Chapter 22

5.1K 226 3
                                    

,,Dojdu na půdu. Nechal jsem tu včera pár výzdob, balónků atd." Vydal jsem se po schodech na půdu. Schody jsem bral po dvou. Sice jsme měli čas na přípravu, ale já to chtěl mít nejrychleji za sebou. Vzal jsem dvě krabice a nesl je dolu. Položil jsem je na linku a utřel z nich prach.

(Pohled Kelly)

Otevřela jsem krabici a nahlédla dovnitř. Balíčky balónků, frkačky a další věci, které jsem neuměla pojmenovat. Vytáhla jsem jeden z balíčků balónků a začala balónky nafukovat. Nafoukla jsem jich asi 10 a potom se mi začala točit hlava z toho, jak ty balónky neustále nafukuju. Nevěděla jsem, že Even rád plánuje přivítácí akce a podobné věci. Tomu hold nešlo věřit. Musela jsem se napít. Do umyté skleničky jsem natočila studenou vodu a napila se jí. Potom jsem v nafukování pokračovala.

Balónky různých barev jsem přivázala různě po domě. Hlavně na zábradlí. Se svou prací jsem byla spokojená. Došla jsem do obýváku abych se ujistila, že Even dělá to co si myslím. Že se fláká...Ale opak byl pravdou. Seděl na koberci před televizí a měl před sebou dlouhej papír na kterém stálo 'Vítej doma'. Sedla jsem si k němu a začala vybarvovat písmenka. Zvolila jsem kombinaci tyrkysovo-růžové, protože vím, že tuhle kombinaci má Mabel ráda. Even kreslil různé smajlíky, lepil tam samolepky, sypal třpytky a různě vylepšoval své dílo. Byl do své práce tak zabraný, že kdybych mu cokoliv řekla, nevnímal by.

Konečně bylo vše hotovo. Velký papír jsme připevnili vysoko nad schody, takže při příchodu domů ho nebylo možné přehlédnout. ,,Ví o tom její rodiče?" Zeptala jsem se konečně a uklízela igelitky, pytlíky, tubičky od třpytek a dalších věcí. ,,Jo..Jak bych asi věděl kam schovávají náhradní klíč?" Ušklíbl se. Já nevim, třeba chodíš za Mabel domu,když jsou její rodiče pryč a ona tam sama." Pomyslela jsem si, ačkoliv jsem věděla, že kdybych toto 'moudro' pronesla nahlas, Even by se naštval. To mi bylo jasný hned. ,,Nevim..Jen se ptám." Odpověděla jsem, protože lepší odpověd na jeho 'úžasnou' otázku, prostě nenašla. Nic neřekl jen se na mě podíval s přimhouřenýma očima a projel si rukou vlasy tak, aby je měl 'hozené' napravo. Skousla jsem si ret. Uslyšela jsem zvuky motoru auta. Rychle jsem přešla k oknu a odhrnula malou záclonku. Venku zastavilo tmavě modré auto, z čehož jsem usoudila, že se Mabel, její brácha a její rodiče vrátili. Její brácha byl o rok starší než já. Znala jsem ho ještě ze své -No teď už-staré školy. Ale on nebyl ten kdo mě šikanoval. Chodí o ročník výš, takže spolu nechodíme do třídy. Párkrát jsme se bavili ve škole, ale nic extra. A jak už jsem říkala, je o rok starší a jeho velké ego mu rozhodně nechybí. 3x týdně posilko. No neberte to :D. Holky na něj letěj jak já na vanilkovou zmrzlinu. A že já jí miluju! Z auta vyskočila Mabel. Protáhla se a vytáhla z kufru auta tašku ve které měla věci. Vzhledem k tomu, že Mabel je obličejem celej její brácha, jsem si asi do začátku srpna myslela, že jsou dvojčata. Ale ono ne. Po Mabel následoval roztomilý bruneťák s kaštanově hnědýma očima. Musím uznat, že její brácha je fakt pěknej a ani se nedivím, že na něj tak holky letěj. Přes jeho barevné tílko s nápisem 'Florida', se rýsovalo jeho úžasné tělo. Ani jsem si nevšimla toho, že mám otevřenou pusu. Jakmile jsem zjistila co dělám, okamžitě jsem se otočila směrem k Evenovi. ,,Už jsou tady." Řekla jsem, podala mu modrou frkačku a na hlavu mu dala takovou tu párty čepičku. Stoupli jsme si před náš nápis(na který jsem samosebou hrdá) a i já si nandala svou čepičku. V zámku zašramotil klíč a dveře se otevřely. ,,Překvápko." Zakřičela jsem a rozpřáhla ruce, div jsem neodpinkla Evenovi frkačku z pusy.,,Jéhééé." Zapištěla Mabel a silně mě objala. Byla pěkně opálená. ,,Děkuju.." Zakňučela a pohledem jsem zamířila k Maxovi, který stál stále u dveří. Ušklíbl se. Jejich rodiče se jen usmívali. Asi měli z naší práce radost. To já jsem měla taky.

Vyšla jsem s Mabel do pokoje a ona se svalila na postel. ,,Co jsi řekla rodičům? Když jdeme na párty." Sedla jsem si na židli u počítače. Mabel se koukla na mě, potom na strop a nakonec prohlásila: ,,Řekla jsem jim, že jdeme s Maxem slavit narozky naší kámošky a že u ní pravděpodobně přespíme." Musela jsem se zasmát, protože Mabel dokonale lže a její brácha taky. ,,Fajn princezno. Tak se podívej... Je 11:02. Tak se podíváme kde máš ty věci co sis koupila." Mrkla jsem na ni a přešla ke skříni. Mabel měla za pokojem ještě malou místnůstku. Konkrétně šatník. Byl úžasnej. Nikdy jsem nevěřila, že by někdo potřeboval tolik oblečení, ale Mabel mě přesvědčila, že je to možné. Otevřela jsem skříň a vyndala naposledy koupené oblečení, co si Mabel schovávala na párty. Hodila jsem to na postel. Mabel mezitím došla do koupelny. Zamkla se a za chvilku už jsem slyšela vodu jak buší o dno sprchy.

(Pohled Evena)

Vzal jsem Maxe k nám aby mi pomhl vybrat to, co si mám na tu párty vzít. Vyndal jsem ze skříně několit triček a tílek a džín a kraťasů. Max se držel za bradu a přemýšlel. ,,Tak?" Trochu jsem ho vybídl, protože na vybírání nemáme celej den. ,,Vezmi si to bílý tílko,modrý džíny a ty černý Nerdky. Jestli máš Reedbok(boty) tak si je vezmi. Kdyby ne, já ti je půjčim." Podal mi tílko a džíny. Upravil jsem si vlasy aby mi pěkně stály(žádnej dvojvýznam :DD) a z poličky jsem sundal Nerdky a nasadil si je. V koupelně jsem se převlékl. Nechtěl jsem Maxe vyhánět z pokoje, tak jsem odešel radši já.
,,Hmmm....Frajer." Řekl mi Max a oba jsme se zasmáli. Šáhl jsem po mobilu a otevřel chat s Kelly. Napsal jsem jí zprávu.

Even: Za pár minut jsme u vás.
Kelly: Okay..Vyzvedněte prosím i Lukase.
Even: Fajn..Zavolej mu ať se připraví. Nerad bych tam byl 20 minut.
Kelly: Klid Zlato :)))

Vzal jsem si věci a s Maxem jsme šli dolu k autu Maxe. Nasedli jsme a Max nastartoval. ,,Prosimtě ještě vyzvednem Lukase, tak zajeď ke Kelly domu." Nařídil jsem mu a on se okamžitě rozjel. Znal cestu-párkrát tam vyzvedával Mabel.

(Pohled Lukase)

Seděl jsem před dveřma a v ruce jsem si hrál se svazkem klíčů. Čekal jsem než pro mě přijede Even a Max. Tetě jsem nechal na stole vzkaz že jsem u kámoše a že tam dnes opět strávím noc. Přijelo modré auto. Stáhlo okýnko a já si všiml Maxe. ,,Tak dělej. Co tam tak sedíš?! Jedem pro holky a jdem pařit ne?!" Zařval na mě a já nasedl těmhle blbcům do auta.

Měli jsme jít na tu kalbu já, Even, moje sestřenka, Max a jeho ségra, kterou jsem neznal...

Long way up |book 1|Kde žijí příběhy. Začni objevovat