neudělal.

Když jsem přišla domů, moje mamka s někým mluvila. Podle tónu jsem poznala, že to bude někdo z rodičů Evena. Pomalu jsem prošla ke schodům a šla jsem do svého pokoje. Otevřela jsem a můj fialový pokoj, mě hned pohltil teplem. Cítila jsem se tam velmi dobře. Svalila jsem se na postel a koukala jsem do stropu. Jéj..." Řekla jsem a zjistila jsem, že mám na sobě stále Evenovu mikinu. Úžasně voněla. Asi Play Boy nebo něco podobného. Zapípal mi mobil. Někdo mi psal. Zvedla jsem se a došla si pro mobil. Even... ,,Díky za fajn den. S vašima už je to domluvené. Zítra ráno tě vyzvednu a pojedeme se podívat do školy kam budeme spolu od září chodit." Ta zpráva mě hrozně potěšila a rychle jsem odepsala: ,,Jo bylo to fajn. Díky že jsi mě vzal ven. Pomohlo mi to...Ok zítra ráno tě budu čekat." A zmáčkla jsem odeslat.