解禁 (Unban) ✔️

12.

Už to poněkolikáté opakuje a mě už třeští hlava. Nevydržela jsem to.

,,JÁ VÁS POSLOUCHÁM!"

Janghyo POV.
Ticho. Nic neříkal. Možná už ho to přestalo bavit. Netuším, proč to vůbec dělal. Ale štvalo mě to hodně teda. A koho by ne.

Seděla jsem na matraci a čekala, co se bude dít. Pět minut jsem čekala a vzdala to. Nikde nic. Jako kdyby se nic nestalo.

Proto jsem si znova lehla na matraci, a rozhodla se jít spát. Bylo skoro totiž tři hodiny ráno. A bůh ví, v kolik mě bude budit.

---

Probudila jsem se bez jakéhokoli důvodu. Měla jsem nepříjemný pocit. Posadila jsem se a strašně jsem se lekla. Seděl tam na židli.

Když jsem byla narvaná na kraji postele, co nejdál od něj, promluvil. ,,Jak ses vyspala?" Zeptal se, jakoby nic.

,,Co chcete?" Šeptla jsem. Byla jsem strašně vylekaná. ,,Jen jsem se chtěl na tebe podívat." Řekl znova, jako kdyby to bylo normální.

Jasně. Ono je přeci normální pozorovat člověka, jak spí. ,,Pane bože, on je fakt nějaký psychopat!" Zhrozila jsem se. ,,Tak já zase jdu." Vstal ze židle a rozešel se ke dveřím.

Když zavíral dveře, nedovřel je. Přišlo mi to divné. Ale "zamkl" mě tady. Věděla jsem, že to nebude jen tak.

Bude to určitě zase jeho nějaká hra. Bylo mi to hned jasné. Proto jsem si zase lehla a otočila jsem se zády ke dveřím.

Udělala jsem pokus, že znova usnu. Ale dneska si bůh řekl ,,Ne ne Janghyo, nebudeš to mít jednoduché." A tak jsem neusnula.

Ležela jsem na boku a snažila se usnout. Ale po několika minutovým převracování se ze strany na stranu, jsem to vzdala. Nemělo už to cenu.

Proto jsem si sedla a čekala, co bude dál. Dneska bude opět nějaká práce. Už to vidím, jak budu drhnout podlahu a ještě bude chtít po mě víc.

Ve dveřích jsme uslyšela klíč. Už jsem byla na to připravena, takže jsem se nestresovala.

Když otevřel dveře, naskytl se mi pohled na jeho oblečení. Měl pouze na sobě teplákové kraťasy, ponožky s botami, a triko neměl. Tím se mi naskytl pohled na jeho vypracovanou hruď.

Zavřel za sebou a rozešel se ke mně. ,,Jak ses vyspala?" Otázal se. Vůbec nezdravil, a to mě vadilo. ,,Bylo líp tedy."

Nad mou větou se zamračil. ,,Lepší než spát v řetězech ne?" Nad tím mi přejela po těle husí kůže. Viděl mou kůži, a usmál se.

Přisedl si přímo blízko mě. Nahnul se k mému pravému uchu a zašeptal. ,,Já vím, že mě chceš." A skousl mi lalůček.

Poté pokračoval na krk. A je to tady zase. Opět, už po několikáté chce sex. ,,Můžu se zeptat?" Otázala jsem se. Do svých polibku na mém krku úděl pouhé "mhm".

Nevydržela jsem to a musela se zeptat. ,,Proč to furt po mě chcete? Někdy to chcete 2x za den a... Já pak nemůžu. Jsem unavená a nemůžu nic." Nad mou větou přestal.

Podíval se na mě s vražedným obličejem. ,,Můžeme klidně 3x za sebou." A vraždil mě pohledem.

Ajaj, teď jsem ho nejspíš naštvala. Nad tím jsem zakroutila hlavou záporně. ,,Tak mi nebudeš říkat, co jo a co ne."

A zalehl mě. Začal si sundávat oblečení a mě taky. A pak začala akce, kdy ho do mě celou svou délkou strčil a pohyboval se ve mě.

Když už jsme byli cca v půlce, silně mě plácnul na jednu půlku zadku. Pak potom byla druhá půlka. Štíplo to, až jsem sykla bolestí.

Bylo mu to jedno. Spíše si užíval mou bolest a mé steny, ve kterých šla slyšet bolest. ,,Už.. bu-ah-budu." Vyšlo z něj mezitím co sténal a přidal na tempu.

Když vyvrcholil, vystříkal se mi na prsa a chvíli i do pusy. Poslušně jsem spolkla. Lehl si vedle mě a oddychoval.

Potom se zvedl a oblékl se. ,,Udělej nám snídani." Přikázal mi a sedl si na židli. Zase si jí donesl. Čekal až se převléknu. Znova před ním.

Bohužel mi nic nezbylo a musela se před ním převléknout. Všimla jsem si, že se držel za rozkrok, když jsem si nandavala tílko.

Odešel se mnou do kuchyně a sedl si na židli k jídelnímu stolu. ,,A co si přejete konkrétně?" Snažila jsem se znít slušně, aby se neurazil.

Ale přeci se znova urazil. ,,Říkal jsem ti, že mi máš říkat jménem a tykat mi!" Postavil se a bouchl do stolu. Leknutím jsem nadskočila.

Pak si to uvědomil a znova se posadil. ,,Dělej co chceš. Hlavně ať se to dá jíst."