Dny ubíhali jako voda ...
Chodila jsem do školy ze školy a zas znova.
S Petrem jsem se vůbec ten týden po majálesu neviděla. On mi ani jednou nenapsal a já nenapsala jemu . Ptala jsem se Calina slíbil mi že mu to neřekne. Psali jsme si tohle:Anita:
Ahoj nevíš co je s Petrem? tenhle týden jsme se neviděli a ani si nepsali... jinak prosím neříkej mu že jsem ti psalaCalin:
Čaukyy💕 hele Petr má teď nějakou práci domlouvá ten klip na Passage a něco doma 😅 jinak neboj nedávno se o tobě zmiňoval a neboj nic neřeknuAnita:
Dobře děkuji ti😌Je pátek a sedím ve škole v lavici. Fakt mě to nebaví. Občas prohodím nějaké to slovo s Martinem, kterej má už taky dost ... Zrovna máme poslední hodinu Němčiny, která je mega nudná a náš němčinář zrovna povídá nějaké kraviny, co se mu stalo minulou sobotu na zahradě fakt super ... Po nějaké době mi zavrněl telefon a tam zprava od Petra :
Petr:
Ahoj princezno💜 omluvám se ti že jsem se vůbec neozval bylo teď toho moc ať už s klipem nebo s rodiči jinak ta sobota v hotelu pořad platí😈Anita:
Ahoj💕 jsem moc ráda že jsi mi napsal moc mi chybíšPetr:
Ty mi taky😈 co teď děláš ?Anita:
Jsem ve škole mám poslední hodinu celkem nuda😅Petr:
V kolik končíš?Anita :
13:35Petr:
Vyzvednu tě pokud chceš 😝Anita:
Budu moc ráda🥰Petr:
Tak fajn těším se♥️Konečně ho zase uvidím. Nemůžu se už dočkat já ho asi fakt miluju. Martin se na mě podíval a s úsměvem začal : Co se tak směješ do toho mobilu? Já se pousmála a řekla : Alee napsal mi brácha, že udělal palačinky já je strašně miluju.
V hlavě jsem si pomyslela : Ty vole Anito lepší výmluvu jsi vymyslet nemohla. Martin se zasmál a řekl : Ahaa, tak si to užíj a pousmál se. Po 10 minutách konečně skončila ta dlouhá hodina ...
Šla jsem před školu a čekala asi 5 minut na Petra. Viděla jsem, jak se z dálky vynořuje jeho černé Bmw ... Nastoupila jsem k němu do auta s úsměvem od ucha k uchu.
Ahoj řekla jsem a usadila se. Petr se na mě pousmál a též mě pozdravil. Vzal mě za bradu a políbil mě na rty. Mám tě vzít rovnou domu nebo jak to vidíš? Zeptal se Petr.
Spíš domu ještě jsem neměla oběd a mám hlad. Odpověděla jsem s polo úsměvem. Petr mě pohladil po vlasech a řekl : Jestli chceš tak tě mužů pozvat na jídlo taky jsem dneska ještě nejedl tedy, pokud nespěcháš domu. Ne, nespěchám a pousmála jsem se. Petr mě pohladil po tváři a řekl : Dobře tak jedeme. Po asi 15 minutách jsme dojeli do vaňkovky ...
Když Petr zaparkoval, tak jsem si chtěla vystoupit, ale Petr mi řekl : Počkej a vystoupil si. Přešel k mým dveřím a otevřel mi. Jeee děkuju ti. Řekla jsem s rozzářenýma očima. Petr mě vzal za ruku a šli jsme dovnitř.
Petr se na mě pousmál a zeptal se : Dáme se Čínu nebo chceš něco jiného? Pousmála jsem se a řekla : Muže být. Když Petr objednal dvakrát činu, tak jsem vytahovala kartu na placeni, ale Petr mě zastavil a řekl : To ani nezkoušej kočko, zvu tě. Trošku jsem se zarazila, protože mě ještě žádný kluk nikdy nepozval.
S Petrem jsem si sedli a začali jist naši činu. Trochu mi vadilo, že nějaký děcko si nás fotilo z dálky s bleskem a Petr si toho všimnul, tak se na mě s úsměvem podíval a řekl : To nic jeho to přestane bavit. Asi po 15 minutách, když jsme dojedli, tak jsme šli pomaličku k autu, když v tom jsem z dálky viděla je ...
Byli tam mé bývalé spolužačky Silva a spolek ... Jelikož šli naproti nám, tak si mě všimli, ale taky si všimly Petra. Hned začali tým svým hrozným hlasem : Steine dáš s námi fotku prosím. Petr se s nimi ze slušnosti vyfotil a Zuzana hned začala : To je jako tvoje holka?
Petr mi dal před nimi pusu a řekl : Ano, a co má být jako. Silva se tvářila takovým tým debilním úšklebkem. Petr se na ně podíval takovým tým otráveným pohledem a řekl : Ještě něco? To, co řekla Andrea, mi dost ublížilo : Nee my jenom nechápeme, jak můžeš chodit s takovou chudinkou a trapně se pousmála.
V ten moment se zasmál i Petr a to mi dost ublížilo. Petr se podíval na Zuzanu a řekl hele mužů se podívat na tu fotku, co jsem s vámi vyfotil? Mezi tím, co se mi drali slzy do očí tak Petr si vzal její mobil do ruky a začal dělat, jakože si zoomuje fotku, když v tom to rychle smazal a řekl : Takové píče jako vy si to nezasloužíte.
Petr mě chytl za ruku a šli jsme. V ten moment jsem to nevydržela a začali se mi drát více slzy. Když jsme si sedli do auta, tak Petr mě objal a zeptal se, odkud mě znají a já s brekem začala : Víš, jsou to mé bývalé spolužačky, kterým něco jeden kluk ze školy namluvil, protože jsem ho odmítla ...
A pokračovala jsem řekla jsem mu o tom, co se stalo v parku a podobně. Petr mě objal a lehce hladil po zádech. Zašeptal mi do ucha : Omlouvám se ti, že jsem se zasmál s nimi, ale chtěl jsem vymazat tu fotku, protože mé princezně nikdo nebude nadávat a tomu zmrdovi bych rozbil hubu ...
Víš, co odvezu, tě domu musíš být už unavená z dnešního dne a taky si musíš nachystat věci na zítra. Mezitím, co jsem jeli autem tak začalo pršet a docela se zatmělo. Asi po 20 minutách jsme dojeli k baráku. Pousmála jsem se a chtěla ho trošku vyprovokovat.
Díky Péťo a dala jsem mu maličkou pusinku a chtěla rychle vystoupit z auta, když v tom mě chytl a řekl : Tak takhle ne. Začal mě vášnivě líbat a řekl : Tohle zkus zítra a budeš vzdychat přes cely hotel ...
V ten moment přísahám, že jsem zvlhla. Rozloučily jsme se a já šla vyklepaná domu. Doma opět byl jen bratr, takže který na mě začal řvát z pokoje : Čauu Anit hele rodiče jeli po práci ještě nakoupit, takže přijedou později. Já jsem se ozvala : Ahoj hele díky. Šla jsem do pokoje, kam jsem si začala pakovat věci do tašky.
Dala jsem si tam klasické oblečeni a spodní prádlo, když v tom na mě spadlo ze skříně jedno moje odvážnější prádlo, které jsem taky přibalila. Pomyslela jsem si : I kdyby nebyl Petr můj poslední tak chci, aby to byl můj první už chci o to přijít, když už tak s ním ....
ČTEŠ
ON | stein 27
FanfictionAnita je 17 létá dívka z Jihlavy která se odstěhuje s rodiči do Brna a tam se vše změní . Více v příběhu koťátka♥️