Kapitola 2.

22 2 0
                                    

16:25

,, Ehm, nevíte, kde si můžu koupit lístek?"

Obě jsme se lekly a otočily jsme se na mého učitele Dramatické výchovy pana Hudsona. Stál tam ve své kráse, s výtězným úšklebkem na obličeji a roztomilými ďolíčky...

,, Lístek si můžete koupit u řidiče autobusu, Vám ho prodá za 1$,nebo si budete muset zařídit průkazku na bus na Hlavním nádraží. " odpověděla North.

,, Oh, děkuji. Dneska si to holt budu muset koupit u řidiče... "

,, Jo, jo, přesně tak. My si tady teď povídáme, tak nás laskavě nechte na pokoji. Děkuji. " Odsekla drze North.

16:30

Autobus přijel výjimečně včas. Já, North, pan Hudson a další studenti jsme nastoupili a autobus se rozjel. Cestou jsme míjeli park, ve kterém si děti hrály na hřišti a dospělí si povídali na lavičkách... My jsme to ale vůbec nevnímaly, povídaly jsme si o nové videohře, kterou si North před měsícem koupila. Dneska jsme ji chtěly spolu vyzkoušet a naučit se na test z Angličtiny. 

17:00

Dojely jsme na zastávku a chtěly jsme jít ke mně domů. Najednou k nám však přišla Harper a začala nás natáčet na svůj mobil. 

,, Ale, ale, koho to tu máme, nejsou to dvě proslule známé kamarádky. A podívejte se, jak se drží za ručičky... No ale kvůli tomu tady nejsme. Quincy, pověz nám, kde jsi sehnala tyhle oči? Úplně černé, jakoby si neměla zorničku... Teda vlastně ne, spíš to vypadá, jako kdybys měla místo normálního oka, jenom zorničku... " 

,, Nech Quincy na pokoji, vždyť ti nic neudělala!!! Proč ji pořád zesměšňuješ!? Fakt tě nechápu. "

,, Ano, braň svoji kamarádku, nebo mám říct přítelkyni? Popravdě jsi Tomboy a Quincy je trošku víc holčičí než ty... To by docela šlo. " 

,, Ha, beztak spolu už chodí... " přidal se k Harper Gillbert.

,, Ještě ty se přidej! Fakt jako, tohle je trapný, pojď Quincy. " North mi stiskla ruku a začala mě vést ulicí dál.

,, Kam jdete? Ještě jsem neskončila!? " 

,, A ani nikdy neskončíš!!! " 

,, Počkej, když si dělá srandu ona ze mě, tak si můžu udělat srandu ji já z ní... " Rychlé jsem se otočila na Harper, vykročila jsem jejím směrem a vzala jí mobil z ruky. ,, Tak nám pověz, proč ty máš zrzavé vlasy, ale tvoje mamka má hnědé vlasy a tvůj táta je měl vždycky černé... To mi trochu nedává smysl. Vždyť ty nejsi adoptovaná... Nebo mi někdo něco zatajil? "

Harper tam stála s otevřenou pusou, když se konečně vzpamatovala, vzala si zpět svůj mobil a vyšla i s Gillbertem v patách dál ulicí...

,, Dobře ty. To ťalo do živého... Ale zajímalo by mě odkud má ty vlasy. Nebarví si je? "

,, Nevím, myslím, že ne. A je mi to úplně jedno. Pojď jdeme se učit. "

Došly jsme až ke mně domů. Já jsem odemknula dveře a čekala jsem, že mě přivítá křik Daniela, jakože jsem si dělala srandu že své sestry... Ale nic takového se nekonalo.  Mile mě to překvapilo. Naštěstí zrovna někde cestoval po Evropě. Šly jsme s North po schodech nahoru do mého pokoje, kde jsme se svalily na moji postel a pět minut jen tak ležely...

17:20

Šla jsem dolů do kuchyně pro něco k jídlu. Dole na mě čekala Harper...

,, No, ta dnešní scéna, to bylo strašný. Máš štěstí, že jsem ten konec z videa vystřihla, protože mě na Instagramu sledují i rodiče... "

,, Teda, ty ses nade mnou smilovala! To bych teď za tebe měla týden vytahovat myčku... Ne, ne, rovnou ti mám měsíc dělat úkoly do školy... Co po mě chceš Harper? Stačí mi, že s tebou musím bydlet pod jednou střechou. "

,, Chci zjistit, proč mám zrzavé vlasy. Snažím se to rozlousknout už pěkně dlouho, ale zatím ještě nic nevím... "  Přišlo mi, že to říká jen tak ze srandy. Ale  u ní člověk nikdy neví...

,, Aha. Skvělý. " Prošla jsem kolem Harper dál do kuchyně a sundala z poličky chipsy a kakao. Harper odešla k sobě do pokoje a já mezitím připravila tři hrníčky kakaa s marshmellowny. Mikrovlnka mi oznámila, že mléko je už ohřáté, tak jsem do hrníčků nasypala kakao a odešla s jedním hrníčkem k Harper do pokoje. Zaťukala jsem. Otevřela dveře...

,, Co chceš!? " 

,, Přinesla jsem ti kakao, jestli chceš marshmellowny, budeš si pro ně muset dojít do kuchyně... "

,, Díky, zavřeš za sebou prosím dveře? " 

Odešla jsem z pokoje, zavřela dveře a dokráčela do kuchyně.

17:30

,, Co ti trvalo tak dlouho? " 

,, Harper. "

,, Co ta zase chce? " North byla hodně naštvaná a praštila perem do stolu tak, že se rozletělo na několik kusů.

,, Klid, klid! Budu ti muset půjčit propisku! Nic mi neudělala! " 

,, Jasný, pojď se učit, ať si vůbec něco zahrajem. "

18:15

,, Ok, to bysme měly. Já jdu zapnout počítač, mohla bys objednat pizzu? "

,, Jakou? " Vím, že North nemá ráda pizzu Hawaii, ale moc nevím, jakou pizzu má ráda...

,, No, rozhodně ne Hawaii, protože ananas na pizzu nepat- "

,, To není pravda!!! Ještě si to nikdy neměla! Vždyť ani nevíš, jak to chutná!!! " 

,, A je mi to jedno. Přece si nedávám na pizzu jablko, nebo kiwi!!! " 

,, Fuj! Kiwi na pizzu! To by byl hřích! "

,, Hlavně, že ananas na pizze ti nevadí... "

,, To je jedno, nechci se s tebou hádat. Jakou chceš tu pizzu? "

Dovezli nám dvě pizzy (Hawaii a Margaritu) a začaly jsme hrát hru.



Doufám, že se Vám naše druhá kapitola líbila... A můžete se těšit na další<3



Píseň tajemné dceryKde žijí příběhy. Začni objevovat