Konečně jsme dorazili na místo, všude to svítilo a procházelo kolem tisíce lidí, a my jsme měli nový malý byt přímo
uprosteřed města, kde byl i nejvetší hluk. Ria vylezla z taxíku a obdivovala krásu kolem sebe. Rychle se rozběhla do hotelu a já musela tahat všechny tašky a kufry. Když jsem udýchaná dorazila na pokoj dívala jsem se z okna a hluboké já to město chtěla vidět v noci, jak závodí auta. Dnešní noc bude velká; Ria slyšela že se každou noc konají automobilové závody a že dnes v noci mezi sebou bojují dva z nejnebezpečnějších gangů, a Ria, která je typ, která sleduje nebezpečí, trvala na tom, abychom šli.
"Nedokážu uvěřit ze jsme konečně tady!" Zaječela Ria vedle mě, pevně mě obejmula.
"Já taky ne" řekla jsem a podívala se na všechny mrakodrapy.
Hodila jsem svá zavazadla do mého pokoje na postel a popadla jsem malý CD přehrávač, který jsem si přinesla, vše jsem zapojila a pak jsem si dala jedno z mých nejoblíbenějších CD, na které jsem mohla tančit, začala jsem tančt tak, ze mé zrzavé vlasy mě šlehaly do obličeje, zastavila jsem se, když jsem na sobě ucítěla pár rukou, "Taylor, soustřed se, musíme ven!"
"Ale proč?" Zeptala jsem se "Právě jsme tady přišli"
"Protoze musíme zjístit kde se nacházejí gangy."
"Co je na těch gangech tak skvělého a zajímavého?" Řekla jsem naštvaně že musím opustit náš byt.
Ria se ušklíbla; "Jsou to jen ti nejslavnější lidi s Tokia."
"Tak proč jsem o nich nevěděla?" Zkřížila jsem naštvaně ruce.
Ria se posadila a já zůstala stát na místě a pozorovala jí. "Nejsou to slavné filmové hvězdy, znají je jen závodníci a Tokio, většina lidí se jich bojí"
"A kdo vůbec jsou?" Zeptala jsem se naštvaně.
"Vím jen, že existuje gang čtyř mužů, kteří jsou nejnebezpečnějším a nejobavanějším gangem v Tokiu, závodi s auty a podle mě se jen tak baví"
"Tak proč je považuješ za tak moc důležité?"
"Protože víš, jak se cítím o autech, auta jsou ty nejúžasnější věci, které kdy člověk vymyslel"
Povzdechla jsem si "Dobře" zamířila jsem do svého pokoje "Ale nejdřív se musím převléct"
"Hloupá Ria a její pitomá auta" zamumlala jsem, když jsem se prohrabávala v kufru.
Našla jsem svůj obyčejný černý crop-top a tmavou dlouhou džínovou sukni, tak jsme je hodila na postel abych se mohla převléct, a nazula si boty, a vlasy jsem si nechala rozpuštěné.
Čekala jsme než se Ria oblékne a popadli jsme klíče a odešli. Chodili jsme už celé hodiny, bolely mě nohy a já si pořád stěžovala, že chci jít domů, ale právě když jsem to chtěla vzdát, Ria zaječela a ukázala na pravou stranu. Moje oči sledovali její prst a kolem nás projela čtyři auta. Ria začala jásat a utíkala za auty. "Rio!" Zalápala jsme po dechu: "Nemůžeš je dohonit!" Řekla jsem a běžela za ní.
Zahnula za roh a aniž bych si to uvědomila, narazila jsem do ní. "Rio!" Vyštěkla jsem na ní, ale ignorovala mě, oči měla přímo před sebou. Vzhlédla jsem, abych se podívala, čím je tak fascinovaná, a sledovala jsem, jak vystupují čtyřy řidiči ze čtyřch aut. Nejprve vyšel blonďatý muž s černými obroučkami brýlí, pak vysoký můž se širokými rameny a hnědymi dlouhými vlasy, další byl vysoký hubený muž oblečený dost zvláštně s dlouhými černymi vlasy, myslím, že dredy, na dálku jsem to tak dobře nerozpoznala, a poslední byl vysoký muž, široké, pytlové oblečení. Také jsem byla zvědavá na ctyři muže, kteři vystoupili z rychlých aut. Sledovala jsem jak, popadl jednu dívku, nejblíže k němu, a pokračoval aby se sní bavil, ale rychle jsem uhla pohledem, když jsem viděla, jak se k nim Ria začala přibližovat. "Rio!" Vykřikla jsem, a chytla jí za zápěstí
