Píseň tajemné dcery

Kapitola 8.

Ležela jsem vedle Wolfeho. Věděla jsem, že ještě nespí. A taky jsem věděla, že ani jeden z nás ještě dlouho neusne...

,, Omlouvám se. Kdybych to věděl, zamluvil bych nám nějaký hotel. "

,, Mě to nevadí. Neboj. Vždyť jsme nejlepší kamarádi, takže tohle nám nevadí, ne? "

,, Ne. " Přišlo mi, že se uvolnil. Objala jsem ho jednou rukou kolem pasu a zavřela jsem oči. Sálalo z něj teplo, cítila jsem se s ním bezpečně...

,, Dobrou noc Quincy.. "

,, Dobrou noc. "

07:30

Otevřela jsem oči, překulila jsem se na bok, ale Wolfeho jsem nikde neviděla. Asi už odešel na snídani. I když jsem měla mobil, nevěděla jsem kolik je hodin, protože byl vybitý. A neočekávala jsem, že by v Elfmadelinu měli elektřinu, natož zásuvky a případně i signál. Sešla jsem po dřevěných schodech dolů do jídelny, kde zatím nikdo nebyl, dokonce ani Wolfe. Myslela jsem si, že už je čas na snídani, protože nebyl v posteli... Co když to všechno byla past!? Uvěřila jsem mu, protože mi napovídal nějaké vymyšlené historky z dětství a já jsem za ním šla, zaslepená důvěrou. Co když elfové nejsou dobří tvorové. Co když jsou to kanibalové, kteří vždy odvedou nevinné duše ze světa lidí, a pak je sní!? Okoření je pečenou mrkví, přikusují k tomu medové placičky s vanilkovým krémem!!! Co jsem to udělala!? Proč jsem mu podlehla!? Byl to jeho sladký hlas? Jeho naučené povídání o mém dětství? Jeho úsměvy a řeči? V hloubi duše jsem však věděla proč mu věřím. Líbil se mi. Já vím, je to brzy, ale něco na tom jeho upřímném úsměvu, laskavých očích a jeho postoji, výrazu a jeho chování. Měl dobré srdce a-

,, Tady jsi! Všude jsem tě hledal! Co jsi tady dělala? "

,, Já-Já-... Já jsem tě hledala... " Co to se mnou je!? A co je s ním? Červená se...

,, Jo, promiň, šel jsem na záchod. "

,, Dobrý, v ko-kolik budeme vyrážet? " Byla mi docela zima, klepala jsem se a drkotala jsem zuby. Asi proto jsem tolik koktala.

,, Pojď ještě nahoru, snídaně bude až tak v 10:00. "

,, V 10:00? A kolik je teď ? "

,, Za chvíli bude 07:45. " Tak teď už vím kolik je hodin.

,, Tak to bude snídaně až za 2 hodiny! "

,, Elfové chodí spát později a vstávají okolo poledne. Moje teta kvůli nám bude vstávat brzy, aby nám udělala snídani, svačinu na cestu a dala nám nějaké peníze. "

,, Jejda, to ať nevstává! My si uděláme snídani i svačinu sami! A peníze ani nepotřebujeme. "

Wolfe se na mě usmál a řekl: ,, Ona to udělá ráda. Věř mi. Navíc ona vstává brzy normálně, protože, jak sis asi všimla, tady bydlí dost lidí a ona jim všem dělá každé ráno snídani. Takže i kdyby jsme tady nebyli ona by vstala brzy. " To mě trochu uklidnilo. Alespoň jsem se už necítila tak trapně.

,, Pojď si ještě lehnout. Prospíme se ještě trochu a pak vyrazíme. "

10:00

Tentokrát mě musel Wolfe vzbudit. S vědomím, že je vedle mě se mi spalo docela dobře, a tak se mi nechtělo vstávat z postele...

,, Tady máte ještě nějaké peníze na cestu. Jídlo máte u Wolfeho ve vaku. Nabrala jsem vám i vodu z potoku. Dobře doražte. Snad se ještě někdy uvidíme Quincy. Nezapomeň všechny pozdravovat a řekni mámě, aby mě brzy navštívila! Pa, pa! " Wolfeho teta Sariel nám zamávala. My jsme se pomalu spustili po provaze na zem, vůbec jsem teda nechápala, proč jsme nešli dolů po tom žebříku, ale neptala jsem se.

14:00

Uběhly čtyři hodiny od doby, co jsme vyrazili na cestu. Ještě jsme se ani nezastavili, až teď jsme si zašli do hospody na oběd. Když jsme čekali na jídlo půjčila jsem si od Wolfeho pár drobných Elfmadelinských zlaťáků a prohlížela jsem si je. Na většině z nich se leskla hlava překrásné mladé dívky s jasným úsměvem na tváři. Pak jsem však našla jeden stříbrňák, na kterém se leskla zcela jiná hlava. Byl tam vyspělý mladík, pohledný, s vážným výrazem ve tváři.

,, Kdo to je? " Ukázala jsem Wolfeovi obě mince a čekala na odpověď...

,, Ta dívka je naše nová královna Iridessa, se kterou se brzy setkáš a ten hoch je náš princ a můj věrný přítel Alf. "

Věděla jsem, že to bude někdo hodně důležitý, ale to že se s nimi Wolfe zná mě opravdu překvapilo. Pak jsem si uvědomila něco důležitějšího...

,, Po-Počkat! Já je uvidím? Kdy? Jak? Ale hlavně proč? Já myslela, že jdeme k mým rodičům. "

,, To ano, ale tvoje rodina se po tom, co tě poslali do světa lidí přestěhovala do paláce, tvůj otec je Iridessin hlavní rádce. A tvá matka je její dvorní dáma. A tvůj bratr- "

,, MŮJ BRATR!!!??? "

Tak, doufáme, že se Vám naše další kapitola líbila a můžete se těšit na novou.