Píseň tajemné dcery

Kapitola 6.

23:00 

,, Chceš ještě někam zajít? Nebo mám zavolat Uber? "

,, Možná bych si zašla na záchod a koupila si něco na cestu. " O patálii s panem Hudsonem jsem jí už dávno řekla... A však ona jen pokrčila rameny a řekla, že jí na něm něco nesedělo a že bych si měla dávat pozor. ALE ONA S NÍM MÁ TAKY HODINY DRAMATICKÉ VÝCHOVY!!! To je prostě North. Vůbec jí to nezajímá.

23:30

Vystoupily jsme před naším domem z auta, které patřilo moc příjemnému klukovi. Cestou jsme si s ním povídaly a on nás nejednou rozesmál. North si od něj vyžádala telefonní číslo a rovnou si s ním domluvila rande. 

,, Nemůžeš jít na rande s úplně cizím klukem!!! Dám tam všude kamery a budu čekat za rohem. Kdyby se něco semlelo, budu tam a zachráním tě! "

,, Neboj! Byl moc milý a líbí se mi. STRAŠNĚ MOC se těším až ho poznám trošku víc... I zevnitř... "

,, No fůj! Tak to za rohem radši čekat nebudu! "

North se rozesmála, rozloučila se objetím a odešla. Vešla jsem domů, byla tma, ale věděla jsem, že Harper se ještě nevrátila. Taky jsem ale věděla, že Daniel ani Isla chodí spát dost brzy... Zarazilo mě však, že v kuchyni nebylo uklizeno...

,, Kuk. "

Vyjekla jsem, ale to mi už někdo zakryl ústa rukou a na oči mi zavázal šátek temný jako noc... Pohyboval se potichu, opatrně a zkušeně. Zdálo se, že nechce vzbudit moje nevlastní rodiče. Chtěla jsem křičet, ale něco mi říkalo, abych byla zticha. Taky jsem nemohla křičet, protože jsem byla  až moc rozrušená a... Prostě to nešlo.

,, Neboj se. " Byl to kluk. Jeho hlas zněl mile, odhodlaně a dokonce i... Důvěrně známě.

Odkryl mi ústa, ale pořád jsem měla zavázané oči.

,, Tak... Nemáš se čeho bát. Nechci ti ublížit. No tohle prostě pochopíš později... Teď teda asi zním jako kdejaký únosce, ale věř mi, že JÁ nejsem, jen tak nějaký únosce... Já jsem sexy únosce, takže si myslím, že mi to brzy odpustíš. " Musela jsem se usmát, byl sebevědomý, milý a... Co to tady povídám!? Vždyť ho vůbec neznám!!! Ještě jsem ho ani neviděla!

,, Mohl bys mi prosím rozvázat ten šátek? "

,, Obávám se, že ti ho budu moct odvázat až na místě... " V jeho hlase byla slyšet... Lítost?

,, A kam vlastně jdeme? "

,, Heh, to bys ráda věděla... Ale já ti to nemůžu říct. "

??:??

Otevřela jsem oči, chvíli jsem si nemohla vzpomenout, kde jsem... Pak jsem si vzpomněla na "sexy" únosce a trhla jsem sebou. Ležela jsem na louce pokryté kopretinami. Vzduch byl cítit levandulí a jahodami. Neměla jsem pojem o čase a mobil se mi cestou vybil. Nikde nikdo. Ležela jsem na něčem hrbolatém, ale přesto mekkém... Byl to můj "sexy" únosce. Asi si říkáte, jak jsem ho poznala, když jsem ho vlastně vůbec neviděla... No, poznala jsem ho tak, že na mě promluvil a já jsem poznala jeho hlas.

,, Dobré ránko, o čem se ti zdálo? "

,, Už si to nepamatuju, ale řekla bych, že to bylo něco s únoscem, který o sobě říkal, že je sexy... Nevíš o tom něco? " Můj únosce se zasmál a začal mi na ruku malovat sluníčko...

,, Vidím, že jsi ohnivá elfka, těch už je v Elfmadelinu dost málo... " Elfka? Elfmadelin? O čem to mluví? Měla jsem snad milion otázek.

,, Jak se jmenuješ? " Musím nějak začít a pak se ho zeptám na moje otázky...

,, Já jsem Wolfe, tvůj osobní strážce a tvůj bývalý nejlepší kamarád. "

,, Co prosím? "

,, Už si na to nepamatuješ, ale do svých 7 let si bydlela tady. Se svými rodiči. Se mnou. Byli jsme nejlepší kamarádi, ale tebe pak poslali pryč, protože tady začínaly nepokoje a všichni si mysleli, že vypukne válka...Tvoji rodiče se tě snažili ochránit, tak ti vymazali paměť a odvezli tě do světa lidí. Nakonec se však nic nestalo. Ale tvoji rodiče už nevěděli, jak tě sem dostat zpátky. Já jsem to nevzdal a včera se mi konečně povedlo tě sem zase dostat... Už se těší, až tě zase uvidí... "

Snad se Vám naše 6. kapitola líbila. Bylo to dost nečekané že? Tak to holt už bývá...