Chapter 13

5.3K 270 3
                                    

Probudila jsem se brzy ráno. Vedle mě ležel Daniel s obličejem na polštáři. Vypadal komicky. Potichu jsem se vkradla do kuchyně a udělala si snídani. Sedla jsem si na židli a s chutí se zakousla do rohlíku(bez dvojvýznamu). Uslyšela jsem kroky. Vzápětí se v kuchyni objevil Sent bez trika. Dneska mě to 'bez trika' ani nějak nevzrušovalo. Otočil se ke mě zády a natáhl se do jedné z poliček pro prášek na bolest hlavy. ,, Ranní kocovina je sviňa. Ale tak... Můžeš si za to vlastně sám :D Pomyslela jsem si.  A pokývala jsem nad tím hlavou. Měla jsem dobrou náladu, takže jsem uplně zapomněla na tu scénu se Sentem. ,,Promiň.." Řekl zničehonic. Promiň? Kámo tleskám, konečně něco co chci slyšet ,,Mmm..." Zamručela jsem. Chtěla jsem se taky omluvit ale proč? To on na mě štěknul jak pes na pošťáka. Né já na něj. Vstala jsem a šla mít nádobí. Nebo spíš můj talíř od snídaně. Sent ke mně přišel a obejmul mě kolem pasu. Bylo mi to trochu nepříjemné. Chtěla jsem dát jeho ruce pryč ale držel mě pevněji než jsem si myslela. Začal mě líbat na krku. Vůbec jsem ho nepoznávala. ,,Sente..." Sykla jsem. ,,..přestaň." A nahla jsem krk na tu stranu kam mě líbal. Chtěla jsem aby toho nechal. Hned teď!
Vysadil mě na stůl. Stále mě nepouštěl. Rukou mi přejel po mých stehnech. Věděla jsem co mě čeká. ,,Ty zm*de. Nech jí!" Přihnal se Daniel od nás z pokoje. Om..Už jsem se lekla že se neprobudí. Protočila jsem očima. Předemnou se mlátili dva smyslůzbavený kluci. Jiná holka by třeba utekla do pokoje, začala brečet nebo někoho objala. Ale já ne. Já prostě musim sedět a sledovat to online. Lítali facky, pěsti, různý chvaty a co já vim co ještě. Sentovi tekla krev z nosu. Klasika. ,,Běž si to umýt." Řekla jsem mu jako kdybych byla jeho matka. Nic proti ní. Sent se odebral do koupelny a já šla k Danielovi. Naschvál jsem mu drcla do hrudi, čímž jsem ho posadila na židli. Vzala jsem si kapesník a namočila ho do vody. ,,Možná to trochu štípne." Upozornila jsem ho. Zasyčel. ,,Promiň..." Řekla jsem a prohlížela si jeho ránu. Byla nad obočím. ,,Na šití to zatím teda nevypadá. Alespoň podle mého." Řekla jsem a podala mu náplast. ,,Dáš si něco k snídani?" Zeptala jsem se. ,,Ne díky, nesnídám." Přiznal se mi.

Opatrně jsem vyšla z našeho pokoje a šla chodbou za pokojem Chonga. Zaklepala jsem a on mi je okamžitě otevřel. Měl na sobě jen tmavě modrý lesklý župan. Trochu jsem odvrátila oči. ,,V kolik máme sraz?" Opřela jsem se o dveře. ,, Dneská vy máté volno. Dělejté co chtít." Vykoktal ze sebe a zabouchl mi dveře před nosem. To mě lehce vytočilo. Vrátila jsem se tedy k naší partě.
Jen co jsem se vrátila, všichni už byli vzhůru. Amber, Lukas, Daniel i Sent. Alespoň že tak. ,,Brý ráno." Řekla Amber s Lukasem naráz. Usmáli se na sebe. Odtahla jsem Daniela trochu stranou a řekla mu to co mi řekl Chong. ,,No super! Alespoň máme chvilku pro sebe." Mrknul na mě. Musela jsem se ušklíbnout.

Nevím co dělali ostatní ale já s Danielem jsme měli zamířeno tam kam v Paříži chodí všechny páry. Nebo počkat..Jsme pár? Vždyť se mě neptal jestli s ním chci chodit. Nemohla jsem si to ujasnit. Převlékla jsem se a šla s Danielem ven.
Daniel nám chytil první taxi co bylo kousek od našeho hotelu. Nadiktoval řidiči adresu. Umí dobře Francouzsky. Řekla jsem si pro sebe. ,,Nevěděla jsem že umíš tak dobře Francouzsky." Otočila jsem se na něj a věnovala mu úsměv. ,,Neptala ses.." Jentak mi odpověděl. No jo no... Já se neptala. Tak to už to teda chápu.. Řekla jsem uraženě a dál jsem ho vraždila svým pohledem. Taxikář se ho na něco ptal a při těch slovech se na mě náš řidič díval. Takže se bavili o mě. Supér dobrý to vědét. Opět jsem protočila očima.

Konečně jsme zastavili a já uviděla Eiffelovu věž. Představovala jsem si ji menší. Ale tak...Google a školní učebnice klamou :D Zrada.. ,,Tak pojď ty náfuko." Řekl mi a já vystoupila z auta a Daniel také. Zaplatil taxikáři a on odjel. Daniel mě chytl ta ruku a šel blíž k Eiffelovce. Stoupnul si naproti mě a chytil mě za obě ruce. Dívala jsem se mu do očí a on do těch mých. Už jsem to nevydržela a rozeběhla jsem se mezi skupinku holubů. ,,Kevin!Všude samej Kevin.!!!" Křičela jsem. Daniel tam jentak stál s rukama v kapsách. Se zájmem mě pozoroval. Bavil se...Smál se. Smál se mně. Nevadilo mi to. Vytáhl mobil a začal mě fotit. ,, Hele já skočim mezi ně a ty mě s nima vyfotíš až poletěj jo?'' Zeptala jsem se ho a on přikývl. Okamžitě jsem tedy skočila mezi ty malé francouzské holuby. Vzlétli a máchali křídlama kolem mě. Daniel fotil. Řehtala jsem se když mi ukazoval ty fotky. ,,Tak a tahle přijde na facebook. :D" Zasmál se, zapnul data a okamžitě dal fotku na facebook.

Za 15 minut 20 likes. :D To jsem nečekala. Jsem populární Řekla jsem si a vzala Daniela za ruku. Vedla jsem ho do kavárny. Dali jsme si kafe. Obsluha v kavárně byla milá. Teda alespoň jsem to usoudila podle překladu co mi dával z Francouzštiny do Angličtiny. ,,Máš sourozence?"Zeptala jsem se ho. Pokrčil rameny. ,,Jsem adoptovanej ale pokud myslíš v mé nové rodině tak ano mám. Mám mladšího bráchu. O rok." Vysvětlil mi a já přikývla. Venku začínalo pršet. Podívala jsem se z okna,  a sledovala jak lidé běhají před deštěm. Takovej zážitek se neopakuje. Podívala jsem se na Daniela. Držel moji ruku. Ani jsem si nevšimla že se mě dotkl. Nebo spíš mě vzal za ruku. Díval se na mě. Tolik pozornosti, na to jsem prostě nebyla zvyklá. Ani od Evena, ani od Senta. Prostě od nikoho. Až tohle budu psát Mabel, neuvěří mi to ani za zlatý prase. Přecejenom si užívá teď dovču. A potom se vrátí na tu kalbu. Stejně to bude nejlepší a i vlastně moje první párty které jsem se zůčastnila. Tak snad to vyjde

Long way up |book 1|Kde žijí příběhy. Začni objevovat