*Riano POV*
"Rio nastup do auta" řekl Bill, přikývla jsem a potichu se vydala na sedadlo spolujezdce.
Nastartoval motor a vyjel: "Kam to jedeme?" Zeptala jsem se a unaveně se na něj podívala.
"Proč ještě nepřišla? už je to přes dva týdny a ani jednou se neukázala, Tom začíná být...netrpělivý."
Polkla jsem "Ona se nevrátí, Bille, po tom incidentu..., myslím, nemá zájem se vrátit"
"Tom bude potřebovat lepší vysvětlení než tohle" zasmál se Bill vtipným způsobem; mělo to okraj, jako bych byla idiot, že bych měla uvést celý příběh.
"Taylor nemá Toma moc ráda..no dobře, snažím se to slovo nepoužívat, ale ona ho nenávidí a poté, co jí sel udeřit, prostě nemá zájem se vrátit, je tvrdohlavá a dala jasně najevo, jak se cítí k Tomovi.. jo a ten incident se zbraní" Zastrčila jsem si vlasy za ucho "To že na její tvář namířil zbraň, z ní udělalo úplně jiného člověka" Můj hlas byl slabý, ale nemohla jsem si pomoct ale on mě takovou udělal, ten muž, který seděl vedle mě, mě oslabil, nejen proto, že jsem pro něj musela udělat všechno, ale také proto, že přísahám, že jsem se do něho zamilovala.
Znala jsem ho teprve přes čtrnáct dní a už jsem měla pocit, jako bych ho milovala. Nebyla jsem úplně překvapená, zamilovala jsem se několikrát, po pár týdnech mi vždy Taylor vynadala, řekla, že jsem jako malá školačka. Vždy byla tak silná, vždy při mě stála a ujistila se, ze ten kluk, do kterého jsem tento měsíc zamilovala, je pro mě dost dobrý, pak předstírala, že je má ráda jen pro mě. Taylor a já jsme téměř úplné protiklady, nikdy se nezamilovala, už roky nemá přítele, nikomu se neotevírá, nikdy si k sobě chlapa nepustí, nezažila poklad života v mém slova smyslu, ale je jí to jedno, řekla, že nepotřebuje muže k dokončení života, vždycky mi ty rady dává, ale nikdy jsem neposlouchala. Lidé, kteří by se podívali dovnitř, by si mysleli, že jsem idiot, je jasné, že ke mně nic necítí, chová se ke všem dívkám tak, jak se chová ke mně, ale je to jajo Morgan a Lauren, všichni jsme byli laskou zasaženi mužem, který nás nazývá mazlíčci, kteří se na nás dívaji s vrchu a chovají se k nám jako ke psům, o které se ve světě nestarají. Mělo by mě ro rozlobit, já vím, ale ne, jen to...bolí.
"Ale Tom jí chránil před Hiroshi, prakticky se kvůli ní ponížil, a to nikdy předtím nestalo" řekl Bill s lehkým smíchem, jako by si pamatoval celou noc a jeho úsměv mě lehce rozesmál.
"Jen se nestará o jeden laskavý čin, chtěl jí udeřit"
"Rioo" vyštěkl Bill a já stuhla na sedadle "Musíš jí sem dostat zpátky, říkal jsem ti to znovu a znovu a ty jsi jí stále nepřivedla" Bill řekl, že se jeho hlas zvýšil a jeho ruce pevně sevřely volant.
"Zkoušela jsem to Bille, opravdu ano, ale ona se nevzdá, už vás nechce vidět"
"Je mi to jedno" zakřičel Bill a já jsem sebou mírně trhla.
Nemluvila jsem, pokuď mě o to nepožadal, ale zatím jsem jen mlčela, nechtěla jsem ho rozzlobit. "Omlouvám se princezno" řekl a jeho hlas zjemnil "To jen ty dobře víš, jak moc do mě Tom bije o tom, že jí sem dostane, a pokuď ona brzy nepříjde, začne k tobě chodit, a to nebude příjemné" Měl pravdu, Tom byl ten, od kterého jsem se chtěla držet co nejvíce nejdále.
Byl nebezpečný, mnohem horší než ostatní; Už jsem ho viděla zabít nevinného muže. Občas zmláti i Yumi, ona jen pláče a kňučí, ale vždy ho žádá o víc, aby jí zbil víc. Bylo mi z toho zle, on vyšel zrudými bolavými klouby a bez emocí na tváři, bez lítosti a ona skrvájecími řeznými ranamy a červenými modřinami, které se brzy zmněnili ve směs tmavě modré, zluté a fialové. Ale ona by bězela za ním, poté, co ji zbil, by našla způsob, jak vstát a běžet za ním, volala jeho jméno a držela se ho. Vždycky dělal to samé, odstrkoval jí od sebe, křičel na ní, plival na ni a kopal do ni, ať už musel udělat cokoliv, aby uvolnil teochu vzteku. Jednou jsem s ní mluvila, kdykoliv jsem Toma viděla, chlubila se, jak moc ho miluje a on miluje ji a jak je dobry v posteli, bylo to, jakoby si nevšímala bití, toho, jak se na ni opravdu dival, jako by byla zvíře. Díval se na všechny svrchu, ale na ostatní tři muže z gangu, byl alfa a rozhodně to veděl, ale choval se k nim jako ke třem bratům, podle toho, co jsem viděla. Ale díval se na všechny ostatní, jakoby nebyli nic, což pro něj byli. Choval se k nám děvčatům, jako ke svým otrokům, jako to dělalo ostatní, ale rád po nás chtěl, abychom tu a tam něco udělali, aby ukázal, že to má na starosti, ze to má rád.
