22.

81 3 0
                                    

Sedíme v aute u dominika a spolu spívame ten novej album kruhy a vlny. "která se ti nejvic líbi?" zepta se mě když skončí písnička bukowski. "hele tak pravě tahle pak ještě až přestane se točit svět a ještě pedal to the metal" řeknu tři názvy písniček které sem si asi nejvic oblíbila a dominik se nad tím usměje. "sem rád že pravě až přestane se točit svět" řekne a ještě vic se usměje. "jo je to hrozne hezka písnička" řeknu, oznámim a už jen koukam dal z okna.

Dominik zaparkuje před aquaparkem a hned si to oba směrujeme ke kufru od auta. ja vytahnu tašky které odemně hned dominik převezme. "ale no tak ja nejsem až tak neschopna jak si o mě myslíš" začnú se stěžovat. už me to sere ale taky je to gentlemanske. "mužeš mi vzit klíčky z maličkú a zavřít kufr a auto" řekne a natahne ke mě ruku ve které svíra tašku a na maličkú mu vysej klíče. udělam to co mi řekl a už ho nasledujú dovnitř.

"dobrý den dva dospěle"řekne dominik. pani za pultem se mu snaží podat dva náramky ale Dominik je nemá jak vzít protože v obou rukou drží tašky. jednu tašku mu vemu, nebo spíš jemně vytrhnu. on veme náramky a my jdeme dal. "ja ti řikala abys mi jednu dal" rypnu si do něj. "vtipný" řekne přitom jak si nasazuje naramek.

"hele není tohle cynthie?" zeptam se Dominika když už se koupeme v bazenu 20 minút. "hele zřejmně jo, tam jde taky separ" řekne a rukama si přejde svou tvař.  vyjdeme z bazénu a pomalu se k nim blížime. "ahojj cynthii" hned ji objímam a ona mi to spětne vraci. "ahoj olivie" zaječí a taky se pousmeje. "čau michael" pozdravím se taky se separem a Dominik se vystřída při cynthii. "to je mi ale nahodička" řekne Separ a pomalu všichni jdeme do bazenu co je tady nejblíž.

je něco po 2 hodinách co sme tady a taky se nám to už končí. vstanu s dominikem z lehatka a pozbiram věci do tašek. "máme všechno?" zeptam se Dominika. "vypada to že jo" odpoví mi na mou otázku a už jdeme ruka v ruce pryč. ještě předáme pani při pultu naramky a už si to kráčime k autu.

Dominikův pohled

Olivie počas cesty zaspala. Vypadala tak sladce. Cesta domů trvala nejakou necelou půl hodinu. počas tí necelý půl hodiny jsem potichu poslouchal tracky.
Ještě sem zastavil na benzínce abych natankoval a skočil si koupit cígo. Šel sem už k pokladně zaplatit a taky sem si sebou vzal spomínaný cíga a taky nejakou danou věc od Separa. Už když jsem tady.
Když sem vyšel všimnul sem si nejaké fanynky které na mě koukali a asi se dohadovali jak se mě zeptaj o fotku. "hele chcete fotku nebo tak něco?"zeptal sem se jich. mohli mít něco okolo 16 možná. "mohli bychom?" zeptala se jedna ze čtyř. "jiste, na vašim místě bych ani nevahal" a šel sem za nima.
Nejakou dobu sem se s nima fotil, dal sem jim pár podpisu, prohodili sme pár slov a ja šel spatky do auta za Olivií. "vidím žes měl ránec fanynek" řekne mi a ja nevim jestli je s tím v pohodě nebo ji to vadí. "jo ale nic si z toho hlavně nedělej jasně" pohrozim ji prstem. "vřdyť jsem v pohodě" zvedne ruce do obrannýho gesta. "fakt?" pokrčím obočím. "jooo" řekne a začne se smát. tím padem nastartuju a vyrazim.

Došli sme domou kde byl Tomáš a taky Jakub s bárou. "čau" řekl dominik když sme se k nim dostali a podali si ruky. ja se s nima taky pozdravila, přivítala a šla sem se převlíknout.
Když sem si ze skříně vybírala oblečení do pokoje přišel Dominik. "děkuju" řekne z ničeho nic a drží me za boky. ja nechápu za co a tak pokrčím obočí. "za to že tě mám a že mě děláš takhle štastním" řekne Dominik a pořad na sebe zírame přes zrcadlo. "domi ja taky děkuju a nemáš vůbec za co miluju tě" řeknu mu a dal se snažím oblíct.
hned pak se vracime do obejvaku kde je pořad i tom, Jakub a bara.

695 slov

byla to jen túra (dokončené)Onde histórias criam vida. Descubra agora