Píseň tajemné dcery

Kapitola 14.

12:45

Sedíme spolu mlčky u stolu. Já, Wolfe a Harper. Už ráno jsem psala North, jestli bychom se mohly vidět. Zatím neodepsala... Po obědě jsem se šla s Wolfem projít po městě a když jsem se vrátila zjistila jsem, že mi napsala North. Dohodly jsme se, že se spolu za půl hodiny potkáme u ní doma. Má pro mě prý úžasnou zprávu...

O půl hodiny později jsem klepala na dveře domu, kde bydlela North. Vždycky říkala, že je potřeba, se odstěhovat od svých rodičů a začít žít svůj vlastní život. Dveře mi otevřela její vlezlá spolubydlící. 

,, Ahoj! Moc ráda tě zase vidím. North říkala, že přijdeš. Připravila jsem vám čaj a upekla jsem i koláč. Nevíš kam šla dopolede North? Do školy rozhodně nešla... Už jsi tady dlouho nebyla, měla by jsi tady zase někdy přespat. Mohly bychom jít do kina. Jo a North si pořád s někým píše, když se včera v noci vrátila, měla v ruce mobil, usmívala se a asi si s někým psala... "

,, Jé, to jsi moc hodná. Díky. " Zbytek toho, co řekla jsem ignorovala. Snažila jsem se nasadit, co možná nejvíc věhodný úsměv. Asi jsem vypadala, že mám v puse citrón. ,, North mi neříkala kam jde, ale řekla bych, že šla za školu. "

Ze dveří vyšla North a vysvobodila mě ze spárů její spolubydlící. Nebyla přímo nepříjemná, jenom se nám snažila vecpat, všude, kam jsme šly. 

,, Pojď, půjdeme se projít do parku. " North si nandala svoje boty a chytila mě za ruku, vyšly jsme před dům, tam jsme se zastavily. 

Otevřela jsem pusu a začala jsem mluvit. ,, Tak, je toho tolik, co bych ti chtěla ří- "

,, Ticho! " trochu jsem sebou cukla, nejsem zvyklá, že by na mě křičela. ,, Copak nechceš vědět, cose dneska stalo? BYLA JSEM NA RANDE S LENNOXEM!!! "

,, S kým? " Byla jsem dost zmatená. Vůbec jsem nevěděla, o kom mluví. Kluků kteří se jí líbili bylo dost...

,, S tím klukem, který nás včera večer dovezl domů. " Kdo nás včera vezl domů? Nic jsem nechápala. ,, Vzala jsem si od něj číslo a dneska jsme spolu šli do kavárny. " 

Nakonec jsem jí o zemi elfů nic neřekla, North pořád mluvila o tom svém Lennoxovi. A když jsem jí něco říkala vůbec mě nevnímala. Dneska večer bude u Lennoxe spát, těší se. Říkala, že to berou pomalu, ale já ji znám až moc dobře. "Omylem" jsme prošly kolem jeho domu a North šla zaklepat, aby zjistila, jestli je doma. Otevřel nám dveře. Nakonec jsme před jeho domem strávily dvě hodiny. Nechala jsem je tam, odešla jsem domů.  Asi si ani nevšimli, že jsem odešla. 

16:30

Došla jsem domů. Vzpomněla jsem si, že jsem si klíče nechala doma, tak jsem zaťukala. Dveře mi otevřela babička. Úplně jsem zapomněla, že měla přijet. 

,, Ahoj zlatíčko! Pojď dovnitř! Udělala jsem ti čaj a dovezla jsem ti dárky. " Babička - malá silnější osoba s bílými vlasy a hlubokýma černýma očima, která se vždy usmívá -  byla opravdu jenom moje babička. Byla to matka mojí matky. Moje krev. Mám ji moc ráda. Kdyby mohla vzala by si mě k sobě, ale je hodně nemocná a navíc bydlí v domově seniorů. Někdy sem za mnou přijede. Ale ne tak často, jak bych si přála... 

,, Ahoj babi. Potřebuju si s tebou promluvit... " taky jsem jí chtěla říct o zemi elfů, ale to mi už podávala dárky. ,, Moc díky, ale potřebuju- "

,, Ty teď potřebuješ jenom čaj a moje dárky. Dovezla jsem ti i tvůj oblíbený koláč. " Dneska se asi všichni rozhodli, že mi budou skákat do řeči a nenechají mě domluvit. Taky jsem dostala další čaj a koláč. Zase. Nakonec se mi přece jenom povedlo odvést si babičku stranou a zeptat se jí na pár otázek... 

,, Tak, už vím o Elfmadelinu. Teď mi můžeš všechno říct. Proč poslali do světa lidí zrovna mě a další podrobnosti... "

,, Zlatíčko, jsem moc ráda, že ses to dozvěděla, ale na tyto věci by ses měla zeptat svých rodičů. Já opravdu nic nevím. Mě vyhnali ze země elfů dávno před tím, než jsi sem přišla ty. Vlastně mě vyhnali kvůli tobě... Mysleli si, že jsem tě ukradla, ale nakonec to bylo úplně jinak. Znám totiž jedno tajemství, které nechtěli, aby se nikdo dozvěděl. " Babička se na chvíli odmlčela. Chtěla jsem vědět, co to bylo za tajemství, že ji kvůli tomu vyhnali ze země elfů... ,, Mohla bych tě učit různá kouzla. Hádám, že budeš ohnivá elfka, takže bych tě toho mohla naučit víc než kdokoliv jiný z rodiny. "

,, Ale mě řekli, že tady není nikdo z mojí rodiny, kdo by mě mohl učit. Prý nikdo z naší rodiny není ohnivý elf. "

,, Asi se ti báli přiznat, že jsem tady ještě já. Mám tě moc ráda zlatíčko, ale nevím, jestli to půjde, protože jsme ve světě lidí a tady naše kouzla nefungují. Musela bych se dostat zpátky do Elfmadelinu... Ale jelikož tam ještě pořád kraluje král Rorod nesmím se vrátit. Budeme si muset počkat. "

,, Král Rorod? Ten už je dávno mrtev. Teď tam kraluje jeho dcera Iridessa. To by znamenalo, že by ses mohla vrátit! "

,, Dcera? No, tak to pak vymyslíme. Teď si pojď rozbalit ty dárky. Ještě jsme ani nerozkrojily ten koláč... "

Celý večer jsem pak přemýšlela o našem krátkém rozhovoru. Opravdu by mě zajímalo to tajemství...

20:00

Wolfe se vrátil. Nevím, kde byl, ale musím mu říct všechno, co se dneska stalo. 

,, Ahoj! Pojď nahoru, musím ti  něco říct. " Wolfe došel ke mně do pokoje, na stole jsem měla misku s lízátky, sáček chipsů a dvě lahve Coca-Coly. Chtěla jsem Wolfeho naučit nějaké počítačové hry... 

,, Copak jsi mi to chtěla říct? " Pověděla jsem mu o všem, co se dneska stalo. Pak jsme si zahráli pár her a šli jsme spát.

Menší spoiler, protože to prostě někomu musíme říct... Příští kapitola vše změní. Quincy už nebude tak nevinná...
Tak ji co nejdříve zveřejníme, ať si ji muzete přečíst.