Long way up |book 1|

Chapter 16

,, Tadá...Otevři oči, vytáhni AK-47 a zabij mě za to hnízdo co jsem ti vytvořila na hlavě." Řekla jsem a rozpřáhla ruce. Jsem si totiž stoprocentně jistá, že i to AK-47 má v té své kabelce. Otevřela oči. ,,Kelly..." Začala a já se pyšně usmála, že jsem měla pravdu s tím, že nejsem dobrá kadeřnice. ,,...Je to úžasný." Dořekla a objala mě. Co?! Má mě zabít! Už jsem si připravila poslední slova. Jo pravda.. Závěť nemám, ale stejně nevím kdo by dědil. ,,Vždyť je to hrozný!" Zakňučela jsem. ,,Máš pravdu. Je to tak hrozný, že až budeme v Anglii tak tě osobně dotáhnu do kadeřnictví aby tě vzali jako brigádnici, puso." Ušklíbla se. Fajn... Kelly kadeřnice... Kdo to kdy viděl?! ,, To neuděláš." Řekla jsem jí trochu hlubším hlasem než mám normálně. ,,Chceš se vsadit?" Zeptala se a nasadila spokojený výraz. Věděla jsem, že to opravdu udělá. ,,Ne raději ne." Sklopila jsem hlavu. ,,Tak vidíš." A začala házet svoje vlasy do koše. ,,Táák. A teď potřebuju novou barvu. Ta blond už mě pěkně štve." Nasadila kamennou tvář a vyšla z wc i z kavárny. Šla jsem hned za ní.

,,A jakou barvu chcete?" Zeptala se kadeřnice, mezitím co si Amber prohlížela barvy co tento salón může nabídnout. ,,Přemýšlela jsem o modré a zelené. Nějak to prosím namixujte." Usmála se Amber na kadeřnici. Sedla jsem si na pohovku a přisunula k sobě nějaký časopis. Nečetla jsem.. Neumím moc dobře francouzsky. Dobře... Tak vůbec neumím francouzsky. Dívala jsem se jen na obrázky. Na bohaté, šťastné ženy, co mají přítele nebo kluka, na krásné dívky s krásnou postavou. Trochu jsem jim záviděla. Byly tam rady, typy a takové ty beauty věci, kterým já vůbec nerozumím. Občas jsem se podívala na Amber jak si užívá volnost. Změnila se. Změnila se k lepšímu což se cení. Obzvlášť u takovýchto namyšlených typů. Byla taková. Už není. Lukas o ní asi věděl to, co já vím teď. Předtím mi nešlo do hlavy jak to s ní zvládá, ale teď jsem pochopila. Ostatní kadeřnice se věnovaly svým zákaznicím. Všude byly na zemi vlasy a před zrcadli použité barvy na vlasy. ,,Tak..Spokojená?" Zeptala se kadeřnice Amber a sundala jí plášť který měla na sobě. ,,Je to krásný.. Děkuju." Řekla s úžasem a měla pravdu. Amber měla dokonalé vlasy. Modrá se míchala se zelenou a tvořila dokonalou kombinaci. Amber zaplatila. ,,Ještě jedna věc.. Kdo vám stříhal vlasy?" Zeptala se. Ztuhla jsem. ,,Tady maličká,." A Amber ukázala na mě. ,,Je to mistrovská práce. Odkaď jsi?" Zeptala se mě. Ulevilo se mi ale zároveň jsem dostala šok. Mistrovská práce? Ahah... Když myslí.." ,,Om.. Jsem z Anglie. " Usmála jsem se falešně a stále jsem se nemohla vzpamatovat z toho co mi před chvílí řekla. ,,Máš štěstí.. Mám v Anglii kamarádku. Taky kadeřnici. Jestli chceš, zavolám jí. Možná by tě mohla vzít. Tedy jestli nemáš práci nebo brigádu. Jsi talent." Nabídla mi a pochválila mě. ,,Samosebou že chce." Skočila mi do toho Amber, než jsem stačila cokoliv říct. Hodila jsem po ní vražedný pohled. Ale asi bych taky souhlasila. Taky bych si ráda našla nějakou brigádu. Rozloučily jsme se a odešly.

Na našem pokoji nikdo nebyl. Kluci asi někde byli. Spolu... :D. Pánská jízda či co. S Amber jsme si začaly balit. Odlétáme už zítra ale rády bychom si ještě prošly město, takže by na balení nezbyl čas. Letadlo nám letí asi ve dvě odpoledne. Naházela jsem všechno do kufru a venku nechala jen nejpotřebnější věci. Už bylo k večeru a kluci nikde. S Amber jsme si na pokoj nechaly poslat pizzu, protože se nám nechtělo vařit. Udělaly jsme si společný večer. Posadily jsme se na pohovku, jedly pizzu a koukaly na Twilight sagu. Jo vím.. Už je to ohraný a starý, ale brečeli jsme stejně. Jak tam Cullen nechal Bellu. Upíři jsou stejně top :3 Doháje už zase na něj myslím!" Tohle už je snad choroba. Je hrozný, jak ho mám pořád v hlavě. Bylo to trochu jako můj příběh. On miloval, ona milovala, on odešel, ona nechápala. byla na dně ale pomohl jí Jackob. Který jí celou tu dobu miloval. Potom se, ale Edward Cullen vrátí a bude opět s Bellou. Když to tak vezmu tak Even, by byl v roli Edwarda, já v roli Belly a Sent v roli Jackoba. Sakra...To je nesmysl...Už si pomalu vymýšlím nesmysli. Asi jsem přetažená." Pomyslela jsem si. ,, Tyvole kde kurňa jsou?!" Zeptala se mě Amber. ,,Já nevím. Tuhle otázku si pokládám už asi 2 hodiny. Neměly bychom je jít hledat? Nebo se alespoň zeptat Chonga kde jsou?" Hledala jsem nápady a navrhovala co bychom mohly udělat pro to, abychom je našli. ,,Nech to být.. Oni se vrátí. Maj tu věci a můžeme je prozvonit, protože si určitě vzali..." Její výraz vypadal vyděšeně. ,,..mobil." Dokončila a dívala se na noční stolek na kterém ležely všechny tři mobily. ,,To jsou idioti." Vydechla jsem a dál jsme obě koukaly na jedno a to samé místo. Tedy abych se lépe vyjádřila, tak na 3 mobily tří idiotů. Achjo... No snad se vrátí protože zítra nám letí letadlo a jestli ho nestihnou, mají smůlu a teda nevím co tu budou dělat. Ale oni se vrátí. Určitě se vrátí..

Ten večer se mi zdál sen. Byla jsem v něm já jak jdu lesem. Bylo brzo ráno, všude mlha. Šla jsem po lesní cestě. V dáli jsem viděla siluetu člověka. Pomalu jsem se blížila k němu. Zrychlovala jsem, už jsem skoro běžela. Postava se sesunula k zemi. Zastavila jsem se. Mám tam jít? Nebo ne? Mám zavolat pomoc? Vytáhla jsem mobil. ,,Doháje žádnej signál!" Zasyčela jsem skrz zuby. Za postavou na zemi stála další postava. Blížila se ke mě svižným tempem. Začala jsem couvat. ,,Ne...Ne.. Co chcete?!" Brečela jsem. Konečně jsem osobě viděla do tváře. Měla v ruce nůž a byl to muž. O kousek vyšší než já. Měl kapuci, ale skrz stín který se z ní vytvořil, byly vidět jeho tmavé vlasy. Hnědé. Možná černé. Podkopnul mi nohy a já spadla na zem. Kryla jsem si obličej. Kopal do mě, křičel. Zase modřiny. Bylo ticho...Opatrně jsem otevřela oči. Nebyl tam. Zvedla jsem se a běžela k tomu zraněnému co ležel na zemi. Než jsem k němu doběhla, tak jsem asi 10x zakopla jak jsem byla zbrklá a chtěla být u někoho. Né sama. Doběhla jsem a svalila se vedle zraněného. Stěží jsem dýchala. Zvedla jsem hlavu a čekal mě šok. Byl to kluk. Blond vlasy, lehce špinavé od krve a hlíny. Čekala jsem kaluž krve ale nebyla tam. Jen škrábance na celém těle. Měl zavřené oči. ,,Musíme pryč. Musíš se zvednout a jít. Je tady a chce nás zabít." Šeptala jsem. Otevřel oči. Zelený... Teprve teď mi došlo s kým mám tu čest být v lese poblíž šílence co nás chce zabít. Jenom ležel vedle mě. Na zemi. Even...